č. j. 43 A 123/2018 - 27     USNESENÍ     Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobců: a) S. H.,    b) J. H.,   oba bytem X   oba zastoupeni JUDr. Milanem Břeněm,   advokátem se sídlem náměstí Míru 47, Svitavy, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 7. 2018, č. j. 086329/2018/KUSK-DOP/Hir, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobci se žalobou, doručenou Městskému soudu v Praze dne 7. 9. 2018 a usnesením ze dne 1. 10. 2018, č. j. 11 A 206/2018 - 23, postoupenou místně příslušnému Krajskému soudu v Praze, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil usnesení Městského úřadu Kolín (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 30. 5. 2018, č. j. MUKOLIN/OD 38457/18-vol. Tímto usnesením správní orgán I. stupně přerušil řízení ve věci žádosti žalobce a) podané dne 30. 6. 2009 ve věci určení právního vztahu podle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, o existenci veřejně přístupné účelové komunikace na části pozemku p. č. X v katastrálním území K.. Správní orgán I. stupně řízení přerušil do vydání rozsudku Okresním soudem v Kolíně v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 70/2008 (tímto rozsudkem má být vyřešena předběžná otázka), nebo do 3 let od právní moci předmětného usnesení. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, odmítne soud usnesením návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, jestliže se domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Krajský soud v Praze při prověřování podmínek řízení shledal, že žalobou napadené rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Usnesení o přerušení řízení je svou povahou pouze rozhodnutím o vedení řízení (tedy rozhodnutím procesním), jímž se upravují poměry ve správním řízení, resp. vytváří se předpoklady pro to, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. Usnesení správního orgánu I. stupně, jakož i rozhodnutí žalovaného o odvolání proti tomuto usnesení tedy nejsou konečnými rozhodnutími ve věci samé, ale pouze rozhodnutími, jimiž se upravuje vedení řízení, která jsou ze soudního přezkumu vyloučena podle § 70 písm. c) s. ř. s. Důvodem této výluky je skutečnost, že soudní přezkum každého takového rozhodnutí by značně prodlužoval správní řízení. Vychází tedy ze zásady procesní ekonomie. Vyloučení rozhodnutí o odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze samostatného  přezkumu nicméně neznamená, že nelze nijak dosáhnout soudního přezkumu zákonnosti postupu žalovaného, resp. správního orgánu I. stupně. Soudní přezkum je totiž možný v okamžiku, kdy bude vydáno konečné rozhodnutí ve věci; to může žalobce napadnout žalobou obsahující odpovídající žalobní námitku. Až v tomto řízení správní soudy posoudí otázku, zda vydání rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení, představuje vadu řízení, která případně mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí. Je-li takto zajištěn soudní přezkum rozhodnutí dané otázky v rámci konečného rozhodnutí ve věci (v řízení o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace), neporušuje kompetenční výluka, která naplňuje zásadu hospodárnosti, právo na přístup k soudu dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Vedle toho pak skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu o přerušení řízení je vyloučeno z přezkoumání soudem v řízení o žalobách proti rozhodnutím, nesouvisí s povinností soudu zabývat se v řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 a násl. s. ř. s.) k žalobní námitce otázkou, zda řízení je přerušeno důvodně (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 7 Ans 10/2012 - 46). Krajský soud v Praze z uvedených důvodů žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s. odmítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 17. října 2018   Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.   předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.