Číslo jednací: 51 A 14/2016 – 9                                                          U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou ve věci žalobce: L. H., bytem x, zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4, v řízení o zrušení rozhodnutí ze dne 25. 1. 2016, spis. zn. 47086/2015-610000-12, č. j. 4994-2/2016-900000-304.7,                                                                       t a k t o :   I.    Podání doručené Krajskému soudu v Praze dne 29. 3. 2016 se odmítá. II.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.    Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, a to k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola.                                                           O d ů v o d n ě n í :   Podáním doručeným Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud“) dne 29. 3. 2016 se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 11. 12. 2015, spis. zn. 47086/2015-610000-12, č. j. 47086-16/2015-6100000-12, jímž byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb.,o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení spojené s projednáváním přestupku ve výši 1000 Kč.   Podání bylo doručeno soudu v elektronické podobě z e-mailové adresy: „ak.topol@seznam.cz“, nebylo ovšem opatřeno elektronickým podpisem podle zákonač. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). V těle zprávy nebyl obsažen žádný text, ke zprávě byla přiložena jedna příloha, a to dokument ve formátu pdf. označený jako žaloba, který rovněž nebyl podepsán uznávaným elektronickým podpisem.   Usnesením ze dne 5. 4. 2016, č. j. 51 A 14/2016 - 6, vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku. Poplatek byl zaplacen dne 11. 4. 2016.   Dle § 37 odst. 2 věty prvé a druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.   Žaloba je úkonem, kterým se disponuje řízením. Jelikož podání ze dne 29. 3. 2016 bylo učiněno v jiné formě, tj. elektronické bez elektronického podpisu, a nebylo do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu ani nebyl předložen jeho originál (např. zaslán v elektronické formě s elektronickým podpisem), neměl soud k podání dle § 37 odst. 2 s. ř. s. přihlédnout.   Soud po uplynutí tří dnů k potvrzení podání ze dne 29. 3. 2016 vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. Soud tedy podání ze dne 29. 3. 2016 považoval za návrh a počal ve věci činit úkony. V takovém případě je jediným možným postupem odmítnutí podání dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť nebyly splněny podmínky řízení (nebyl podán návrh na zahájení řízení) a tato vada je neodstranitelná (srov. shodně konstantní judikaturu - např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2007, č. j. 1 Afs 133/2006 - 48: „Jestliže žalobce zaslal žalobu elektronicky dne 23. 1. 2006 bez ověřeného podpisu a ve lhůtě tří dnů ji nepotvrdil písemným originálem (§ 37 odst. 2 s. ř. s.), soud k ní neměl přihlédnout, řízení o ní neměl vůbec zahajovat, neboť slovy § 32 s. ř. s. žádný návrh soudu nedošel. Jestliže však krajský soud o takovém „podání“ řízení zahájil, jediným možným postupem je, aby dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ono „podání“ odmítl, neboť nejsou splněny podmínky řízení (nebyl podán návrh na jeho zahájení) a tato vada je neodstranitelná.“).    O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.   Dle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. ¨   Vzhledem k tomu, že návrh nebyl ve smyslu § 32 s. ř. s. vůbec učiněn, byla výzva k zaplacení soudního poplatku nesprávná. Proto soud rozhodl v souladu s ustanovením § 10 odst. 2 zákona o soudních poplatcích o vrácení žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Praze dne 10. května 2016      JUDr. Věra Šimůnková, v. r.                   samosoudkyně         Za správnost vyhotovení: Vlasáková