Odůvodnění
48 A 110/2017-11
USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci
žalobce: Z. Ch.
bytem K. T., P.,
proti
žalovanému: Městský úřad Čelákovice
sídlem náměstí 5. května 1, 250 88 Čelákovice
v řízení o žalobě proti výzvě žalovaného ze dne 3. 7. 2017, sp. zn. MUC/08133/2017/Čí, č. j. MUC/08832/2017,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1 Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou dne 3. 9. 2017 domáhá zrušení výzvy žalovaného ze dne 3. 7. 2017, sp. zn. MUC/08133/2017/Čí, č. j. MUC/08832/2017 (dále jen „napadená výzva“), jíž byl žalobce podle § 133 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „stavební zákon“) vyzván k účasti na kontrolní prohlídce konané dne 20. 7. 2017 před rodinným domem č. p. X na pozemku st. p. X v k. ú. a obci Č. s tím, že kontrolní prohlídka podle § 133 a § 134 stavebního zákona a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. (dále jen „vyhláška č. 503/2006 Sb.“) bude provedena na tomto rodinném domě za účelem prohlídky pozemku pro posouzení a objasnění žádosti ze dne 19. 6. 2017 na stavbu „Kotelna a sklad“. V poučení této výzvy byl žalobce informován o své povinnosti umožnit podle § 154 odst. 1 písm. c) stavebního zákona kontrolní prohlídku stavby a s odkazem na § 173 odst. 1 stavebního zákona o možnosti uložení pořádkové pokuty tomu, kdo závažným způsobem provedení kontrolní prohlídky ztěžuje.
2 V žalobě žalobce poukazuje na porušení svého ústavního práva na nedotknutelnost obydlí garantovaného čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod s tím, že na základě napadené výzvy pracovnice stavebního úřadu vstoupily do jeho obydlí (zahrady) a pořizovaly vlastním fotoaparátem fotografie žalobcova obydlí. Poukazuje pak na to, že problematika zpřístupnění obydlí stavebnímu úřadu byla řešena Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 30 A 80/2015. Z procesního hlediska pak žalobce doplňuje, že se proti napadené výzvě bránil odvoláním, avšak Krajský úřad Středočeského kraje při zamítnutí odvolání konstatoval, že proti výzvě není opravný prostředek přípustný, byť jinak konstatoval, že žalovaný nepostupoval správně, protože v řízení o žádosti žalobce o územní rozhodnutí neměl nařizovat kontrolní prohlídku, ale ohledání na místě podle § 87 odst. 1 stavebního zákona.
3 Soud při předběžném posouzení věci dospěl k závěru, že podaná žaloba je nepřípustná, a to bez ohledu na to, zda (jak se podává z petitu) brojí přímo proti napadené výzvě, nebo (implicitně) směřuje proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti výzvě pro nepřípustnost.
4 Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
5 Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
6 Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
7 Pro posouzení přípustnosti žaloby je klíčové, zda napadená výzva žalobci skutečně uložila povinnost zpřístupnit pracovníkům žalovaného jeho obydlí. Soud přitom konstatuje, že tato povinnost nebyla napadenou výzvou žalobci uložena.
8 Podle § 133 odst. 6 stavebního zákona se na provádění prohlídek stavby nevztahují zvláštní právní předpisy o státní kontrole. Pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172 odst. 2 až 6 obdobně.
9 Ustanovení § 172 odst. 2 až 4 definují situace, v nichž může oprávněná úřední osoba vstoupit do obydlí i dalších prostor bez vědomí vlastníka (odst. 2) a kdy může vstoupit s jeho vědomím (i bez souhlasu) do obydlí, včetně obydlí, které současně slouží k výkonu hospodářské činnosti (odst. 3) a dále podrobnosti k průběhu takové prohlídky (odst. 4). Ustanovení § 172 odst. 5 stavebního zákona pak stanoví, že pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné úřední osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
10 Napadená výzva pouze žalobce informovala o termínu, místě a předmětu kontrolní prohlídky a vyzývala jej k tomu, aby se této prohlídky zúčastnil. Tato výzva však neobsahuje žádný výrok o uložení povinnosti vpustit oprávněné úřední osoby do obydlí žalobce. Z poučení citujícího text ustanovení stavebního zákona i z předmětu prohlídky sice lze dovodit, že řádné prošetření skutkového stavu na místě samém se patrně neobejde bez přítomnosti oprávněných úředních osob na zahradě žalobce, popř. i v domě žalobce, a že žalobce je upozorňován na rizika spjatá s neplněním povinnosti spolupráce konkrétně zakotvené např. v § 133 odst. 4 a v (nepřímo) § 172 odst. 1 stavebního zákona, vlastní povinnost umožnit vstup ve smyslu § 172 odst. 5 stavebního zákona však touto výzvou uložena nebyla.
