45A 107/2017 – 35  U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Olgy Stránské v právní věci žalobce: D. M., bytem X, proti žalovanému: Okresní soud v Rakovníku, se sídlem Sixtovo náměstí 76, Rakovník, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,   t a k t o:   I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků   s e   z a m í t á .   II. Žaloba   s e   o d m í t á .   III. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou, která došla soudu dne 27. 7. 2017, domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného. Ten má dle žalobce spočívat v tom, že žalobci bylo na jeho žádost o zahlazení odsouzení a vydání rozhodnutí o osvědčení odpovězeno soudcem Okresního soudu v Rakovníku, že v daném okamžiku jakožto podmíněně odsouzený nesplňuje podmínky pro vydání rozhodnutí o osvědčení podle § 83 odst. 1 věty první zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Žalobce v petitu žaloby požaduje, aby zdejší soud vydal rozsudek, kterým žalovanému přikáže, aby na řádnou žádost žalobce o vyhotovení rozhodnutí o zahlazení odsouzení a rozhodnutí o osvědčení nařídil do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku podle § 330 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), veřejné zasedání.   Soud se musel v první řadě zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení, tedy především zda má pravomoc projednat v soudním řízení správním podanou žalobu. Soud při posuzování této otázky vyšel ze skutečnosti, že žalobou je napaden postup okresního soudu při posuzování žádosti žalobce o vydání rozhodnutí podle trestního řádu o tom, zda se žalobce jakožto podmíněně odsouzený ve zkušební době osvědčil.   Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon (§ 2 s. ř. s.). Soudy ve správním soudnictví rozhodují o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, přičemž správním orgánem se rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy [§ 4 odst. 1 písm. c) a a) s. ř. s.].   Soud není při výkonu vlastní rozhodovací činnosti dle trestního řádu orgánem moci výkonné ani jiným orgánem, jemuž by bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech osob v oblasti veřejné správy. Správní soudy tedy nemají pravomoc k projednání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, která nesměřuje proti správnímu orgánu (ve funkčním slova smyslu) a jejímž předmětem není zásah, jehož se měl správní orgán dopustit při výkonu veřejné správy. V projednávané věci není splněna ani jedna z těchto podmínek.   Soud proto žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (nedostatek pravomoci) podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Odmítnutím žaloby řízení končí. Soud proto již nerozhodoval o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření, neboť účinky nařízeného předběžného opatření, shledal-li by soud návrh důvodným, jsou omezeny právě jen do právní moci rozhodnutí o žalobě.   Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítl soud podle § 36 odst. 3 věty třetí s. ř. s., neboť žaloba zjevně nemůže být úspěšná, ostatně soud současně výrokem II. tohoto usnesení rozhodl o jejím odmítnutí.   O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.   P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 18. srpna 2017     JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost: Božena Kouřimová