č. j. 45 A 81/2016 – 21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph. D., ve věci žalobce:   K. B. bytem X, zastoupený Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00  Praha 4, proti žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2016, č. j. 149309/2014/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 149309/2014/KUSK/4, ze dne 18. 7. 2016, č. j. 171496/2014/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 171496/2014/KUSK/6, a ze dne 18. 7. 2016, č. j. 003178/2015/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 003178/2015/KUSK/7, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2016, č. j. 149309/2014/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 149309/2014/KUSK/4, ze dne 18. 7. 2016, č. j. 171496/2014/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 171496/2014/KUSK/6, a ze dne 18. 7. 2016, č. j. 003178/2015/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 003178/2015/KUSK/7, se zrušují a věci se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce, Mgr. Jaroslava Topola, na náhradě nákladů řízení částku 17 228 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobami podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení tří v záhlaví označených rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadená rozhodnutí“). Těmito rozhodnutími žalovaný zamítl jako nepřípustná žalobcova odvolání proti rozhodnutím Magistrátu města Kladna, odboru správního, (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 30. 9. 2014, ze dne 5. 11. 2014 a ze dne 15. 12. 2014, ve všech případech vydaná pod č. j. DP/3284/14-VPŘ-šmo. Těmito rozhodnutími uložil správní orgán I. stupně žalobci pořádkovou pokutu vždy ve výši 500 Kč, neboť se bez závažných důvodů nedostavil k podání vysvětlení a ani se řádně neomluvil. 2. Žalobce se neztotožňuje se závěrem žalovaného, který zamítl podaná odvolání jako nepřípustná z důvodu, že plná moc, jež byla při podání odvolání předložena, byla udělena až pro v budoucnu zahájené správní řízení, a tudíž nemohla vyvolat zamýšlené právní účinky. 3. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobce zmocnil zmocněnce k zastupování ve správním řízení, avšak podání vysvětlení dle § 137 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), je úkonem, na jehož základě dochází k prověření oznámení, ostatních podnětů nebo vlastních zjištění, která mohou být důvodem k zahájení řízení z moci úřední. Dle žalovaného proto nejde o úkon ve vlastním správním řízení, a proto udělená plná moc nemohla vyvolat požadované účinky. Žalovaný pro potvrzení uvedených závěrů rozsáhle citoval i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2011, č. j. 9 As 87/2010 – 77. Žalovaný zároveň uvedl, že postup žalobce ohledně taktizování s udělováním plné moci je i soudy vnímán jako účelová procesní strategie, které nemá být poskytována soudní ochrana.   Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 4. Správní spis obsahuje oznámení o přestupku ze dne 19. 8. 2014, č. j. KRPS-296400-6/PŘ-2014-010306, kterým byl Policií ČR správnímu orgánu I. stupně oznámen přestupek žalobce kvalifikovaný podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Přestupkové jednání spočívalo v tom, že žalobce dne 19. 8. 2014 v 18:08 hodin v obci Kladno, na silnici č. II/101 v ulici Libušina při řízení automobilu Škoda Fábie, značky xx, překročil maximální povolenou rychlost 50 km/h, neboť mu byla naměřena rychlost 74 km/h, po odečtení odchylky 3 km/h z hodnoty naměřené rychlosti, tedy sankcionovaná rychlost byla 71 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km/h a více, a porušil tak ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. 5. Výzvou ze dne 29. 8. 2014 byl žalobce vyzván k podání vysvětlení dne 22. 9. 2013 (pozn. soudu: patrně jde o písařskou chybu a žalobce s ohledem na datum vydání výzvy byl vyzván k podání vysvětlení dne 22. 9. 2014). Dne 30. 9. 2014 bylo pod čj. DP/3284/14-VPŘ-šmo vydáno rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty ve výši 500 Kč z důvodu, že se žalobce na výzvu správního orgánu I. stupně bez závažných důvodů k podání vysvětlení nedostavil. Dne 15. 10. 2014 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty ze dne 30. 9. 2014. K odvolání byla připojena i plná moc udělená žalobcem společnosti F. C, s. r. o. „k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání deliktu vedeného pod spisovou značkou DP/3284/14-R-šmo. Tato plná moc byla udělena pro „veškeré úkony, žádosti, návrhy, podání, nahlížení do spisu, odvolání, vzdání se práva na odvolání, doručování písemností a to po celé řízení ve všech stupních tohoto řízení, tj. včetně řízení u odvolacího orgánu a všech stupňů správního soudu.“ Obě listiny byly zaslány z datové schránky společnosti F. C., s. r. o. 6. Výzvou ze dne 29. 8. 2014 byl žalobce vyzván k podání vysvětlení na 29. 10. 2013 (pozn. soudu: ze správního spisu je zřejmé, že tato v pořadí druhá výzva byla žalobci doručena dne 1. 10. 2014 a datum vyhotovení výzvy zůstalo pravděpodobně omylem nezměněno. Opakuje se písařská chyba v letopočtu, tedy žalobce byl vyzván k podání vysvětlení na den 29. 10. 2014). Dne 5. 11. 2014 bylo pod č. j. DP/3284/14-VPŘ-šmo vydáno rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty ve výši 500 Kč z důvodu, že se žalobce na výzvu správního orgánu I. stupně bez závažných důvodů nedostavil k podání vysvětlení. Dne 20. 11. 2014 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty ze dne 5. 11. 2014, které bylo podepsané J. K., jednatelem společnosti F. C., s. r. o. S odvoláním byla doručena i plná moc udělená žalobcem společnosti F. C., s. r. o. ve stejném znění, v jakém je citována v odstavci 5 tohoto rozsudku. Obě listiny byly zaslány z datové schránky společnosti F. C., s. r. o. 7. Výzvou ze dne 5. 11. 2014 byl žalobce vyzván k podání vysvětlení na 3. 12. 2013 (pozn. soudu: patrně se jedná o písařskou chybu v letopočtu a žalobce měl být vyzván k podání vysvětlení na 3. 12. 2014). Dne 15. 12. 2014 bylo pod č. j. DP/3284/14-VPŘ-šmo vydáno rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty ve výši 500 Kč z důvodu, že se žalobce na výzvu správního orgánu I. stupně bez závažných důvodů nedostavil k podání vysvětlení. Správní orgán I. stupně obdržel odvolání ze dne 30. 12. 2014 „do rozhodnutí sp. zn. DP/3284/14-VPŘ-šmo“. K odvolání, podepsaným J. K., jednatelem společnosti F. C., s. r. o., a zaslaným z datové schránky této společnosti, plná moc přiložena nebyla. 8. Součástí správního spisu jsou rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2016, č. j. 149309/2014/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 149309/2014/KUSK/4, č. j. 171496/2014/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 171496/2014/KUSK/6, č. j. 003178/2015/KUSK-DOP/BOU, sp. zn. 003178/2015/KUSK/7, kterými zamítl odvolání žalobce jako nepřípustná. Všechna napadená rozhodnutí byla žalobci doručena dne 22. 7. 2016. Žalovaný rozhodnutí odůvodnil tím, že plná moc, jež byla při podání odvolání předložena, byla udělena až pro zahájené správní řízení, a tudíž k ní nelze přihlédnout. Na podporu svého závěru žalovaný citoval z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2015, č. j. 41 A 60/2014-28 (pozn. soudu: žalovaný chybně uvedl, že jde o rozsudek Nejvyššího správního soudu).   Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu: 9. Soud ověřil, že žaloby byly podány včas, osobou k tomu oprávněnou a splňují všechny formální náležitosti na ně kladné. Jde tedy o žaloby projednatelné. 10. Soud vycházel při přezkumu žalobami napadených rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadená rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 11. Ačkoli žalobce již v žalobách vyjádřil nesouhlas s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání, přistoupil soud k rozhodnutí bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť shledal vadu řízení spočívající v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, která měla za následek nezákonná rozhodnutí o věcech samých.   Posouzení žalobních bodů: 12. Mezi žalobcem a žalovaným je sporné, zda může plná moc udělená před zahájením správního řízení pro úkony spojené se správním řízením vyvolat účinky ještě před jeho zahájením. 13. Při posuzování rozsahu zmocnění je třeba vždy posuzovat, jakým úmyslem byli zmocnitel a zmocněnec při sepisování plné moci vedeni. Na úmysl smluvních stran je možné usuzovat z okolností o tomto případu vypovídajících. Jednou z hlavních okolností je v případě dohody o plné moci text plné moci jakožto listiny osvědčující její uzavření (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 8 Azs 16/2007 – 158, č. 1811/2009 Sb. NSS, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2015, č. j. 41 A 60/2014 – 28). 14. V nyní projednávané věci se žalobce celkem třikrát nedostavil k podání vysvětlení, aniž by se pro závažné důvody řádně omluvil, za což mu byly uděleny pořádkové pokuty vždy ve výši 500 Kč. Reakcí na každé rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty bylo podání odvolání, v jehož rámci žalobce udělil zmocněnci F. C., s. r. o. plnou moc k zastoupení. Plná moc byla udělena dle § 33 odst. 2 písm. b), ve smyslu § 34 správního řádu, a zmocněnec byl oprávněn k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání deliktu vedeného pod sp. zn. DP/3284/14-R-šmo. Dále plná moc obsahovala i vymezení konkrétních úkonů, mezi nimiž bylo uvedeno i odvolání. 15. Nelze přisvědčit argumentaci žalovaného, že k podanému odvolání nelze přihlížet z důvodu, že bylo podáno zmocněncem, který dle přiložené plné moci byl oprávněn za žalobce jednat až v rámci správního řízení, s tím, že podání vysvětlení, resp. pořádková pokuta uložená za nedostavení se k podání vysvětlení bez řádné omluvy, jsou úkony, které byly provedeny ještě před zahájením správního řízení. V této souvislosti učiněný odkaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2011, č. j. 9 As 87/2010 – 77, není přiléhavý. V citovaném případě došlo k udělení plné moci sice shodně ještě před zahájením správního řízení a její účinky nebyly po zahájení správního řízení akceptovány, avšak tato plná moc byla udělena za zcela jiných okolností, a sice při jednání s hlídkou městské policie vepsáním stručného textu „[u]děluji plnou moc Ing. U. Z. – daňovej poradce, sídlo J., J.“ do oznámení o přestupku. Nyní projednávaná věc se tak liší jednak mírou konkretizace úkonů, pro které byla plná moc udělena, ale také jednáním žalobce, který uvedenou plnou moc předložil prostřednictvím zmocněnce správnímu orgánu I. stupně opakovaně, tedy srozumitelně dával na vědomí vůli být zastoupený zmocněncem F. C., s. r. o. ještě před zahájením správního řízení. 16. Přestože byla správnímu orgánu I. stupně doručena plná moc před zahájením správního řízení a bylo v ní vymezeno, že je udělena pro zastupování žalobce ve správním řízení, je z okolností jejího udělení zřejmé, že nebylo úmyslem žalobce nechat se zastupovat až po jeho formálním zahájení, ale již i v souvislosti s úkony předcházejícími zahájení správnímu řízení. Tato žalobcova vůle vyplývá jednak z formulace plné moci, ve které je uvedena spisová značka shodná se spisovou značkou uvedenou na rozhodnutích o uložení pořádkových pokut, dále z výčtu jednotlivých úkonů, k nimž byl zmocněnec oprávněn (mj. k podání odvolání), ale i z formulace, že byla plná moc udělena k řízení ve věci podezření ze spáchání deliktu, což je termín charakterizující stav před zahájením správního řízení; a nikoli ve věci zastupování obviněného z přestupku, jak je osoba pachatele nazývána v okamžiku po zahájení správního řízení a po učinění prvního úkonu vůči ní. Úmysl žalobce ohledně zmocnění zmocněnce F. C., s. r. o. k zastupování před zahájením správního řízení je rovněž zřejmý i z faktického jednání žalobce, který zmocněnce opakovaně informoval o doručování jednotlivých rozhodnutí a projevil vůli, aby zmocněnec podal v daných věcech odvolání. Bez tohoto aktivního jednání by se totiž zmocněnec žalobce o napadených rozhodnutích nedozvěděl, protože napadená rozhodnutí byla doručována přímo žalobci. Správnímu orgánu I. stupně navíc byla plná moc doručena taktéž opakovaně. 17. Soud dává žalovanému za pravdu, že zástupce žalobce (či osoby s ním spolupracující) ve správním řízení často účelově využívá udělování plných mocí k uplatňování procesní strategie, jejímž účelem je prodlužování řízení a dosažení prekluze spáchaného přestupkového jednání, a že takovémuto jednání nemůže být poskytována soudní ochrana. Nicméně tato praxe nemůže zároveň odůvodňovat nezákonné postupy žalovaného, případně správního orgánu I. stupně, kterými by byl žalobce krácen na procesních právech. 18. Totožně postupoval i Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 29. 10. 2015, č. j. 41 A 60/2014 – 28, na který žalovaný odkazoval, avšak interpretoval jeho závěry velmi nepřesně, pakliže z něho dovodil neplatnost udělené plné moci. Krajský soud v Brně rozhodoval o účincích plné moci shodného znění, avšak rozhodoval v situaci, kdy byla plná moc udělena a předložena před zahájením správního řízení a účinky měla podle žalobních tvrzení vyvolat až po jeho zahájení, přičemž Krajský soud v Brně za pravdu žalobci, který se neplatnosti této plné moci dovolával, nedal, tedy účinky plné moci přiznal již před zahájením správního řízení. Zdejší soud se naproti tomu zabýval situací, zda tatáž plná moc může vyvolat právní účinky právě již i před zahájeným správního řízení, přičemž dovodil, že z okolností daného případu je zřejmé, že záměrem žalobce bylo udělit zmocněnci plnou moc k činění úkonů ještě před zahájením správního řízení a udělená plná moc byla způsobilá před zahájením správního řízení požadované účinky vyvolat. Závěr, že plnou moc lze udělit před zahájením správního řízení, ostatně potvrdil také Nejvyšší správní soud (srov. rozsudek ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 9/2015-27). 19. Jelikož žalovaný zamítl podaná odvolání jako nepřípustná, aniž k tomu byly splněny podmínky dle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu, z důvodu, že měl za to, že byla podána neoprávněnou osobou, dopustil se podstatného porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonná rozhodnutí.   Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 20. Soud z uvedených důvodů žalobami napadená rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. bez nařízení jednání zrušil a věci vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V tomto dalším řízení žalovaný vyjde z toho, že odvolání byla podána osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. Tímto právním názorem je žalovaný v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl v řízení úspěšný. Žalobce měl v projednávané věci plný úspěch, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku po 3 000 Kč (v souhrnu za tři žaloby 9 000 Kč) a náhradě nákladů na zastoupení advokátem. Výše odměny advokáta za zastupování se stanoví v souladu s § 35 odst. 2 s. ř. s. dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobce provedl v souvislosti s tímto řízením dva účelné úkony právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu, a to převzetí zastoupení a sepis žaloby. Byť byly podány tři samostatné žaloby, musel soud zohlednit skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně byla vydána v jedné věci za zcela shodných skutkových okolností a po obsahové stránce jsou totožná. Totéž platí o žalobou napadených rozhodnutích a podaných žalobách. Fakticky tudíž zástupce žalobce převzal jednu věc a koncipoval jednu stručnou žalobu. Odměna za jeden úkon právní služby dle  § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 odst. 4 advokátního tarifu činí 3 100 Kč. Výše odměny tak činí 6 200 Kč. Vedle odměny přísluší zástupci žalobce náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), tedy celkem 600 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, je součástí nákladů žalobce i náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobce povinen odvést z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů (§ 57 odst. 2 s. ř. s.), tj. 21 % z částky 6 800 Kč, tedy 1 428 Kč. Celková náhrada nákladů řízení tak činí 17 228 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku [§ 160 odst. 1 věta za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)], a to k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 30. května 2018 Mgr. Jitka Zavřelová v. r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje B. K.