11 Tím se případ žalobce také odlišuje od věci řešené rozsudkem Krajského soud v Plzni ze dne 12. 10. 2016, č. j. 30 A 80/2015-103, jemuž předcházel rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2015, č. j. 4 As 215/2015-32, publikovaný pod č. 3347/2016 Sb. NSS. Tam totiž bylo napadeno rozhodnutí stavebního úřadu, které v souvislosti s kontrolní prohlídkou nařizovalo vlastníku stavby umožnit vstup oprávněným úředním osobám podle § 172 odst. 5 stavebního zákona. V návaznosti na nesplnění takové povinnosti by již faktické provedení kontrolní prohlídky i přes nesouhlas vlastníka (a uložení pořádkové pokuty za pokračující odpor) reálně hrozilo, nyní napadená výzva však tuto povinnost ještě žalobci neukládala.
12 Bylo tedy na žalobci, zda oprávněným úředním osobám vstup na svou zahradu, popř. do svého domu v termínu kontrolní prohlídky odepře (či takové odepření předem avizuje) s uvedením důvodů, proč považuje výkon oprávnění úředních osob zakotvených v § 172 stavebního zákona v dané situaci za nepřiměřený, nebo zda je dobrovolně do svého obydlí vpustí. Teprve pokud by na odepření vstupu žalovaný reagoval vydáním rozhodnutí podle § 172 odst. 5 stavebního zákona, mohl by se žalobce proti takovému rozhodnutí bránit odvoláním a následně i žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 s. ř. s.
13 Tak tomu však v tomto případě není a žalobce brojí proti prosté výzvě, která po žalobci požaduje pouze účast na kontrolní prohlídce, z níž se navíc může z vážných důvodů omluvit. Taková výzva je však pouhým dílčím úkonem, jímž se upravuje řízení před správním orgánem, a nijak významně do právní sféry žalobce nezasahuje. Případnému rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty podle § 173 odst. 1 stavebního zákona se žalobce nepochybně může bránit samostatnou žalobou, vlastní konání kontrolní prohlídky mimo pozemek žalobce (v případě odmítnutí vpuštění oprávněných úředních osob) by do jeho práv nezasáhlo, proti nesouhlasu žalobce by pak úřední osoby na jeho pozemek mohly vstoupit až po vydání rozhodnutí podle § 172 odst. 5 stavebního zákona. Pokud by na pozemek i přes navenek deklarovaný trvající nesouhlas žalobce vstoupily bez předchozího vydání takového rozhodnutí, přicházela by do úvahy žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu podle § 82 s. ř. s. Žalobce se může bránit též proti samotnému výsledku územního řízení o jeho žádosti, pokud by na konečné rozhodnutí měla nepatřičná výzva a její případné nerespektování vliv. Napadená výzva tudíž do práv žalobce nezasahuje, resp. žalobce má možnost dosažení soudní ochrany v souvislosti s navazujícími úkony správního orgánu. Žalobní ochrana tak v tuto chvíli není pro ochranu žalobcovy právní sféry nezbytná. To samé by platilo i v případě, kdy by bylo napadeno rozhodnutí krajského úřadu o zamítnutí odvolání proti této výzvě.
14 Proto soud podanou žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s. odmítl, neboť brojí proti výzvě, jíž se pouze upravuje vedení řízení před žalovaným.
15 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 19. září 2017
JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D.
předseda senátu
Za správnost: P. Š.
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky