č. j. 43 A 124/2018 - 60         USNESENÍKrajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci navrhovatele:  V. Ž., bytem X,   proti odpůrcům  1. Městský úřad Říčany, se sídlem Masarykovo náměstí 40, 251 01                                                         Říčany, 2. volební strana Občanská demokratická strana, jednající zmocněnkyní J. V., bytem X, 3. volební strana Starostové a nezávislí, jednající zmocněncem P. K., bytem X, 4. volební strana Klidné město, jednající zmocněnkyní H. P., bytem X,    zastoupena advokátkou Mgr. Karin Konstantinovovou, se sídlem                                                         Benediktská 7, Praha, 5. volební strana Unie pro sport a zdraví Říčany, jednající zmocněncem J. C., bytem X   o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Říčany konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, takto: I.                              Návrh se zamítá. II.                           Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.          Navrhovatel podal dne 16. 10. 2018 v zákonné desetidenní lhůtě stanovené v § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) návrh na určení neplatnosti voleb. 2.          V návrhu navrhovatel uvedl, že v Říčanech je již v pořadí třetím volebním období starostou pan V. K., který je současně moderátorem televize Prima. V. K. v právě proběhlých volbách kandidoval za volební stranu Klidné město (odpůrce 4.) a přitom se měl dopustit četných nezákonností, které podle navrhovatele představují důvody pro to, aby soud konstatoval neplatnost voleb. Jde o následující důvody: a) probíhala masivní předvolební kampaň, včetně několika reportáží televize Prima; b) ve dnech 22. a 23. 9. proběhla v Říčanech slavnost (festival tzv. street food), během které pan K. nabízel mladým voličům peníze za to, že jej budou volit; c) v zářijovém vydání říčanského městského měsíčníku Kurýr vyšel návod pro správné vyplnění volebního lístku, přičemž vzorem správně vyplněného hlasovacího lístku je právě lístek se zaškrtnutým odpůrcem 4.; d) v říčanských domovech důchodců pan K. několik dní před volbami rozdával oplatky a snažil se získat si přízeň tamních voličů; na nástěnkách tam visela pouze kandidátní listina odpůrce 4. a ve volebních urnách se podle navrhovatele vezly zpět do volební místnosti pouze hlasovací lístky pro odpůrce 4.; e) obecní média jsou cenzurována a nevhodné příspěvky jsou mazány, resp. kritické články nejsou otiskovány. Navrhovatel shrnuje, že přestože většina voličů tvrdí, že volila opozici, zvítězil za užití popsaných praktik odpůrce 4.; navrhovatel má za to, že je třeba tyto události prošetřit a následně prohlásit volby do Zastupitelstva města Říčany za neplatné. 3.          K návrhu se vyjádřil odpůrce 1., který uvedl, že z pohledu registračního úřadu proběhly volby v souladu se zákonem. Zapisovatelé volebních komisí byli řádně proškoleni, komise byly v drtivé většině sestaveny z osob delegovaných kandidujícími subjekty a kontroly ve volebních komisích nezjistily žádné závady. Nebylo zjištěno žádné porušení volebního zákona, které by bylo způsobilé výsledek voleb hrubě ovlivnit. Odpůrce 1. považuje návrh za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí. 4.          Dále se k návrhu vyjádřil odpůrce 4., který uvedl, že s tvrzeními navrhovatele nesouhlasí a považuje je vesměs za nekonkrétní a nijak nepodložená, resp. nepravdivá, účelová a urážlivá. Konkrétně uvádí, že odpůrce 4. opakovaně vyhrál volby v Říčanech v letech 2010, 2014 a 2018, přičemž jeho členská základna se rozrůstá a skladba kandidujících osobností zůstává stabilní. Pan K. je skutečně moderátorem TV Prima, avšak své povolání ve volební kampani nezneužil; ostatně jako moderátor tuto možnost ani nemá. Zájem TV Prima o Říčany vždy vyplýval z aktuálních lokálních událostí (zejm. v souvislosti se snahou Říčan omezit tranzitní dopravu). Festival tzv. street food je v Říčanech pravidelnou událostí, avšak na její organizaci se odpůrce 4. ani město Říčany nijak nepodílí. Odpůrce 4. měl na této akci svůj stánek, kde probíhaly různé soutěže, avšak na přání organizátorů nikoli politická agitace, jak mohou dosvědčit navržení svědci. Jde-li o „návod“ otištěný v měsíčníku Kurýr, odpůrce 4. jeho existenci nepopírá, avšak zdůrazňuje, že šlo o placenou inzerci, která byla jasně označena a které využili i ostatní kandidující subjekty. Jde-li o údajnou agitaci v domovech pro seniory, je pravdou, že se pan K. jakožto starosta (jako každoročně) účastnil dne 1. 