46A 22/2017 – 26   Usnesení Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a Mgr. Jana Čížka v právní věci žalobce: V. D., nar. x, bytem X, zastoupený Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky), pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu,   t a k t o : I.  Řízení se  zastavuje. II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů řízení částku 11.466,50 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce, Mgr. et Mgr. Marka Čechovského, advokáta. III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   O d ů v o d n ě n í: Žalobce podal dne 20. 1. 2017 žalobu, kterou se domáhal ochrany před nečinností žalovaného, který v zákonem stanovené lhůtě nerozhodl o jeho žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podané dne 23. 2. 2016. Dne 5. 4. 2017 došlo soudu podání žalobce, kterým vzal žalobu zcela zpět, a  to  vzhledem k tomu, že v mezidobí vydal žalovaný dne 17. 3. 2017 rozhodnutí ve věci jeho žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, č. j. OAM-6783-31/DP-2016. Zároveň žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení. Dle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.) může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Dle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem ke zpětvzetí žaloby rozhodl soud výrokem I. tak, že řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé, s. ř. s., podle které vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. V projednávané věci brojil žalobce proti tomu, že žalovaný nerozhodl o jeho žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, přičemž důvodem zpětvzetí jeho žaloby je skutečnost, že žalovaný o této žádosti dne 17. 3. 2017, rozhodnutím č. j. OAM-6783-31/DP-2016, rozhodl. Soud tak má za to, že podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci jsou splněny. Proto soud žádosti žalobce o přiznání práva na náhradu nákladů řízení proti žalovanému vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení v celkové částce 11.466,50 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 7.750,- Kč za dva úkony právní služby po 3.100,- a jeden úkon právní služby za 1.550,- Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a zpětvzetí žaloby – § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], ze tří paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, vše zvýšeno o částku 1.816,50 Kč odpovídající 21 % DPH z předchozích částek a z částky 1.000,- Kč představující část zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby. Žádosti o započtení třetího úkonu – zpětvzetí žaloby, soud vyhověl pouze částečně a přiznal za něj odměnu ve výši 1.550,- Kč, představující 50% z tarifní částky, a to pro jeho zjevnou jednoduchost. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soudní poplatek v projednávané věci činil 2.000,- Kč a soud jej tedy snížil o částku 1.000,- Kč, jelikož snížení o 20 % by nedosáhlo požadované minimální hranice. P o u č e n í:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze 19. dubna 2017 Olga S t r á n s k á, v. r. předsedkyně senátu Za správnost: Božena Kouřimová