43 Ad 21/2016-45   U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým v právní věci žalobkyně: X. X., nar. x. x. x, bytem X, zastoupené obecným zmocněncem Mgr. et. Bc. X. X., bytem X, X, proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 12. 2015, čj. x,   t a k t o : I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl její námitky proti svému prvostupňovému rozhodnutí ze dne 6. 11. 2015, čj. x. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Kutná Hora ze dne 29. 10. 2015 byla žalobkyně nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Jelikož žaloba směřovala proti posouzení zdravotního stavu žalobkyně, o němž si soud nemůže samostatně učinit úsudek, vyžádal si posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, která v posudku ze dne 1. 2. 2017, čj. 2016/5372-PH, konstatovala, že zdravotní stav žalobkyně byl posudkovým lékařem OSSZ i žalované správně zhodnocen tak, že se jedná o invaliditu prvního stupně a pokles její pracovní schopnosti činí 35 %.  Podáním doručeným soudu dne 2. 3. 2017 vzala žalobkyně žalobu zpět. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. S ohledem na to, že žalobkyně vzala zpět svůj návrh, o kterém soud dosud nerozhodl, soud řízení dle citovaného § 47 písm. a) s. ř. s. výrokem pod bodem I. zastavil. Soud zároveň výrokem pod bodem II. podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, protože bylo řízení zastaveno.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                                V Praze dne 7. března 2017                                                                                                           JUDr. Milan Podhrázký, v.r.                                                                                                                   samosoudce     Za správnost: Alena Léblová