10. 2018 na Mezinárodní den seniorů několika společenských akcí, nešlo však o nepovolenou agitaci. K žádné cenzuře v Říčanech nedochází. Svá tvrzení odpůrce 4. doložil řadou listin. Odpůrce 4. shrnul, že navrhovatel svá tvrzení nijak nedoložil. Navrhl zamítnutí návrhu. 5.          Ostatní odpůrci se k návrhu nevyjádřili. 6.          K vyjádření odpůrce 4. podal navrhovatel repliku. Na tvrzení o stabilní členské základně odpůrce 4. navrhovatel reagoval výčtem jeho členů, kteří v posledním volebním období toto politické hnutí opustili. Setrval na tvrzení, že jeden den před volbami byla na TV Prima odvysílána reportáž na objednávku V. K., která je zjevnou volební kampaní. Považuje za nemožné, že by tato reportáž i reportáže ostatní vznikly jen z iniciativy samotných médií. K svému tvrzení o uplácení minimálně jedné skupiny lidí ve formě slibu sponzorského daru na akci Street food navrhovatel svědky z bezpečnostních důvodů neuvádí, a to s tím, že budou uvedeni mimo toto podání (pozn. soudu: tak se nestalo). Zpochybňuje však svědky označené odpůrcem 4. K „návodu“ otištěnému v měsíčníku Kurýr uvádí, že informace o tom, že jde o inzerci, byla uvedena tak příliš malým písmem, proto mnoho lidí otištěný „návod“ zmátl. Návštěvu V. K. v domovech pro seniory navrhovatel dokládá fotografiemi, které jsou dostupné na webových stránkách odpůrce 4. Je z nich patrné, že zde byly distribuovány volební materiály propagující odpůrce 4. K akci konané v Kulturním centru Labuť uvádí, že JUDr. Z. H., o němž odpůrce 4. tvrdí, že se této akce také účastnil, svoji účast na této akci popírá a je ochoten o tom podat svědectví. Navrhovatel také poukazuje na facebookovou skupinu „Události na Říčansku“, kde jsou kritické příspěvky administrátorem blízkým odpůrci 4. mazány. Nespokojenost jiných občanů města s průběhem volební kampaně navrhovatel dokládá přepsaným facebookovým příspěvkem J. J. a také kopií článku „Zamyšlení než půjdeme volit“ uveřejněného v městském měsíčníku Kurýr, jehož autorem je Z. H. 7.          Soud návrh posoudil jako nedůvodný. 8.          Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 volebního zákona se každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, může návrhem u soudu domáhat neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. 9.          Soud se nejprve zabýval splněním procesních náležitostí podaného návrhu a v tomto směru uzavřel, že návrh byl podán včas (výsledky voleb do zastupitelstev obcí vyhlásila Státní volební komise sdělením č. 225/2018 Sb. v úterý dne 9. 10. 2018) a v zákonem předvídané formě (písemně dne 16. 10. 2018). Odpůrce 4. má pravdu v tom, že k emailové zprávě ze dne 15. 10. 2018, která nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem, nelze přihlížet s ohledem na znění § 93 odst. 2 s. ř. s., podle něhož lze návrh podat pouze písemně nebo ústně do protokolu. Protože ale bylo soudu dne 16. 10. 2018 doručeno v písemné podobě obsahově shodné podání opatřené vlastnoručním podpisem navrhovatele, má soud podmínku na formu návrhu plynoucí z § 93 odst. 2 s. ř. s. za splněnou. Návrh byl taktéž podán aktivně legitimovaným subjektem, neboť navrhovatel byl ke dni voleb zapsán v seznamu voličů, jak o tom svědčí výpis z tohoto seznamu, jejž si soud vyžádal od odpůrce 1. 10.          Aktivně legitimovaný subjekt se může návrhem u soudu domáhat neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta, přičemž důvodem návrhu (§ 60 odst. 2 až 4 volebního zákona) je tvrzení, podle kterého byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování, výsledky voleb nebo výsledky volby kandidáta. Navrhovatel návrh označil jako návrh na neplatnost voleb, kterým jeho návrh z obsahového hlediska skutečně je. Návrhem na neplatnost voleb je třeba obecně rozumět návrh poukazující na takovou nezákonnost, jejíž odstranění by vyžadovalo opakování volebního procesu jako celku včetně volební kampaně, popř. dalších činností předcházejících hlasování, aby volič měl možnost si učinit nový názor a svobodně zformulovat svou vůli (blíže viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, č. j. 50 A 22/2012-44, publikované pod č. 2818/2013 Sb. NSS a dostupné na webových stránkách www.nssoud.cz). 11.          Soud nejprve uvádí, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu vycházející z demokratického principu legitimity veřejné moci, podle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Ústavy), platí pro volební soudnictví vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů; předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1.2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Řízení ve věcech volebního soudnictví je proto založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny. Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období (srov. nález ÚS ze dne 10. 1. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 30/95), rozhodnutí voličů jako suveréna může tudíž soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. 12.          Na tato východiska navazuje ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. např. usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, publikované pod č. 354/2004 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz), která v obecné rovině definuje tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti takto: a) nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících, b) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a c) zásadní intenzita této nezákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění. Obdobné zásady pak lze uplatnit i na případ tvrzené neplatnosti hlasování či voleb. 13.          Soud podotýká, že si je vědom toho, že z odkazované judikatury nelze pro účely posuzované věci vycházet bez dalšího [zejména ve vztahu k podmínce sub c)]. V mezidobí totiž došlo ke změně volebního zákona, která je pro právě posuzovanou věc zásadní. Podle § 60 odst. 2 – 4 volebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2016 bylo podmínkou důvodnosti návrhu porušení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb. Zákonem č. 322/2016 Sb. došlo k novelizaci tohoto ustanovení a v nynějším znění (tj. ve znění účinném ke dni voleb) je podmínkou důvodnosti porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb. Tato novelizace § 60 volebního zákona se v návrhu zákona č. 322/2016 Sb. objevila až jako pozměňující návrh v ústavně právním výboru (usnesení ústavně právního výboru ze dne 30. 3. 2016, sněmovní tisk č. 568/5, 7. volební období Poslanecké sněmovny, dostupný na http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=568). Není k ní tedy k dispozici důvodová zpráva. Jelikož se však tatáž formulační změna dotkla i dalších volebních zákonů, odkazuje soud na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2018, č. j. Vol 50/2018-46, jehož závěry jsou aplikovatelné i na právě posuzovanou věc, byť se jednalo o volbu prezidenta republiky. „Mezi původním a novým zněním zákona, tedy mezi formulací „mohl ovlivnit“ a „hrubě ovlivnil“ je významový rozdíl. K tomuto rozdílu se NSS v návaznosti na předpoklady přezkumu voleb dovozené judikaturou (srov. usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS, a ze dne 10. 11. 2016, čj. Vol 4/2016-191, č. 3522/2017 Sb. NSS) vyjádřil ve svém usnesení ze dne 15. 2. 