č. j. 43 A 80/2018 - 9   USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobce:  J. Š.,  bytem H., O. – T.,   zastoupený advokátem Mgr. Štěpánem Ciprýnem,  sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2, proti žalovanému:  Krajské ředitelství policie Středočeského kraje,  sídlem Na Baních 1535, Praha 5 – Zbraslav, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2018, č. j. KRPS-84906-12/ČJ-2018-0100IZ, takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou u zdejšího soudu dne 10. 7. 2018 se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení vedoucí odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne 1. 6. 2018, č. j. KRPS-84906-10/ČJ-2018-0113IZ. Tímto usnesením bylo rozhodnuto o žalobcem uplatněné námitce podjatosti úředních osob správního orgánu prvního stupně tak, že úřední osoby Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, oddělení správního řízení, kontaktní místo Praha – venkov nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování v zahájeném správním řízení o odnětí zbrojního průkazu žalobce. Žalobce současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. 2. Soud v prvé řadě zkoumal přípustnost podané žaloby. 3. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 4. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. 5. Žalobce v dané věci napadá rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o námitce podjatosti úřední osoby podle § 14 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Povahou tohoto typu rozhodnutí se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 28. 1. 2010, č. j. 4 As 1/2010-67 (všechna rozhodnutí citovaná v tomto usnesení jsou dostupná na www.nssoud.cz), v němž uvedl, že „[p]řezkoumání rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno námitce podjatosti, je pouze výkonem dozorčího práva nad postupem správního orgánu v konkrétním správním řízení. Při přezkoumání námitky podjatosti pracovníků správního orgánu se pouze prověřuje, zda v samotném řízení není jednáno podjatým úředníkem, v žádném případě však takové rozhodnutí, jímž není námitce podjatosti vyhověno, není rozhodnutím meritorním, které by zasahovalo přímo do subjektivních práv účastníka řízení, a není tudíž přezkoumatelné ve správním soudnictví. Bude-li však podjatou úřední osobou rozhodováno, účastník řízení může podat ve věci samé žalobu k příslušnému soudu a v ní napadat takovou vadu, neboť případné vady řízení před správním orgánem lze ve správním soudnictví napadnout jedině žalobou směřující proti meritornímu rozhodnutí správního orgánu.“ NSS dále dospěl k závěru, že se jedná o rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem (srov. obdobně rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003 – 23, či usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2013, č. j. 29 A 43/2013 – 29). 6. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba směřuje proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem. Takové rozhodnutí není samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví, neboť na ně dopadá kompetenční výluka podle § 70 písm. c) s. ř. s. Z tohoto důvodu soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 8. O žalobcově návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nerozhodoval, neboť by to bylo s ohledem na odmítnutí žaloby nadbytečné. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 13. července 2018     Mgr. Jitka Zavřelová v. r.  předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.