48 Ad 3/2016 -6   U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci žalobkyně: O. Č., bytem T. M. 1165, B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2015, čj. X,   t a k t o:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í:   Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 4. 2016 se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované. K žalobě žalobkyně připojila usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 9. 2. 2016, čj. 13 C 18/2016-24. Z něho vyplývá, že stejnou žalobu podala již dne 14. 12. 2015 k Okresnímu soudu v Berouně. Tento okresní soud shledal, že k projednání žaloby je příslušný soud rozhodující ve správním soudnictví, a proto postupoval dle § 104b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a shora označeným usnesením řízení o žalobě zastavil. Poučil současně žalobkyni o možnosti podat ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto jeho usnesení žalobu ke Krajskému soudu v Praze jako soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví. Podle § 72 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí: „Jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.“ Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. platí: „Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.“; a podle odst. 3 dále platí: „Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.“ Jak zdejší soud zjistil, usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 9. 2. 2016, čj. 13 C 18/2016-24, nabylo právní moci dne 2. 3. 2016. Poslední den lhůty dle výše citovaného § 72 odst. 3 s. ř. s. pro podání žaloby proto připadl na 4. 4. 2016 (dne 2. 4. 2016 byla sobota).  Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. platí: „Lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.“ S ohledem na dikci shora citovaného ustanovení je tedy pro zachování lhůty rozhodující datum podání žaloby k poštovní přepravě. Na poštovní obálce, v níž byla žaloba odeslána na zdejší soud, je na podacím razítku České pošty vyznačeno datum 22. 4. 2016. Toto datum je tedy nutno považovat za den podání žaloby ke zdejšímu soudu. Jak ovšem bylo uvedeno výše, poslední den lhůty pro podání žaloby ke zdejšímu soudu připadl již na 4. 4. 2016. Žaloba tedy byla zjevně podána opožděně. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí: „Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.“ Krajský soud v Praze proto žalobu z důvodu její opožděnosti odmítl, aniž by se jí mohl věcně zabývat.  O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 13. května 2016                                                                                                                         JUDr. Milan Podhrázký                              samosoudce