Rozsah nezbytných podkladů pro zápis obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav nelze dovozovat z § 31 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (jenž stanovuje podmínky pro zápis tzv. jiných údajů do katastru), nýbrž je třeba vyjít z § 44 téhož zákona ve spojení s § 57 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (které stanovují podmínky konkrétně pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav).

46 A 132/2015-27   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., ve věci žalobce:   P. V. bytem F., L. p. B. proti žalovanému:  Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2015, č. j. ZKI PR-O-87/766/2015-8, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1          Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 16. 11. 2015, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2015, č. j. ZKI PR-O-87/766/2015-8 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Benešov (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 4. 6. 2015, č. j. OR-149/2015-201-23. Tímto rozhodnutím katastrální úřad podle § 36 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 139/2015 Sb. (dále jen „katastrální zákon“) nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy v údajích katastru nemovitostí a rozhodl o tom, že v katastrálním operátu pro katastrální území K. p. B. bude i nadále evidována pozemková parcela č. X (dále jen „sporná parcela“) s druhem pozemku lesní pozemek a se způsobem ochrany pozemek určený k plnění funkcí lesa. 2          Žalobce v žalobě připomíná, že se stal vlastníkem nově vymezené sporné parcely na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj, pobočky Benešov, ze dne 17. 6. 2014, č. j. SPU 072772/2014, o výměně nebo přechodu vlastnických práv (dále jen „rozhodnutí o výměně práv“) podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 280/2013 Sb. (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“) v návaznosti na realizované komplexní pozemkové úpravy. Sporná parcela označená v návrhu komplexních pozemkových úprav s druhem pozemku „lesní pozemek“ přitom geometricky a polohově odpovídá převážné části jím dříve vlastněných pozemků, které byly v katastru nemovitostí vedeny jako orná půda. 3          Žalobce namítá, že pro změnu druhu pozemku, který byl součástí zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) na pozemek určený k plnění funkce lesa (dále jen „PUPFL“) je třeba postupně splnit čtyři podmínky: 1) získat souhlas k zamýšlené změně, 2) provést povolenou změnu, 3) prokázat splnění podmínek stanovených pro povolenou změnu a 4) ohlásit provedenou změnu k zápisu do katastru nemovitostí. 4          Souhlas k takové změně druhu pozemku musel mít v případě sporného pozemku podobu rozhodnutí o změně využití území vyžadovaného ustanovením § 80 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 257/2013 Sb. (dále jen „stavební zákon“), neboť výluky v § 80 odst. 3 až 5 se na případ žalobce nevztahují. Jako lex specialis sice lze použít ustanovení § 12 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách, které umožňuje územní rozhodnutí o změně využití území nahradit schváleným návrhem pozemkových úprav. Této možnosti se také správní orgány dovolávají, avšak žalobce má za to, že existence takové listiny není dostačující a je třeba splnit i shora zmíněné podmínky pod body 2, 3 a 4. Tímto jeho zásadním argumentem se přitom podle žalobce katastrální úřad ani žalovaný řádně nezabývali, přičemž žalovaný se odvolával na §§ 19 až 21 katastrálního zákona. Z výčtu údajů zapisovaných záznamem v § 19 katastrálního zákona však evidentně vyplývá, že mezi takové údaje nelze nijak podřadit změnu vlastnictví na základě rozhodnutí pozemkového úřadu. 5          Územní rozhodnutí či návrh pozemkových úprav je pouze oprávněním vlastníka k uskutečnění požadované změny v terénu podle schváleného projektu zalesnění. Jejich vydání však neprokazuje skutečné provedení změny a tuto činnost vlastníka nemůže pozemkový úřad nahradit, ledaže by zalesnění podle projektu provedl sám. Pozemkový či katastrální úřad navíc není nadán ani pravomocí posoudit, zda na předmětném pozemku bylo zalesnění provedeno a zda je v souladu s územním rozhodnutím, dokonce by reálně provedenou změnu nemohli ani osvědčit dodatečně vydaným územním souhlasem. Jediným orgánem, který je oprávněn prohlásit pozemek svým rozhodnutím za PUPFL, a to až po provedené změně (zalesnění), je orgán státní správy lesů podle § 3 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 64/2014 Sb. (dále jen „lesní zákon“). Proto jedině tímto rozhodnutím lze prokázat provedení povolené změny druhu pozemku. 6          Pokud jde pak o samotný proces zápisu do katastru nemovitostí, žalobce je přesvědčen, že účelem obnovy operátu je (bez ohledu na způsob jejího provedení) nahrazení nevyhovujících geodetických údajů o nemovitostech novými údaji. Geodetickým údajem však není údaj o druhu pozemku a jakákoliv změna druhu pozemku v souvislosti s obnovou katastrálního operátu představuje pouhý „vedlejší produkt“ této obnovovací činnosti. Je proto třeba k ní přistupovat shodně jako k jakékoliv jiné změně prováděné samostatně a respektovat právní předpisy upravující zápis takové změny, tj. v souladu s § 28 odst. 1 katastrálního zákona při procesním postupu přiměřeně aplikovat ustanovení o zápisu záznamem a podle § 31 písm. a) katastrálního zákona zápis provést výlučně na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného a listin vyžadovaných zákonem nebo podle § 31 písm. b) katastrálního zákona na základě listin, které jsou orgány státní moci povinny zaslat katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru, a to až po provedení změny v terénu, jak vyžaduje ustanovení § 30 odst. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). 7          V této souvislosti žalobce namítá, že sám ohlášení změny druhu pozemku neučinil a neučinil je ani pozemkový úřad, neboť ve sbírce listin pro řízení sp. zn. Z-3376/2014-201 není takové ohlášení založeno. Nepřichází do úvahy ani postup podle § 31 písm. b) katastrálního zákona, neboť rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav vydané podle § 11 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách se předává podle § 23 odst. 1 písm. m) katastrálního zákona katastrálnímu úřadu pouze k vyznačení poznámky o jeho vydání do údajů katastru (k tomu došlo v řízení sp. zn. Z-368/2014-201). Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv vydané podle § 11 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách je pak podle § 57 odst. 1 písm. a) katastrální vyhlášky pouze podkladem pro evidenci vlastnických a věcných práv, nikoliv údajů o pozemcích. Změna druhu sporného pozemku byla navíc provedena v řízení sp. zn. Z-3376/2014-201, jehož podkladem rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav nebylo (jak tvrdí katastrální úřad), neboť toto rozhodnutí není součástí příslušného spisu, a to ani dle elektronické evidence. Podle žalobce konečně nebyla naplněna ani povinnost stanovená § 38 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky [a v návaznosti na ni v čl. 2 odst. 1.3 písm. a) interních Pokynů č. 41 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 1. 10. 2012, č. j. ČÚZK 26730/2012-22 (dále jen „Pokyny“)] doložit rozhodnutí orgánu státní správy lesů o prohlášení sporného pozemku za PUPFL podle § 3 odst. 4 lesního zákona. Závěry žalovaného tak nemají podle žalobce oporu v platné legislativě ani v listinných podkladech, z nichž v řízení vycházel. 8          Žalovaný ve vyjádření k žalobě s odkazem na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007-130, publikovaný pod č. 2098/2010 Sb. NSS, a ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008-134, nejprve zdůraznil, že rozhodnutí ve věci opravy chyby v katastrálním operátu není rozhodnutím o skutečném stavu práva, nýbrž pouze rozhodnutím o odstranění rozporu údajů katastrálního operátu s podklady (zejména listinami) založenými v operátu vedeném katastrálním úřadem, které navíc přichází do úvahy jen v případech zřejmých, nikoliv nejasných či sporných. Žalovaný ani nemá pravomoc autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech a není oprávněn si učinit závěr o případné neplatnosti nabývacích titulů, přičemž rozsah zkoumání vkladové listiny, která je listinou veřejnou, je podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona ještě výrazněji omezen. V daném případě byly jako podklad předloženy rozhodnutí o výměně práv, jež bylo zapsáno v řízení Z-3376/2014-201, a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj, pobočky Benešov, ze dne 10. 12. 2013, č. j. SPU 437561/2013, o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav (dále jen „rozhodnutí o schválení úprav“), jež bylo zapsáno v řízení Z-368/2014-201. Tyto předložené listiny pak byly podle žalovaného relevantními podklady jak k zápisu nového geometrického a polohového určení pozemku a vlastnických práv k nemovitostem, ale i k provedení zápisu druhu pozemku a způsobu ochrany pozemků. 9          Postup při projednání pozemkových úprav Státním pozemkovým úřadem upravují v dané souvislosti zejména § 9 odst. 20 a 21 a § 11 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách. Pozemkové úpravy byly podle citovaných ustanovení prováděny s vědomím žalobce, který v průběhu řízení neuplatnil žádné námitky ani připomínky. Katastrální úřad se v řízení o opravě chyby obrátil též na Státní pozemkový úřad, který mu sdělil, že změnu druhu pozemku u sporné parcely provedl v souladu s § 9 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách a § 15 odst. 1 vyhlášky č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav (dále jen „prováděcí vyhláška“), a že v průběhu řízení o pozemkových úpravách orgán státní správy lesů rozhodnutí o zařazení pozemku mezi PUPFL nevydává. Žalovaný tak má za to, že katastrální úřad v předmětném řízení o odstranění chyby postupoval v souladu se zásadou materiální pravdy a že odvolání muselo být zamítnuto. S ohledem na uvedené tak navrhl žalobu zamítnout v plném rozsahu. 10          Žalobce v replice namítá, že rozsudky NSS citované žalovaným nemají přímou souvislost s projednávanou věcí, neboť jednak řeší odlišné situace a jednak ani žalobce jejich závěry nepopírá. Naopak má za to, že jeho žaloba je s nimi v souladu, neboť žalobce za zřejmý omyl považuje chybnou činnost pracovníků katastru, kteří při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledku pozemkových úprav nerespektovali příslušné právní normy a provedli zápis změny druhu pozemku bez předložení zákonem stanovených listin. Žalobce se nedomáhá změny vlastnických či jiných věcných vztahů ani vyslovení závěrů o neplatnosti jakýchkoliv listin, nýbrž namítá, že k evidenčnímu zápisu druhu pozemku nebyly předloženy zákonem požadované listiny. Žalobce přitom považuje označení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu za „vkladové listiny“ za zcela nepravdivé. O změně druhu pozemku totiž žádné vkladové řízení neproběhlo, neboť v dané věci nikdo nepodal návrh ve smyslu § 11 katastrálního zákona. Změnu druhu pozemku ostatně ani nelze podle zákona ve vkladovém řízení provést, takže ustanovení § 17 odst. 2 katastrálního zákona o rozsahu přezkoumání veřejných listin na danou věc nedopadá. 11          Rozhodnutí o schválení úprav bylo katastrálnímu úřadu předloženo pouze jednou dne 20. 1. 2014 jako podklad pro provedení zápisu do katastru ve smyslu § 11 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách a při zápisu poznámky o omezení zcizení bez souhlasu pozemkového úřadu dne 30. 1. 2014 v řízení Z-368/2014-201 nebyl proveden žádný zápis o změně druhu pozemku (ostatně v té době být ani proveden nemohl, neboť sporná parcela ještě nebyla v katastru nemovitostí evidována). Obnovený operát byl do katastru nemovitostí zapsán až dne 9. 7. 2014 v řízení Z-3376/2014-201, avšak ne na podkladě rozhodnutí o schválení úprav, neboť to v tomto řízení předloženo nebylo (není uvedeno ani v soupisu podkladů pro vyhlášení obnoveného operátu). Neodkazuje na něj ani taxativní ustanovení § 57 odst. 1 katastrální vyhlášky, neboť to se v písm. a) zmiňuje pouze o rozhodnutí o výměně práv, jež však žádné rozhodnutí o změně druhu pozemku nezahrnuje. 12          Také argumentace žalovaného stanoviskem Státního pozemkového úřadu nebo prováděním komplexních pozemkových úprav se souhlasem vlastníka není podle žalobce relevantní. Státní pozemkový úřad totiž není účastníkem řízení o opravě chyby a ani není oprávněn určovat, jak si má katastrální úřad jeho rozhodnutí vykládat a jak k němu má přistupovat. Nesprávné a chybné je zejména tvrzení o závaznosti podkladů komplexních pozemkových úprav pro obnovu operátu. Z uvedení údaje o druhu pozemku v ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) katastrální vyhlášky zařazeném do části třetí s nadpisem „Obsah souboru popisných informací“ (na rozdíl od části druhé nadepsané „Obsah souboru geodetických informací“) žalobce dovozuje, že se jedná o popisnou informaci. Nejedná se tak o součást souboru geodetických informací, pro jehož zpracování je ve smyslu § 11 odst. 8 věty prvé zákona o pozemkových úpravách schválený návrh pozemkových úprav závazný. Údaj o změně druhu pozemku v rozhodnutí o schválení návrhu tak není bez příslušného dokladu o této změně, vydaného k tomu oprávněných orgánem, pro obnovu katastrálního operátu závazný. 13          S danou věcí nijak nesouvisí ani odkazované ustanovení § 9 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách, neboť se týká plánu společných zařízení, která však na sporné parcele nebyla ani plánována, ani realizována. O tom by totiž musela být u sporné parcely v katastru vedena poznámka podle § 10 odst. 13 zákona o pozemkových úpravách. I kdyby však bylo možné kritizovanou změnu druhu pozemku zahrnout pod plán společných zařízení, musel by s ohledem na znění § 9 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách k této směně dát orgán státní správy lesů souhlasné stanovisko, jež by nahradilo příslušné správní rozhodnutí. Takové souhlasné stanovisko však nebylo katastrálnímu úřadu předloženo a jeho existence nebyla správními orgány prokázána, naopak správní orgány obou stupňů popíraly, že by orgán státní správy lesů v průběhu řízení o pozemkové úpravě rozhodnutí o zařazení pozemku do PUPFL vydával, a ani v uvedené věci na tento nejvíce kompetentní orgán neučinily dotaz. Žalobce se konečně podivuje i nad tím, že se žalovaný nijak nevyjádřil k jeho odkazu na ustanovení čl. 2 odst. 1.3 písm. a) Pokynů, které jednoznačně v případě změny jiného druhu pozemku na lesní pozemek vyžadují ohlášení vlastníka předložit spolu s rozhodnutím o schválení návrhu nahrazujícího příslušné územní rozhodnutí současně i rozhodnutí orgánu státní správy lesů o zařazení pozemku do PUPFL. 14          Soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda ve věci požadují nařídit jednání. Žalovaný ani žalobce se v poskytnuté lhůtě nevyjádřili. Soud proto o žalobě rozhodoval podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. 15          Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce dne 16. 3. 2015 navrhl katastrálnímu úřadu provedení opravy chyby v katastrálním operátu podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona s tím, že sporná parcela odpovídá původním pozemkům PK X a PK X v k. ú. K. p B. evidovaným s druhem pozemku orná půda, které žalobce jako vlastník pronajal k zemědělské činnosti za účelem pěstování sazenic lesních stromků a které nikdy nebyly žádným rozhodnutím zahrnuty mezi PUPFL. Po zápisu komplexní pozemkové úpravy je sporná parcela vedena jako lesní pozemek, ačkoliv žalobce o změnu druhu pozemku nežádal, provedení změny v terénu nedoložil a územní rozhodnutí či rozhodnutí o zařazení pozemku do PUPFL nebylo předloženo. Nebylo možné vycházet ani z rozhodnutí o schválení úprav, které bylo katastrálnímu úřadu předloženo v jiném řízení o vyznačení poznámky do údajů katastru. K zápisu změněného údaje o druhu pozemku tak neměl katastrální úřad potřebný podklad. 16          Katastrální úřad si opatřil kopie podkladů ze sbírky listin katastru nemovitostí k řízení Z 3376/14-201. Jednalo se o přípis Státního pozemkového úřadu ze dne 9. 7. 2014, jímž katastrální úřad žádal o zápis rozhodnutí o výměně práv, jež přikládá. Přiloženým rozhodnutím o výměně práv s vyznačenou právní mocí dne 2. 7. 2014 bylo rozhodnuto podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách mj. o výměně nebo přechodu vlastnických práv a jeho přílohou č. 1/35 bylo ve vztahu k žalobci uvedeno, že pozbývá vlastnické právo k pozemkům zahrnutým do pozemkových úprav v k. ú. K. p B., a to mj. k pozemkům označeným jako (PK 2) X a (PK 2) X bez uvedení druhu pozemku a způsobu ochrany, s tím, že nabývá vlastnické právo k pozemkům podle schváleného návrhu komplexních pozemkových úprav v k. ú. K. p. B., a to mj. pozemku X s druhem pozemku „lesní pozemek“ a způsobem ochrany „26, 11“. 