1   48A 127/2017 - 23       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci žalobkyně:   N. T. N., narozena x státní příslušnice Vietnamské socialistické republiky bytem X zastoupená advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Příkop 834/8, 602 00 Brno proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení č. j. OAM-22224/ZM-2017 takto: I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl v řízení o žádosti žalobkyně o zaměstnaneckou kartu vedeném pod č. j. OAM-22224/ZM-2017. II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, Mgr. Marka Sedláka, advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 6 114 Kč. Odůvodnění: 1          Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 4. 10. 2017, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty vedeném pod č. j. OAM-22224/ZM-2017. Žalobkyně žádá (po opravě žalobního petitu), aby soud žalovanému uložil rozhodnout o její žádosti ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. 2          Žalobkyně uvedla, že dne 30. 6. 2017 podala žádost o vydání zaměstnanecké karty na Velvyslanectví České republiky v Hanoji, lhůta pro vydání rozhodnutí marně uplynula, avšak rozhodnutí o žádosti dosud vydáno nebylo. Dne 31. 8. 2017 proto podala ke Komisi pro rozhodování ve věcech cizinců (dále jen „Komise“) žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), o této žádosti však Komise také dosud nerozhodla. 3          V příloze žaloby žalobkyně doložila mimo jiné žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 31. 8. 2017, v níž požádala Komisi o přijetí opatření proti nečinnosti v řízení o jeho žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty, spolu doručenkou z informačního systému datových schránek o dodání této žádosti do datové schránky Komise dne 31. 8. 2017. 4          Žalovaný ve vyjádření nejprve upozornil na zjevnou nesprávnost v žalobním petitu (žalobkyně původně požadovala vydání rozhodnutí o žádosti o trvalý pobyt). K věci samé pak žalovaný namítl, že žaloba je nedůvodná, neboť v řízení koná potřebné úkony a šetří, zda žalobkyně splňuje podmínky, které zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „ zákon o pobytu cizinců“) pro účely vydání zaměstnanecké karty stanoví. Konkrétně si obstaral doklady o evidovaném pracovním místě, jež má být žalobkyní obsazeno, o nemovitosti, v níž má být žalobkyně ubytována, o zaměstnavateli žalobkyně a o žalobkyni samotné, naposledy dne 19. 10. 2017 zástupce žalobkyně vyrozuměl o termínu plánovaného výslechu svědků. Pokud jde o uváděnou žádost o přijetí opatření proti nečinnosti, žalovanému opatření Komise dosud nebylo doručeno. Žalobu proto navrhl zamítnout jako nedůvodnou. 5          Namísto repliky žalobkyně opravila žalobní petit do souladu s předchozím textem žaloby tak, že požaduje vydání rozhodnutí o její žádosti o zaměstnaneckou kartu. 6          Žalovaný souhlasil s projednáním věci bez nařízení ústního jednání, zatímco žalobkyně se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. jednání nenařizoval. 7          Soud nejprve ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené, včetně bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany, jež měla žalobkyně k dispozici ve správním řízení. Pokud jde o zjevnou písařskou chybu v žalobním petitu, tu žalobkyně v rámci repliky odstranila, není tak důvodu žalobu odmítat, jak žalovaný navrhuje. Soud se proto zabýval žalobou věcně. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 8          Ze správního spisu žalovaného č. j. OAM-22224/ZM-2017 soud zjistil, že žalobkyně skutečně podala dne 30. 6. 2017 na zastupitelský úřad v Hanoji žádost o vydání zaměstnanecké karty ve smyslu § 42g zákona o pobytu cizinců se všemi souvisejícími přílohami (pracovní smlouva na pozici evidovanou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, doklad o vzdělání, o zajištění ubytování, o zdravotním stavu, o dostatečných prostředcích na pobyt na území, fotografie, platný pas, výpis z rejstříku trestů aj.). Žádost zastupitelský úřad předal žalovanému dne 17. 7. 2017. Ten si obstaral výpisy z různých rejstříků a evidencí a v návaznosti na doručení výzvy k vyjádření k podané žalobě (17. 10. 2017) posledním úkonem ve věci vyrozuměl dne 19. 10. 2017 zástupce žalobkyně o tom, že na den 13. 11. 2017 předvolal k výslechu 2 svědky (mj. jediného jednatele a společníka zaměstnavatele). Součástí správního spisu nejsou žádné listiny vztahující se k žalobkyní uplatněnému opatření proti nečinnosti. 9          Podle § 169 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo žádalo o vydání závazného stanoviska podle odstavce 17. 10          Otázkou nečinnosti žalovaného v řízení o vydání zaměstnanecké karty poté, co vydal předkládací zprávu navrhující udělení víza nezbytného za účelem přicestování cizince za účelem pořízení biometrických údajů a následného vydání zaměstnanecké karty, se zabýval poměrně nedávno Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 22. 8. 2017, č. j. 9 Azs 128/2017-32, v němž ke kasační stížnosti žalovaného jednoznačně uzavřel, že řízení končí buď vydáním rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu, zamítnutím žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu anebo zastavením řízení, nikoliv mezikrokem v podobě předkládací zprávy nebo pokynu zastupitelskému úřadu k vydání víza k pobytu nad 90 dnů. 11          Je tak zřejmé, že závěr o nečinnosti žalovaného nemůže být zpochybněn uskutečňováním dílčích procesních úkonů v řízení, jako je nařízený výslech svědků, nýbrž teprve ukončením řízení zákonem předpokládaným způsobem. Nanejvýše by se mohla stavět lhůta pro vydání rozhodnutí v návaznosti na výzvu zastupitelského úřadu žalobkyni, aby se dostavila k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, do doby zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu ve smyslu ustanovení § 169 odst. 12 písm. a) zákona o pobytu cizinců, avšak jen pokud by výzva zastupitelského úřadu byla vydána až po uplynutí zákonem stanovené 60denní (resp. 90denní) lhůty pro vydání rozhodnutí. Lhůta, která již uběhla (a tudíž již neběží), se přirozeně již nemůže stavět (srov. obdobně závěr vyslovený v rozsudku NSS ze dne 12. 4. 2013, č. j. 5 Ans 4/2012-20, publikovaném pod č. 2871/2013 Sb. NSS). 12          S ohledem na datum podání žádosti (30. 6. 2017) musí soud na podkladě údajů ve správním spise konstatovat, že žalovanému uběhla 60denní lhůta pro vydání rozhodnutí dne 29. 8. 2017. Ze spisu se navíc nejeví, že by se jednalo o zvlášť složitý případ a žalovaný ani nežádal o vydání závazného stanoviska úřadu práce, takže se patrně neuplatní delší, 90denní lhůta. Kdyby se snad přesto uplatnila, i ta by již v den podání žaloby uplynula (konkrétně dne 29. 9. 2017). Proto je již vyloučeno, že by došlo ke stavení lhůty pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 169 odst. 12 písm. a) zákona o pobytu cizinců, neboť žádná odpovídající výzva zastupitelského úřadu není součástí spisu. Žalovaný se již zjevně dostal do prodlení s vydáním zaměstnanecké karty a to může odstranit jedině jejím faktickým předáním žalobkyni (pokud žádost nezamítne či řízení o ní nezastaví). Že by tak učinil, však žalovaný netvrdí a ani to nijak nevyplývá z obsahu správního spisu. 13          Je tedy namístě učinit závěr, že žalovaný je nečinný. Proto soud žalobě vyhověl a podle § 81 odst. 2 s. ř. s. žalovanému uložil, aby o žádosti žalobkyně rozhodl (v případě pozitivního rozhodnutí zaměstnaneckou kartu vydal) ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 14          Pro úplnost nicméně soud považuje za potřebné uvést, že pokud by se žalobkyně domáhala výkonu tohoto rozsudku, mohl by se žalovaný výkonu rozhodnutí (v praxi by přicházelo do úvahy pouze ukládání pokut ve smyslu § 351 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) ubránit, pokud by doložil, že před uplynutím stanovené 30denní pariční lhůty zastupitelský úřad žalobkyni vyzval, aby se dostavil k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2 zákona o pobytu cizinců za účelem převzetí zaměstnanecké karty. V takovém případě by bylo namístě uvažovat o tom, že lhůta ke splnění povinnosti stanovené tímto rozsudkem se analogicky ve smyslu § 169 odst. 12 písm. a) zákona o pobytu cizinců staví po dobu nezbytnou ke zpracování údajů a následnému vyrobení a faktickému předání zaměstnanecké karty [s přihlédnutím k prodlevám způsobeným výhradně žalobkyní, na něž nebylo možné odpovídajícím způsobem procesně reagovat, jako např. zastavením řízení postupem podle § 169 odst. 8 písm. h) či i) zákona o pobytu cizinců], a uložení pokuty by přicházelo do úvahy jen, jestliže by tento proces trval déle, než je při řádném plnění povinností žalovaným možné. 15          O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal soud náhradu nákladu řízení v celkové výši 6 114 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 4 114 Kč, kterou tvoří odměna za jeden úkon právní služby po 3 100 Kč [sepsání žaloby – § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)] a paušální částka jako náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, vše zvýšeno o částku 714 Kč odpovídající 21% DPH z předchozích částek, a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. 16          Náhradu za úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravu zastoupení advokátem [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu] soud žalobkyni nepřiznal z toho důvodu, že ze spisové dokumentace vyplývá, že zástupce ji zastupoval již v průběhu řízení před žalovaným, a byl tedy s věcí seznámen již před podáním žaloby. V řízení před krajským soudem tak nepřebíral novou věc, která by vyžadovala jeho přípravu (srov. např. rozsudek NSS ze dne 5. 1. 2017, č. j. 1 Azs 334/2016-29, bod 28. Soud nepřiznal odměnu ani za podání repliky, neboť ta byla pouze opravou chyby v podané žalobě a být řádného podání žaloby, představovala by zjevně neúčelný úkon. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 20. listopadu 2017 JUDr. Milan Podhrázký, PhD., v. r. předseda senátu   Za správnost: B. K.