č. j. 46A 13/2016 - 37         U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., ve věci žalobce:   L. D. P., narozen X státní příslušník V. s. r. bytem K., K. zastoupen advokátkou Mgr. Naďou Smetanovou se sídlem 28. října 1001/3, 110 00  Praha 1 proti žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 5. 2014, č. j. MV-89529-7/SO-2012, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 11. 12. 2015 Městskému soudu v Praze a následně postoupenou usnesením ze dne 3. 2. 2016, č. j. 3A 154/2015-13, Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému, domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 5. 2014, č. j. MV-89529-7/SO-2012 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“), ze dne 10. 4. 2012, č. j. OAM-12365-3/DP-2011. Rozhodnutím ministerstva bylo podle § 169 odst. 8 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zastaveno řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu, že tuto žádost podal v době, kdy k tomu nebyl oprávněn. 2. V podané žalobě žalobce tvrdil, že se s napadeným rozhodnutím poprvé seznámil až dne 11. 11. 2015, kdy nahlížel do spisového materiálu vedeného ministerstvem. Ze spisového materiálu sice vyplývá, že napadené rozhodnutí mělo být doručováno jeho předchozímu právnímu zástupci, žalobce však o této skutečnosti nic neví. Ve spisovém materiálu ministerstva nebyla u napadeného rozhodnutí přiložena doručenka, a žalobce se proto písemně obrátil na ministerstvo s žádostí o sdělení, kdy a komu mělo být doručováno, a s žádostí o poskytnutí kopie doručenky. Na tuto žádost však ministerstvo ani do dne podání žaloby nereagovalo, tudíž žalobce vychází z toho, že se s napadeným rozhodnutím poprvé seznámil skutečně až dne 11. 11. 2015. 3. Žalovaná ve vyjádření upozornila na skutečnost, že doručenka vztahující se k napadenému rozhodnutí představuje doklad, který je spolu s napadeným rozhodnutím součástí jejího správního spisu. Ve správním spise se nachází doručenka, která dokládá, že napadené rozhodnutí bylo dne 20. 5. 2014 prostřednictvím systému datových schránek doručeno Mgr. Radimu Strnadovi, který byl plnou mocí ze dne 30. 5. 2012 zmocněn k zastupování žalobce. S ohledem na datum doručení tak byla podle žalované žaloba podána mimo lhůtu stanovenou ustanovením § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 4. S ohledem na argumentaci účastníků soud v první řadě zkoumal, zda byla žaloba skutečně podána včas. Žalobce má pravdu v tom, že správní spis ministerstva doručenku dokládající doručení napadeného rozhodnutí neobsahuje. To je však logické, neboť rozhodnutí v odvolacím řízení doručuje žalovaná jako odvolací orgán. Ze správního spisu ministerstva je tak významná pouze generální plná moc ze dne 30. 5. 2012 vystavená žalobcem pro Mgr. Radima Strnada, která byla ministerstvu zaslána spolu s blanketním odvoláním proti usnesení o zastavení řízení. 5. Samotnou doručenku k napadenému rozhodnutí skutečně obsahuje až odvolací spis. K napadenému rozhodnutí je ve shodě s tím, co uvádí žalovaná, připojena doručenka, která dokládá, že napadené rozhodnutí bylo dne 20. 5. 2014 v čase 06:50:44 doručeno do datové schránky tehdejšího zástupce žalobce, Mgr. Radima Strnada, přihlášením oprávněné osoby ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 6. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s., lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 7. Zvláštním ustanovením zákona je v této věci § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, který stanoví, že žaloba proti správnímu rozhodnutí (ve věcech podle tohoto zákona) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout. 8. S ohledem na doručení napadeného rozhodnutí prokázané doručenkou v odvolacím správním spise ke dni 20. 5. 2014 byl posledním dnem pro podání žaloby v souladu s ustanovením § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců pátek dne 20. 6. 2014. Žaloba však byla odeslána z datové schránky současné zástupkyně žalobce až dne 11. 12. 2015, tedy dalece po uplynutí žalobní lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout. Lze jen podotknout, že případné pochybení dřívějšího právního zástupce v informování žalobce z povahy věci nemá procesní relevanci a může se odrazit pouze v případné soukromoprávní odpovědnosti advokáta vůči jeho klientovi. 9. Není tak pochyb, že žalobu je třeba odmítnout pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 10.            Druhým výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 11.            Protože podaná žaloba byla odmítnuta, soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) současně rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za podání žaloby, a to ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek za rozhodnutí o odkladném účinku však soud nevrací, neboť o tomto návrhu již rozhodl (soudní poplatek tak byl konzumován). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 29. ledna 2018 Olga Stránská v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.