č. j. 45 A 2/2016 - 74     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobce: M. v.  se sídlem x proti žalovanému: m. R. se sídlem M.,  R.  zastoupeno advokátem Mgr. Jindřichem Šimberským  se sídlem Hořejší nábřeží 786/21, 150 00 Praha 5 o žalobě proti usnesení Zastupitelstva obce R. č. 5/2014-8 ze dne 24. 9. 2014 takto: I.                        Řízení se zastavuje. II.                      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 12. 1. 2016, domáhal podle § 124 odst. 5 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a § 67 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zrušení usnesení Zastupitelstva obce R. č. 5/2014-8 ze dne 24. 9. 2014, jímž byl schválen dodatek č. 4 zřizovací listiny příspěvkové organizace obce M. š. R. Dne 5. 3. 2018 bylo soudu doručeno podání žalobce datované dnem 2. 3. 2018, jímž vzal žalobu v plném rozsahu zpět. K tomu uvedl, že žalovaný zjednal nápravu, a tudíž bylo dosaženo stavu sledovaného podáním žaloby a došlo k faktickému uspokojení žalobce. Navrhl, aby bylo řízení zastaveno. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může vzít navrhovatel svůj návrh zpět zcela nebo zčásti, dokud o něm soud nerozhodl. Vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení podle § 47 písm. a) části věty před středníkem s. ř. s. usnesením zastaví. Jelikož vzal žalobce žalobu v plném rozsahu zpět a podání obsahující zpětvzetí žaloby nevzbuzuje z hlediska svého označení ani obsahu jakékoliv pochybnosti, soud řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle které nemá v případě zastavení řízení právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků. Žalobci, jenž vzal žalobu zpět pro pozdější chování žalované, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec nákladů souvisejících s jeho běžnou administrativní činností. Náklady související s běžnou administrativní činností přitom nelze žalobci, jenž je správním orgánem, který vykonává dozor nad výkonem samostatné působnosti obcemi, nahradit, což ostatně žalobce ani nepožadoval, neboť sám navrhl, aby náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 8. března 2018     Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu