48A 118/2017 – 29   USNESENÍ           Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci žalobců: a) V. H.   b) J. H. oba bytem x, oba zastoupeni obecným zmocněncem Ing. V. H. bytem X proti žalovanému: Obecní úřad Chyňava sídlem Velká Strana 39, 267 07 Chyňava zastoupen advokátkou JUDr. Danielou Jablonskou sídlem Talichova 807, 266 01 Beroun v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení č. j. 146/2016 o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace takto: I.                             Žaloba se odmítá. II.                          Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.                       Žalobcům se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Odůvodnění: 1          Žalobci se podanou žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou dne 25. 5. 2017 Okresnímu soudu v Berouně domáhali ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení (vedeném pod č. j. 146/2016) o jejich žádosti ze dne 23. 3. 2015 o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích p. č. xx v k. ú. a obci Ch. (dále jen „dotčené pozemky“) s požadavkem, aby soud žalovanému uložil ve lhůtě 10 dnů o jejich žádosti rozhodnout. 2          Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 3. 8. 2017 vyslovil svou věcnou nepříslušnost a věc podle § 104b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) postoupil Krajskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému. 3          Krajský soud v Praze se musel nejprve zabývat naplněním procesních předpokladů pro věcné projednání žaloby. 4          Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 5          Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 6          Podle § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. 7          Podle § 80 správního řádu, nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví (odst. 1). Opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník (odst. 3). 8          Podle § 46 odst. 1 s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat [písm. a)] nebo jestliže byl návrh podán předčasně či opožděně [písm. b)]. 9          Jednoletá lhůta pro podání nečinnostní žaloby je odvislá od běhu lhůty pro vydání rozhodnutí, která v tomto případě, v němž bylo i podle tvrzení žalobců nařízeno místní šetření, činila podle § 71 odst. 3 písm. a) 60 dnů, vypršela dne 22. 5. 2015, neboť žalovaný obdržel žádost žalobců podle podacího razítka dne 23. 3. 2015. Nejpozdější den pro podání nečinnostní žaloby ve smyslu § 80 odst. 1 s. ř. s. tak představovalo pondělí dne 23. 5. 2016. Žalobci však žalobu podali teprve dne 25. 5. 2017, tj. více než jeden rok po uplynutí žalobní lhůty. Proto soud podanou žalobu výrokem I. podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl, neboť je zjevně opožděná. 10          Vedle toho se nabízí i otázka, zda žalobci vyčerpali prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jejich ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Z žalobních tvrzení ani předložených listin není patrné, že by žalobci podali žádost o uplatnění opatření na ochranu proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 věty druhé správního řádu, a to ať už u žalovaného nebo přímo u nadřízeného orgánu, kterým je v takovém případě Krajský úřad Středočeského kraje. Žalovaný přitom sám poukázal na to, že taková žádost podána nebyla. Jeví se tedy, že žalobci nesplnili ani podmínku vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jejich ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Z uvedeného důvodu bylo možné žalobu odmítnout i pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 11          Pro úplnost lze však poukázat na skutečnost, že ztráta soudní ochrany v důsledku uplynutí žalobní lhůty žalobce nezbavuje možnosti využít již zmiňovanou možnost požádat prostřednictvím žalovaného nadřízený orgán podle § 80 odst. 3 věty druhé správního řádu o přijetí opatření proti nečinnosti, neboť podání takové žádosti správní řád žádnou lhůtou neomezuje. Nadřízený orgán by v takovém případě měl učinit opatření podle § 80 odst. 4 správního řádu a napomoci tomu, aby o žádosti žalobců bylo, byť opožděně, věcně rozhodnuto. 12          O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 13          Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože podaná žaloba byla odmítnuta, posledním výrokem soud rozhodl o vrácení žalobci uhrazeného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč za podání žaloby, a to ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 26. září 2017 JUDr. Milan Podhrázký, PhD., v. r. předseda senátu         Za správnost: B. K.