č. j. 42 Ad 44/2018 - 15     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Čížkem ve věci žalobce: R. T. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2018, č. j. X, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1.     Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u zdejšího soudu dne 13. 11. 2018, se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaná postupem podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyhověla námitkám žalobce a změnila rozhodnutí žalované ze dne 2. 5. 2018, č. j. X, a přiznala žalobci podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 29. 3. 2018 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5 334 Kč měsíčně. 2.     Podle § 5 s. ř. s. se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soudní řád správní tak důsledně zavádí žalobní řízení, kdy soudní ochrana nastupuje teprve poté, co jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Nevyčerpá-li přitom žalobce řádné opravné prostředky, je to za podmínek stanovených v § 68 písm. a) s. ř. s. důvodem nepřípustnosti žaloby. 3.     Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, publ. pod č. 672/2005 Sb. NSS, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). 4.     V projednávané věci z žaloby samotné i z rozhodnutí, které je k žalobě připojeno, vyplývá, že žalobce napadá rozhodnutí, proti němuž jsou (i podle poučení uvedeného v citovaném rozhodnutí správního orgánu) přípustné námitky, které jsou řádným opravným prostředkem [§ 3 odst. 3 písm. b) a § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů]. Soud dotazem u žalované ověřil, zda v dané věci žalobce námitky nepodal. Dle informace žalované ze dne 19. 11. 2018 bylo žalobou napadené rozhodnutí žalobci doručeno dne 7. 8. 2018, což potvrzuje kopie doručenky předložené soudu. Námitky proti napadenému rozhodnutí podány nebyly, což znamená, že nabylo právní moci dne 7. 9. 2018. Za těchto okolností nelze považovat podmínku vyčerpání opravných prostředků ze strany žalobce za splněnou, neboť nevyčerpal řádné opravné prostředky, které zákon připouští. 5.     Soud tedy v projednávané věci dospěl k závěru, že podaná žaloba je podle § 68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná, a proto ji odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. I kdyby však nebyla žaloba odmítnuta pro nepřípustnost, musela by být odmítnuta pro opožděnost [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], neboť ji žalobce podal až po uplynutí zákonem stanovené lhůty dvou měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí podle § 72 odst. 1 s. ř. s. 6.     O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Praha 27. listopadu 2018     Mgr. Jan Čížek, v. r. samosoudce         Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.