Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPH:2016:49.Az.39.2015.38
Datum rozhodnutí26.08.2016
SoudKSPH
Spisová značka49 Az 39/2015
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
HesloAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
Ke staženíPDF

Odůvodnění

49Az 39/2015 – 38       U s n e s e n í     Krajský soud v Praze rozhodl soudcem Tomášem Kocourkem v právní věci žalobkyň: a) A. S., nar. x., b) nezl. M. R., nar. x, c) nezl. Z. R., nar. x, žalobkyně b) a c) zastoupeny žalobkyní a) jako zákonnou zástupkyní, všechny státní příslušnost Syrská arabská republika, neznámého pobytu, všechny zastoupeny opatrovníkem Mgr. Martinem Matuševským, advokátem se sídlem Husovo náměstí 82, Beroun, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2015, čj. OAM-158/DS-PR-P11-2015,   t a k t o  :     I. Řízení   s e   z a s t a v u j e . II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení. III. Soudem ustanovenému opatrovníkovi Mgr. Martinu Matuševskému, advokátovi, s e   p ř i z n á v á   odměna za výkon opatrovnictví a náhrada hotových výdajů v celkové výši 1.500 Kč. Tato částka bude opatrovníkovi vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobkyně podaly dne 30. 3. 2015 žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný rozhodl o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 9. 12. 2015 (dále jen „zákon o azylu“), neboť žádost žalobkyň ze dne 24. 1. 2015 je nepřípustná podle § 10a písm. e) zákona o azylu.   Soud zjistil z databáze žalovaného, že žalobkyně mají jako poslední místo hlášeného pobytu evidovanou adresu Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová. Od Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra soud dne 7. 6. 2016 zjistil, že žalobkyně se nenachází v zařízení žalovaného od 24. 3. 2015, kdy byly propuštěny ze Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová. Od té doby nemá správa uprchlických zařízení o žalobkyních žádné informace, současné místo jejich pobytu nezná. Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, na dotaz soudu dne 16. 6. 2016 sdělila, že se žalobkyně od 16. 1. 2015 nacházejí v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová, jiná adresa pobytu není policii známa. Dotazem na oddělení Dublinského střediska Ministerstva vnitra soud dne 27. 6. 2016 zjistil, že předání žalobkyň do jiného členského státu Evropské unie, o čemž bylo rozhodnuto právě žalobou napadeným rozhodnutím, nebylo realizováno. Soud proto ustanovil žalobkyním usnesením ze dne 11. 8. 2016 opatrovníka jako osobám neznámého pobytu.   Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní předpis. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, pokud nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).   Soud na základě provedeného šetření, při němž vyčerpal všechny dostupné prostředky, zjistil, že žalobkyně byly dne 24. 3. 2015 propuštěny ze Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová a jejich další (a zejména pak současné) místo pobytu není známo.   Ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu dopadá na všechny případy, kdy nelze zjistit aktuální místo pobytu žalobkyň. Žalobkyně věděly o tom, že podaly k soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného. Bylo tedy v jejich zájmu, aby soudu oznámily místo svého pobytu. Ty tak ovšem neučinily a soud bezvýsledně vyčerpal všechny prostředky ke zjištění místa pobytu žalobkyň, které lze ve věci mezinárodní ochrany využít. Soud tedy konstatuje, že v současnosti není známo místo pobytu žalobkyň. Proto soud postupoval podle § 33 písm. b) zákona o azylu a řízení zastavil. Toto ustanovení lze aplikovat i na případ žalobkyň, byť jim nesvědčí postavení žadatelů o mezinárodní ochranu ve smyslu § 2 odst. 5 zákona o azylu. Aplikované ustanovení totiž dopadá nejen na žadatele o mezinárodní ochranu (jde o žalobce, kterým po dobu soudního řízení náleží status žadatele o mezinárodní ochranu), ale též na žalobce (tj. žalobce, kteří nemají v průběhu soudního řízení postavení žadatele o mezinárodní ochranu).   Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků, jestliže řízení bylo zastaveno.   Vzhledem k tomu, že podle zjištění soudu pobyt žalobkyň není znám, byl jim podle § 29 odst. 3 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s. usnesením ze dne 11. 8. 2016, čj. 49 Az 39/2015 – 37, ustanoven opatrovníkem Mgr. Martin Matuševský, advokát. Odměnu za výkon opatrovnictví a náhradu hotových výdajů soudem ustanoveného opatrovníka, který je advokátem, hradí podle § 140 odst. 2 o. s. ř. užitého na základě § 64 s. ř. s. stát. Výše odměny za výkon opatrovnictví a náhrady hotových výdajů se stanoví za přiměřeného použití § 35 odst. 2 s. ř. s. (ve shodě s § 140 odst. 2 o. s. ř.) na základě vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Opatrovník provedl v řízení jeden úkon právní služby, a to převzetí opatrovnictví. Odměna za jeden úkon právní služby činí 1.200 Kč [§ 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bodem 2 s přihlédnutím k § 12 odst. 4 advokátního tarifu] a náhrada hotových výdajů za jeden úkon 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Opatrovníkovi žalobce tak náleží odměna a náhrada v celkové částce 1.500 Kč.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí   l z e   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Praze dne 26. srpna 2016   Tomáš Kocourek, v. r. soudce           Za správnost: Božena Kouřimová

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky