48 A 58/2017-21 U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce X X, trvale bytem X, X, adresa pro doručování X, X, X, proti žalovanému Krajskému úřadu pro Středočeský kraj, se sídlem Zborovská 11, Praha 5 – Smíchov, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, t a k t o : I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce podal dne 13. 2. 2016 Městskému soudu v Praze elektronické podání  označené jako „doplnění podání, žádosti ze dne 22.12.2015 a 28.12.2015 s návrhem na vydání rozhodnutí (příkazu) správnímu orgánu k vymazání nezákonného, nepřípustného, protiprávního, opakovaně zneužívaného (od roku 2003 –presumpce nevinny) evidování (…) v evidenci registrů řidičů a to min. od 15. 2. 2006 do současnosti“. Tímto podáním se mj. domáhal toho, aby soud nařídil žalovanému vymazat blíže nespecifikovaný záznam v centrálním registru řidičů žalobce. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že není místně příslušný k projednání a rozhodnutí v této věci a proto ji usnesením ze dne 20. 2. 2017, č. j. 8 A 43/2017-6, postoupil Krajskému soudu v Praze. Podle svého obsahu je žalobcovo podání z 13. 2. 2016 žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném do 18. 9. 2016 (dále jen „s. ř. s.). Zdejší soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou v daném případě splněny podmínky k tomu, aby věc mohla být meritorně projednána. Podle § 37 odst. 2 s. ř. s. platí, že podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního právního předpisu. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Zdejší soud si vyžádal od Městského soudu v Praze záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu tohoto soudu. Ze záznamu vyplynulo, že žalobce zaslal podání emailem z elektronické adresy x, avšak tato zpráva ani samotná žaloba, která k ní byla připojena, nebyly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem. Stejným způsobem, tedy emailovou zprávou bez zaručeného elektronického podpisu, bylo podáno i žalobcovo podání ze dne 22. 12. 2015, které žalobce později doplnil podáním ze dne 13. 2. 2016. Na obě tato podání se tedy vztahuje ustanovení obsažené v druhé větě § 37 odst. 2 s. ř. s., z něhož plyne požadavek, aby taková podání byla do tří dnů potvrzena písemným podáním shodného obsahu. Žalobce tak ovšem v zákonné lhůtě tří dnů neučinil. Z tohoto důvodu nelze na uvedená podání pohlížet jako na řádně podanou žalobu. Podání proto neměla za následek zahájení řízení podle § 32 s. ř. s. Jelikož však Městský soud v Praze postoupil věc k vyřízení zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému, mohl v žalobci vzbudit zdání, že jeho elektronické podání ze dne 13. 2. 2016 mělo za následek zahájení řízení. Za této situace je třeba de facto zahájené soudní řízení ukončit, a to odmítnutím žaloby dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2007, č. j. 1 Afs 133/2006-48, dostupný na www.nssoud.cz). Řádné podání žaloby je totiž základní podmínkou řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit. Soud tedy na základě výše uvedených důvodů žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Vzhledem k odmítnutí žaloby rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů (§ 60 odst. 3 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 19. července 2017   JUDr. Milan Podhrázký, v.r. předseda senátu Za správnost: Alena Léblová