17          Součástí správního spisu jsou také výpisy z katastru nemovitostí, kopie pozemkové knihy, záznamy podrobného měření změn, pozemkové mapy evidence nemovitostí a také soutisk digitální katastrální mapy a rastru pozemkového katastru. Z nich vyplývá, že sporná parcela o výměře 24.402 m2 a druhu pozemku lesní pozemek svým umístěním přibližně odpovídá dřívějším pozemkům p. č. X (lesní pozemek) o výměře 852 m2, p. č. X (cesta), PK X (role) o výměře 17.138 m2 a PK X (role) o výměře 4.776 m2. Ve spisu je založeno i rozhodnutí o schválení úprav, které nabylo právní moci dne 16. 1. 2014, s tím, že pochází ze sbírky listin k řízení Z-368/2014-201. 18          Katastrální úřad dále učinil dne 19. 3. 2015 dotaz u Státního pozemkového úřadu, zda pro účel změny druhu pozemku u sporné parcely, který byl původně z převážné části ornou půdou, bylo vydáno rozhodnutí orgánu státní správy lesů o zařazení do PUPFL. Ten v odpovědi ze dne 24. 3. 2015 sdělil, že změna druhu pozemku u sporné parcely na lesní pozemek byla provedena v souladu s § 9 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách a § 15 odst. 1 prováděcí vyhlášky a že v průběhu řízení o pozemkové úpravě orgán státní správy lesů rozhodnutí o zařazení pozemku do PUPFL nevydává. Podotkl též, že návrh pozemkové úpravy byl prováděn s vědomím žalobce, který k návrhu v průběhu řízení neuplatnil námitky. 19          Následně katastrální úřad žalobci dne 31. 3. 2015 oznámil, že opravu v údajích katastru nemovitostí neprovede, neboť podkladem pro obnovu katastrálního operátu bylo ve smyslu ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) a i) katastrální vyhlášky pravomocné rozhodnutí o výměně práv a pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu. 20          Dne 7. 5. 2015 žalobce oznámil katastrálnímu úřadu nesouhlas s neprovedením opravy a argumentoval obdobně jako v žalobě. Katastrální úřad pak poté, co dal žalobci možnost se seznámit s podklady pro rozhodnutí, vydal prvostupňové rozhodnutí ze dne 4. 6. 2015, jímž žalobci nevyhověl a zopakoval důvody uvedené ve sdělení ze dne 31. 3. 2015. 21          Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 25. 6. 2015 blanketní odvolání, v jehož doplnění argumentoval prakticky identicky jako v podané žalobě (doplnění bylo předloženo poté, co žalobce využil možnosti poskytnuté žalovaným nahlédnout do spisu a přitom zjistil, že doplnění odeslané dříve údajně bez dodejky nebylo do spisu založeno). 22          Žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 15. 9. 2015 odvolání zamítl a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí obsáhle citoval judikaturu NSS k povaze řízení o opravě chyby. Dále pak poukázal na to, že pozemkové úpravy provádí zcela ve své kompetenci Státní pozemkový úřad, s nímž katastrální úřad podle potřeby pouze spolupracuje. Státní pozemkový úřad v daném případě vydal rozhodnutí o výměně práv, v němž je u sporné parcely uveden druh pozemku lesní pozemek a způsob ochrany 26, 11, čímž se podle bodu 7 přílohy katastrální vyhlášky rozumí PUPFL (kód 26) a chráněná krajinná oblast II. – IV. zóna (kód 11). Toto rozhodnutí katastrální úřad zapsal v řízení Z-3376/2014-201, neboť jde podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách a § 57 odst. 1 písm. a) katastrální vyhlášky o podklad pro obnovu katastrálního operátu. Z katastrálního zákona ani z katastrální vyhlášky ostatně podle žalovaného nevyplývá, že by při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav měl postupovat s ohledem na původně evidované druhy pozemků a původně evidovaný typ a způsob ochrany nemovitosti. Naopak katastrální úřad musel při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav respektovat příslušné rozhodnutí Státního pozemkového úřadu a do obnoveného katastrálního operátu zapsat u sporné parcely druh pozemku a způsob jeho ochrany podle tohoto rozhodnutí. Katastrální orgány nemohou vlastní činností zasahovat do činnosti odborných orgánů státní správy nebo dokonce měnit jejich odborná stanoviska, při zápisu