2018, čj. Vol 16/2018-33: ‚[a]čkoli s tím volební zákony do konce roku 2016 nepočítaly, případný zásah volebního soudu mohlo dle soudní judikatury vyvolat pouze porušení zákona způsobilé ovlivnit výsledky voleb v určité intenzitě. V tomto směru tedy bude možné nadále vycházet z dosavadní judikatury, neboť pojem „hrubé ovlivnění“ výsledků voleb lze co do intenzity považovat za zákonodárcem zvolený ekvivalent jejich „zatemnění“. Na druhou stranu však nelze ignorovat, že zákonodárce opustil předpoklad pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby a zákonem č. 322/2016 Sb. zavedl požadavek, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo. Jinými slovy, nyní již bude pro vyhovění volební stížnosti nutné, aby bylo v řízení podle § 90 s. ř. s. prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem.‘ Aktuální právní úpravu považuje NSS za ústavní (srov. citované usnesení NSS čj. Vol 16/2018-33, bod 23).“ S tímto závěrem citovaným z bodu 25 uvedeného usnesení (zdůraznění provedeno soudem) se soud ztotožňuje. 14.          Soud proto posuzoval, zda navrhovatel předložil dostatečné důkazy, kterými by prokázal, že došlo hrubým způsobem k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh voleb. 15.          Navrhovatel spatřuje nezákonnost voleb v celé řadě událostí, jejichž výčet je obsažen v bodě 2 tohoto usnesení. Soud však musí konstatovat, že navrhovatel svá tvrzení neopřel o žádné relevantní důkazy, jejichž provedení by soudu navrhl. Většina jeho tvrzení tak zůstala neprokázaná. To jmenovitě platí pro tvrzení, že V. K. zneužil svého zaměstnání v TV Prima ke zviditelnění odpůrce 4., neboť citace z sms zpráv od nejmenované osoby, která údajně situaci v televizních stanicích dobře zná, je důkazem zcela nevěrohodným a nedostatečným. Ostatně navrhovatel ani neuvádí, v čem byla (po výtce) blíže neoznačená reportáž po obsahové stránce nečestná a nepoctivá. Ani tvrzení, že v průběhu festivalu tzv. street food nabízel V. K. voličům peníze za to, že dají svůj hlas odpůrci 4., navrhovatel neprokázal, neboť neuvedl jména údajných svědků této události a ani osob, kterým měl být úplatek ve formě sponzorského daru nabízen. Navrhovatel dále neprokázal, že V. K. v rozporu s volebním zákonem agitoval v říčanských zařízeních pro seniory a že na nástěnkách v těchto zařízeních visely pouze letáky na podporu odpůrce 4., že při volbách hlasovací urny obsahující lístky odevzdané v zařízeních pro seniory mohly obsahovat jen hlasy pro odpůrce 4. Navrhovatel sice předložil fotografie prokazující návštěvu V. K. a další kandidátky odpůrce 4. v říčanských zařízeních pro seniory, neprokázal však, že by volební kampaň v takovém zařízení byla vedena nečestným a nepoctivým způsobem. Rozdávání standardních volebních letáků či vyvěšení plakátů pravidla volební kampaně (a tedy volební zákon) neporušují. Obdobnou volební kampaň ostatně mohou vést i jiné volební strany. 16.          Pokud jde o tvrzení, že obecní média podléhají cenzuře, předložil navrhovatel kopii článku „Zamyšlení než půjdeme volit“ uveřejněného v městském měsíčníku Kurýr, jehož autorem je Z. H. Článek je vůči vedení města Říčany kritický, a přesto byl uveřejněn. Předložený důkaz tedy cenzuru obecních médií neprokazuje, spíše naopak. 17.          Dalším tvrzením (doloženým kopií příslušné stránky městského měsíčníku Kurýr) je to, že v zářijovém čísle měsíčníku Kurýr odpůrce 4. v podobě „návodu pro vyplnění volebního lístku“ doporučoval voličům volit právě odpůrce 4. Soud z internetových stránek www.kuryr-ricany.cz, která obsahuje archiv všech čísel časopisu Kurýr ve formátu .pdf, zjistil, že zářijové číslo tento „návod“ neobsahuje a že tento „návod“ je obsažen  na straně 32 říjnového čísla časopisu Kurýr, které je opět dostupné na www.kuryr-ricany.cz a které v tištěné podobě ve své úplnosti také předložil odpůrce 4. V levém horním rohu je tato strana označena slovy „inzerce“ a znázorňuje se zde několik variant, jak může volič vyplnit volební lístek, chce-li alespoň některé své hlasy dát odpůrci 4. Jde tedy o placenou inzerci odpůrce 4., nikoli o neutrálně se stavící návod k vyplnění volebního lístku. Soud na tomto inzerátu neshledává nic nezákonného, a to ani ve velikosti písma, kterým je tato strana měsíčníku označena jako inzerce. Nad rámec toho ještě dodává, že jde o „návod“ korektní, neboť poskytuje rady i těm voličům, kteří chtějí část svých hlasů dát jiným kandidujícím subjektům, což je stav z hlediska odpůrce 4. nevýhodný (pro každý kandidující subjekt je pochopitelně nejvýhodnější, pokud mu volič dá všechny své hlasy, nikoli jen část z nich). 18.          Obecně je třeba uvést, že to nejsou soudy, kdo by měl rozhodovat o tom, koho si voliči přejí, aby je zastupoval při správě věcí veřejných. Je na voličích, aby způsob vedení volební kampaně volební stranou a jejími příznivci, obsah jimi učiněných prohlášení i reakci jiných volebních stran na tato prohlášení kriticky zhodnotili a podle toho se rozhodli, zda a komu dají svůj hlas. Do tohoto rozhodování voličů nepřísluší soudům vstupovat a jeho výsledky měnit s výjimkou zcela ojedinělých situací, v nichž by bylo prokázáno, že okolnosti prakticky znemožnily dotčeným kandidátům a volebním stranám reagovat na závažná nepravdivá sdělení zvolených volebních stran a kandidátů, která zjevně ovlivnila velké množství voličů, a změnila tak výsledek voleb (srovnej též obdobné závěry usnesení NSS ze dne 18. 2. 2013, č. j. Vol 44/2013-72, č. 2833/2013 Sb. NSS, nebo usnesení ze dne 21. 2. 2018, č. j. Vol 50/2018-46, č. 3739/2018 Sb. NSS). 19.          Uvedené o to více platí pro námitky navrhovatele poukazující na z jeho pohledu nevyhovující výkon funkce zastupitele, resp. starosty panem V. K. opakovaně zvoleným do obecního zastupitelstva. Jím namítané skutečnosti (zejména autoritativní výkon mandátu) nepochybně navrhovatel promítl do svých úvah o tom, koho bude do obecního zastupitelstva volit, a stejně tak mohli učinit i ostatní voliči. Navrhovatel ostatně měl možnost z důvodu nespokojenosti s dosavadním vedením obce kandidovat i sám za některou z volebních stran, popř. sám sestavit volební kandidátku a usilovat ve volební kampani o hlasy ostatních občanů obce. 20.          V demokratickém státě představuje cestu k nápravě neuspokojivého stavu věcí veřejných výkon aktivního či pasivního volebního práva v pravidelně se opakujících volbách, a nikoliv volební stížnost domáhající se autoritativního rozhodování soudní moci o tom, kdo si zaslouží vykonávat mandát zastupitele a kdo nikoliv. 21.          Soud shrnuje, že neshledal porušení volebního zákona v průběhu volební kampaně či voleb, tím méně porušení zákona natolik intenzivní, že by bylo způsobilé hrubě ovlivnit výsledek voleb. 22.          Prostá tvrzení navrhovatele bez předložení relevantních důkazů jako důvod pro opakování voleb neobstojí. Za takové situace se nelze odklonit od v úvodu vyslovené premisy, že platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, pokud není předložen důkaz tuto domněnku vyvracející nebo není prokázána významná indicie, na jejíž důvodnost by bylo možné usuzovat. Tvrzení navrhovatele takovými indiciemi nejsou – naopak jsou jen nepodloženými spekulacemi. Návrh na neplatnost voleb je proto nedůvodný. 23.          Na základě shora uvedené argumentace soud návrh na vyslovení neplatnosti voleb zamítl. 24.          Soud neprovedl důkazy navržené odpůrcem 4., neboť za situace, kdy navrhovatel svá tvrzení žádnými důkazy nepodložil a jako taková je soud označil za spekulace a návrh zamítl, nevyvstala potřeba provádět důkazy prokazujícími opak, kteroužto povahu právě důkazy navržené odpůrcem 4. vesměs mají. 25.          O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s., podle nějž nemá v řízení o neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo. 26.          Usnesení bude doručeno účastníkům řízení. Současně je vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   Praha 1. listopadu 2018   Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu