č. j. 43 A 69/2018 - 13         USNESENÍ     Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobce: J. H.,   bytem K V., L.,   zastoupen advokátem Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským,   se sídlem Na Hutích 9, Praha, proti žalovanému: Městský úřad v Rakovníku, se sídlem Husovo náměstí 27, Rakovník, o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 1. 6. 2018, č. j. MURA/29795/2018, sp. zn. OD01/21051/2018/Prch, takto: I.                              Žaloba se odmítá. II.                           Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení, jímž žalovaný přerušil na návrh žalobce prováděnou exekuci spočívající v uložení povinnosti panu PhDr. J. Z., Ph.D. et Ph.D., strpět (umožnit) průchod a průjezd přes pozemky p. č. X a  p. č. X v katastrálním území L. u R., a to do vydání rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje v odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. OD0156817/2017/Sed. Předmětem tohoto řízení je otázka, zda se na pozemcích nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, odmítne soud usnesením návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, jestliže žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Krajský soud v Praze při prověřování přípustnosti žaloby shledal, že žalobou napadené rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Proti usnesení o přerušení exekuce se podle § 113 odst. 1 poslední věty zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), nelze odvolat. To však nic nemění na tom, že je proti němu přípustný jiný opravný prostředek, a sice námitky podle § 117 správního řádu, o čemž byl také žalobce v napadeném usnesení řádně poučen. Pokud však žalobce možnosti podat námitky nevyužil, a tedy nevyčerpal řádné opravné prostředky, nemůže se domáhat ochrany ve správním soudnictví, neboť jak uvedl Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004 - 65 „[p]odmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve svojí procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.“ Protože žalobce před podáním žaloby řádné opravné prostředky nevyčerpal, je jeho žaloba nepřípustná. Krajský soud v Praze ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. odmítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 10. července 2018     Mgr. Jitka Zavřelová v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.