45 Az 1/2018 – 17   USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou ve věci žalobce: E. K.   státní příslušník A. r. bytem U V., N. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2017, č. j. OAM-709/ZA-ZA11-ZA18-2016, takto: I.                              Žaloba se odmítá. II.                           Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví, jímž žalovaný rozhodl, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, žalobci neuděluje. Žalobce žalobu označenou jako „odvolání“ a datovanou dnem 20. 12. 2017 adresoval žalovanému. Doručil ji však Okresnímu soudu Praha – východ (k poštovní přepravě zásilku předal dne 22. 12. 2017), který toto podání krátkou cestou zaslal žalovanému, jemuž byla doručena dne 29. 12. 2017. Žalovaný žalobu dne 5. 1. 2018 postoupil Krajskému soudu v Praze. Podle § 32 odst. 1 zákona o azylu lze žalobu proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, odmítne soud usnesením návrh, který byl podán předčasně nebo opožděně. Při prověřování podmínek řízení Krajský soud v Praze shledal, že je žaloba podaná u věcně a místně příslušnému soudu, ale je opožděná. Ze správního spisu předloženého žalovaným soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 22. 11. 2017 a právní moci nabylo dne 12. 12. 2017. Podle § 32 odst. 1 zákona o azylu lze žalobu proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Posledním dnem pro podání žaloby tak byla středa 27. 12. 2017. Ke zdejšímu soudu se však žaloba dostala prostřednictvím žalovaného až v pátek 5. 1. 2018, tedy až devět dnů po uplynutí lhůty pro podání žaloby. Pro zachování lhůty ve smyslu § 40 odst. 4 s. ř. s. je nezbytné, aby byla žaloba podána soudu, nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence. Pro zachování lhůty není rozhodné, že byla žaloba podána u žalovaného, nebo žalovanému zaslána, neboť žalovaného nelze považovat za orgán, který by měl povinnost žalobu soudu doručit (jakkoli to v dané věci nad rámec svých povinností vstřícně učinil). Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Nad rámec toho však soud uvádí, že s odmítanou žalobou žalovaný soudu zaslal také druhou písemnost (jinak datovanou, avšak po obsahové stránce shodnou s odmítanou žalobou), kterou žalobce adresoval a také podal Okresnímu soudu Praha - východ. Z připojené obálky je patrné, že tato žaloba datovaná dnem 27. 12. 2017 byla k poštovní přepravě podána dne 27. 2. 2017 a Okresnímu soudu Praha-východ byla doručena dne 28. 12. 2017. Tato druhá žaloba byla podána k poštovní přepravě v poslední den lhůty k podání žaloby a je tedy včasná. Byla však podána u věcně nepříslušného soudu, neboť k projednání a rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu jsou příslušné krajské soudy [§ 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 ve spojení s § 65 a násl. a contratrio]. Pro situace, kdy žalobce podá žalobu proti rozhodnutí správního orgánu k věcně nepříslušnému soudu, je v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), stanoven zvláštní postup upravený § 104b tohoto zákona. Podle jeho odst. 1 náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví. Protože Okresní soud Praha - východ o této žalobě nerozhodl zákonem předpokládaným způsobem, byla mu uvedená žaloba vrácena, aby o ní rozhodl podle § 104b o. s. ř. Nyní proto žalobce vyčká, až bude o jeho žalobě Okresním soudem Praha – východ rozhodnuto. Řízení tam bude zastaveno a žalobce bude poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví, a to u věcně a místně příslušného soudu, tj. u Krajského soudu v Praze. Tuto žalobu přitom musí žalobce podat do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. Pokud tak učiní, lhůta k podání žaloby zůstane zachována, tedy takto podaná žaloba bude včasná. Tímto způsobem nicméně nemohl soud nahlížet na podání, které mu bylo dne 5. 1. 2018 předloženo žalovaným (tj. na odmítanou žalobu), neboť pro to nebyly splněny podmínky stanovené zákonem. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Praha 5. února 2018   Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. soudkyně