takových listin pouze ve smyslu § 21 odst. 1 katastrálního zákona zkoumají, zda v nich nejsou chyby v psaní nebo počtech či jiné zřejmé nesprávnosti. Katastrální orgány tak při své evidenční činnosti nejsou oprávněny posuzovat, zda Státní pozemkový úřad postupoval v souladu s ustanoveními zákona o pozemkových úpravách a prováděcí vyhlášky. Pokud jde o ustanovení § 49 odst. 4 a § 50 odst. 6 písm. e) katastrální vyhlášky zmiňované žalobcem, jež upravují obnovu katastrálního operátu novým mapováním, ta nelze vztahovat na obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav řešenou v § 56 a § 57 katastrální vyhlášky. Napadené rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno dne 16. 9. 2015. 23          Soud nejprve ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud proto posoudil žalobu v rozsahu řádně a včas uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí. Dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná. 24          Podle § 9 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu společných zařízení, kterými jsou zejména (…) b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně, (…) d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy a podobně. (…) 25          Podle § 9 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům státní správy, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Jejich souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních předpisů. 26          Podle § 11 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách rozhodnutí o schválení návrhu pozemkový úřad oznámí doručením veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta písemná a grafická část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Návrh se všemi náležitostmi se ukládá u pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Pozemkový úřad předá po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 část návrhu, týkající se plánu společných zařízení příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) pozemkový úřad předá katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí. 27          Podle § 11 odst. 8 věty první zákona o pozemkových úpravách je schválený návrh závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. 28          Podle § 11 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát, stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8. 29          Podle § 15 odst. 1 věty první prováděcí vyhlášky se plán společných zařízení zpracuje tak, aby obsahoval přehled všech navržených společných zařízení včetně změn druhů pozemků; v případě potřeby jsou zvláště uvedeny ty změny druhů pozemků, jichž se netýkají navrhovaná společná zařízení. 30          Část třetí katastrálního zákona s nadpisem „Správa katastru“ obsahuje pod společným nadpisem „Zápis jiných údajů do katastru“ ustanovení §§ 28 až 39, pod dalším společným nadpisem „Obnova katastrálního operátu“ pak ustanovení §§ 40 až 46. 31          Podle § 28 odst. 1 katastrálního zákona se pro zápis jiných údajů do katastru použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem. 32          Podle § 31 katastrálního zákona se zápis jiných údajů a jejich změn provádí na základě a) ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu, je-li takové rozhodnutí nebo souhlas vyžadován, b) rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu, který zároveň stanoví orgánu veřejné moci povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení k zápisu do katastru katastrálnímu úřadu, nebo c) právního předpisu, který přímo stanoví jiné údaje nebo jejich změny. 33          Obnova katastrálního operátu je podle § 40 odst. 1 katastrálního zákona vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací v elektronické podobě, které se provede a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. 