42 Ad 14/2017 - 9   U S N E S E N Í       Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Čížkem ve věci navrhovatele X X, bytem X, X, t.č. X X, X , X, proti České správě sociálního zabezpečení, se sídlem nám. Křížová 25, Praha 5, o stížnosti ze dne 5. 4. 2017 na postup České správy sociálního zabezpečení v námitkovém řízení,     t a k t o : I.                                Návrh   s e   o d m í t á. II.                             Věc   s e   p o s t u p u j e   České správě sociálního zabezpečení. III.                          Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Ministerstvu práce a sociálních věcí bylo dne 6. 4. 2017 doručeno podání navrhovatele označené jako Stížnost na postup v námitkovém řízení vedeném ČSSZ v Plzni pod č. j. X. Navrhovatel vyjádřil svůj nesouhlas s rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 3. 2017, č. j.  X. Požádal, aby byl písemně vyrozuměn o vyřízení stížnosti. Stížnost byla následně prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) postoupena zdejšímu soudu, a to „z důvodu ochrany procesních práv (navrhovatele) pro případ, že podání bude za žalobu považováno.“ Soud podání obdržel dne 26. 4. 2017. Soud nejprve posoudil podání s ohledem na jeho obsah jako žalobu proti rozhodnutí ČSSZ. Z tohoto důvodu začal provádět úkony v soudním řízení a vyzval ČSSZ, aby soudu předložila správní spisy a vyjádřila se ve stanovené lhůtě k obsahu žaloby. Následně ovšem soud zjistil vlastní úřední činností, že navrhovatel podal u Krajského soudu v Plzni s účinky podání ke dni 3. 4. 2017 žalobu proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 27. 3. 2017, č. j. X. Věc byla zdejšímu soudu postoupena usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 5. 2017, č. j. 16 Ad 36/2017-17. V současné době je věc vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 42 Ad 21/2017. Soud se zabýval v prvé řadě otázkou, zda jsou splněny procesní podmínky k tomu, aby věc projednal a rozhodl o ní. Z obsahu podání označeného jako stížnost plyne, že se navrhovatel domáhá prověření postupu žalované v řízení o námitkách proti rozhodnutí ČSSZ, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přiznání invalidního důchodu. Nesouhlasí s postupem žalované a domáhá se písemné sdělení o způsobu vyřízení jeho stížnosti. Stížnost byla podána u Ministerstva práce a sociálních věcí. Je tak patrné, že se jedná o podání, kterým se navrhovatel domáhá přešetření postupu žalované při rozhodování o námitkách. Podání nebylo určeno zdejšímu soudu a navrhovatel se ani nedomáhal soudního přezkumu rozhodnutí ČSSZ. Nemůže se tedy jednat o žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. .ř. s.“). Navrhovateli nelze přičítat úmysl podat dvojí žalobu proti témuž rozhodnutí, neboť žalobu proti rozhodnutí ČSSZ již podal u Krajského soudu v Plzni a v současné době je řízení o ní vedeno u zdejšího soudu. Podání však nemůže být vyřízeno ani jako stížnost postupem podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Podle odst. 1 tohoto ustanovení totiž platí, že se lze obracet se stížností proti postupu správního orgánu pouze tehdy, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Stížnost, jakožto prostředek nápravy, má podpůrnou povahu a uplatní se pouze tam, kde jiný prostředek nápravy možný není. Prostředkem ochrany proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ jsou mimořádné či dozorčí prostředky nápravy. Podání navrhovatele lze tedy podle obsahu posoudit jako podnět k zahájení přezkumného řízení (§ 94 a násl. správního řádu), případně návrh na obnovu řízení (§ 100 a násl. správního řádu). Tyto mimořádné opravné prostředky jsou v řízení ve věcech důchodového pojištění přípustné (§ 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Zdejší soud tak dospěl k závěru, že v projednávané věci není dána pravomoc soudů, neboť vyřízení podání (stížnosti) je v působnosti orgánů sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu soud návrh pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a to k projednání a rozhodnutí věci, odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a věc za přiměřeného použití § 104 odst. 1 věty druhé o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. postoupil příslušnému správnímu orgánu, tj. ČSSZ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2007, č. j. Nad 39/2006-16, publ. pod č. 2082/2010 Sb.NSS). Nad rámec uvedeného soudu dodává, že i pokud by stížnost podaná navrhovatelem byla posouzena podle obsahu jako žaloba proti uvedenému rozhodnutí ČSSZ, musel by ji soud odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a to z důvodu překážky litispendence, neboť o téže věci již probíhá u zdejšího soudu řízení vedené pod sp. zn. 42 Ad 21/2017, které bylo zahájeno dříve. Soud zároveň zdůrazňuje, že rozhodnutí ČSSZ ze dne 27. 3. 2017, č. j. X, je předmětem soudního přezkumu v řízení o žalobě navrhovatele ze dne 3. 4. 2017. Toto řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 42 Ad 21/2017 a na jeho průběh nemá toto usnesení žádný vliv. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Kasační stížnost pouze proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 6. června 2017     Mgr. Jan Čížek, v.r. samosoudce   Za správnost: Alena Léblová