34          Podle § 40 odst. 3 katastrálního zákona obnovu katastrálního operátu zahájí katastrální úřad bez návrhu. Pokud má být obnova katastrálního operátu provedena podle odstavce 1 písm. a) nebo b), oznámí její zahájení katastrální úřad dotčené obci. 35          Podle § 44 věty první a druhé katastrálního zákona se při obnově katastrálního operátu využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav. 36          Obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav upravuje díl 4 části čtvrté katastrální vyhlášky sestávající z §§ 56 a 57. Podle § 57 odst. 1 písm. a) katastrální vyhlášky podkladem pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav je (mimo jiné i) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků. 37          Jádrem žaloby je právní názor žalobce, podle nějž je třeba na zápis obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav aplikovat bezvýhradně postup upravený v ustanovení § 31 katastrálního zákona o zápisu jiných údajů do katastru. K tomu však soud musí uvést, že se žalobce mýlí. 38          Jinými údaji se v tomto případě rozumí jiné údaje než ty, které se zapisují vkladem, záznamem či poznámkou podle části druhé katastrálního zákona (pro ně je ve smyslu § 6 katastrálního zákona typické, že se týkají práv k nemovitostem), a než údaje, jejichž zápis upravují předcházející ustanovení § 29 (změny katastrální hranice) a § 30 (zápis nové budovy). Už zde vzniká zjevný nesoulad, neboť v rámci obnovy katastrálního operátu, a zejména pak jde-li o obnovu na podkladě výsledků pozemkových úprav, se v katastru nemovitostí provádí zápisy dotýkající se práv k nemovitostem, neboť dochází mimo jiné k zápisu výměn a přechodu vlastnických práv. 39          Kromě toho nelze ani pominout, že obnově katastrálního operátu se věnují v části třetí katastrálního zákona ustanovení oddělená od předchozích ustanovení společným nadpisem. Obdobně je v části třetí pod společným nadpisem upraveno např. i poskytování údajů z katastru nebo veřejnost katastru. Poskytování údajů z katastru nebo jeho veřejnost přitom nemá se zápisem údajů do katastru nic společného, nelze tedy ani z hlediska systematického předpokládat, že by v pořadí první pasáž třetí části katastrálního zákona pod společným nadpisem „Zápis jiných údajů do katastru“ (ustanovení §§ 28 až 39) měla sloužit jako ustanovení společná pro další instituty upravené v části třetí zákona. 40          Za daných okolností tedy soud má za to, že právní úprava provádění obnovy katastrálního operátu je právní úpravou svébytnou, pro niž lze ustanovení §§ 28 až 39 použít pouze tehdy, jestliže v ustanoveních §§ 40 až 46 potřebná právní úprava chybí. Tak je tomu např. v případě ustanovení § 28 odst. 1 katastrálního zákona, které stanoví podpůrnou aplikaci právní úpravy zápisu záznamem. Díky tomu se na zápis obnovy katastrálního operátu vztahuje v § 21 odst. 1 katastrálního zákona stanovené omezení přezkumu podkladové listiny jen na zřejmé nesprávnosti a chyby v psaní a počtech. Takovým ustanovením oproti tomu není žalobcem prosazované ustanovení § 31 katastrálního zákona stanovící podklady pro zápis obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav. Z ustanovení § 40 odst. 3 věty první katastrálního zákona totiž vyplývá, že obnova katastrálního operátu se zahajuje bez návrhu, a ustanovení § 44 jednoznačně stanoví, že se jako podklad použijí výsledky komplexních pozemkových úprav, což dále v podrobnostech rozvádí ustanovení § 57 katastrální vyhlášky, které mezi podklady hned na prvním místě v odst. 1 písm. a) jmenuje rozhodnutí o výměně práv. Tím se tato úprava zjevně odlišuje od § 31 hovořícího v písm. a) o ohlášení vlastníka a stanovícího různé kombinace vyžadovaných podkladů pro různé varianty. Ustanovení §§ 40 až 46 katastrálního zákona jsou tak vůči ustanovení § 31 zjevně v pozici lex specialis a jeho aplikaci přinejmenším zásadním způsobem limitují. 41          Lze tedy jen připomenout, že rozhodnutí o výměně práv jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí stanovený v § 44 katastrálního zákona a § 57 odst. 1 písm. a) katastrální vyhlášky a předložený právě v řízení Z-3376/2014-201 ve své příloze týkající se nemovitých věcí žalobce jednoznačně u nově vymezované sporné parcely stanovovalo jako druh pozemku lesní pozemek a způsob ochrany tohoto pozemku ve formě PUPFL a chráněné krajinné oblasti (II. – IV. zóna). Katastrální úřad tak byl povinen tyto údaje z předloženého podkladu převzít a u nově vytvořené sporné parcely je zapsat, jestliže nebyly v rozhodnutí a jeho příloze ve smyslu § 21 odst. 1 katastrálního zákona zjištěny žádné zřejmé nesprávnosti či chyby v psaní a počtech. Skutečnost, že v řízení o opravě chyby Státní pozemkový úřad trval na správnosti uvedeného zápisu a vysvětloval je odkazy na ustanovení upravující vymezování plánu společných zařízení, jen potvrzuje, že se nejednalo o „překlep“. 42          Argumentace žalobce tím, že v takovém případě by musela být u jeho pozemku zapsána podle § 9 odst. 13 zákona o pozemkových úpravách poznámka, že je určen k vytvoření společného zařízení [zde lze uvažovat o protierozním opatření v podobě zalesnění či o opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability v podobě doplnění zeleně ve smyslu § 9 odst. 8 písm. b) a d) zákona o pozemkových úpravách], sice není zcela nemístná, není však pro věc rozhodující. Pokud Státní pozemkový úřad v příloze rozhodnutí o výměně práv umístění společného zařízení na pozemku žalobce neuvedl, katastrální úřad jej ani nemohl převzít do evidence katastru nemovitostí. Tím však není vyloučena jeho povinnost zapsat výslovně uvedený druh pozemku. Navíc lze poukázat též na ustanovení § 15 odst. 1 prováděcí vyhlášky, které v části první věty za středníkem výslovně v rámci pozemkové úpravy připouští změnu druhu pozemku i u těch pozemků, jichž se navrhovaná společná zařízení netýkají.  Na toto ustanovení Státní pozemkový úřad ve svém sdělení katastrálnímu úřadu taktéž poukázal, přičemž v takovém případě by nebylo žádného důvodu poznámku ve smyslu § 9 odst. 13 zákona o pozemkových úpravách do katastru zapisovat. 43          I kdyby rozhodnutí o výměně práv bylo nezákonné, neboť by např. Státní pozemkový úřad opomněl ve smyslu § 9 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách vyzvat dotčené orgány k uplatnění stanovisek a přesto následně v procesu pozemkových úprav ve smyslu uvedeného ustanovení nahradil územní rozhodnutí jinak vyžadované ke změně druhu pozemku, nebo pokud by takto rozhodl, aniž by vyčkal realizace změny kultury pozemku (viz však ustanovení § 25 odst. 2 prováděcí vyhlášky, z nějž plyne, že realizace plánu společných zařízení včetně výsadby porostu nastává až po vydání rozhodnutí o výměně práv), neopravňovalo by to katastrální úřad k tomu, aby údaje z rozhodnutí o výměně práv do katastru nemovitostí nezapsal. Jak již bylo totiž zmíněno, katastrální úřad není oprávněn jakkoliv posuzovat zákonnost a správnost předloženého podkladu, ustanovení § 21 odst. 1 katastrálního zákona mu umožňuje zohlednit pouze zřejmé nesprávnosti či chyby v psaní a počtech. Žalobce v takovém případě měl možnost se bránit proti rozhodnutí o schválení návrhu odvoláním a posléze správní žalobou předvídanými v ustanovení § 11 odst. 6 a odst. 9 zákona o pozemkových úpravách a stejně tak se mohl bránit i proti rozhodnutí o výměně práv vydanému podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Argumentaci nesplněním podmínek pro vydání rozhodnutí o výměně práv však nemůže uplatňovat v rámci řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, neboť posuzování takových argumentů se vymyká z pravomoci katastrálního úřadu. 44          Lze tedy shrnout, že žalobce se mýlí, pokud dovozuje povinnosti katastrálního úřadu při zápisu výsledků komplexní pozemkové úpravy z ustanovení § 31 katastrálního zákona. Podklady pro takový zápis jsou stanoveny v ustanovení § 44 katastrálního zákona a § 57 odst. 1 písm. a) katastrální vyhlášky, tímto podkladem v podobě rozhodnutí o výměně práv katastrální úřad v příslušném řízení disponoval a jím učiněný zápis do katastru obsahu tohoto rozhodnutí odpovídá. To bylo žalobci sděleno jak v rozhodnutí katastrálního úřadu, tak i v napadeném rozhodnutí (byť toto sdělení se mezi množstvím dalších údajů poněkud ztrácelo) a soud se s tímto závěrem ztotožňuje. Návrhu na opravu chyby tedy z důvodů uváděných žalobcem nemohlo být vyhověno. Žalobcem uplatňované žalobní body tak nejsou důvodné, následkem čehož soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 45          O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému, který byl ve věci úspěšný, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 6. října 2017   Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu       Za správnost: P. Š.