č. j. 46 A 185/2017 - 40      USNESENÍ    Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Milana Podhrázkého ve věci žalobce:  J. F., IČO: X,    sídlem M., P.,  zastoupený advokátem JUDr. Josefem Kopřivou,  sídlem Vodičkova 709/33, Praha 1, proti žalovanému:  Magistrát města Kladna,  sídlem nám. Starosty Pavla 44, Kladno,  zastoupený advokátem JUDr. Milanem Teleckým, se sídlem Klostermannova 138/7, Chomutov za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. E.V., bytem P., S. – S., 2. V. S., bytem N. P., H., 3. J. S., bytem S., P.– K., 4. Ing. K. S., bytem N., B., 5. Ing. O. S., bytem K. K. h., P. – S., 6. V. S., bytem P. N. S. – P., 7. J. V., bytem P., P. – K., 8. E. N., bytem B., P. – S., 9. R. S., bytem Z. M., H., 10. I. K., bytem A. H., C., 11. D. K., bytem L., Ch., všichni zastoupeni advokátem Mgr. Pavlem Černým,  sídlem Údolní 33, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2017, č. j. X, takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žádná z osob zúčastněných nemá právo na náhradu nákladů řízení.   IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Tato částku mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou u zdejšího soudu dne 15. 12. 2017 se žalobce domáhá zrušení usnesení žalovaného ze dne 5. 10. 2017, č. j. X, kterým bylo podle § 66 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastaveno řízení ve věci nařízení žalobci provést na svůj náklad, na terénních úpravách Ch. u P., Ch., nezbytná nápravná opatření a terénní úpravy na pozemcích p. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X a X v k. ú Ch. u P., a p. č. X a X v k. ú. Ch.. 2. Žalobce uvedl, že dne 10. 10. 2017 obdržel vyrozumění žalovaného o vydání napadeného usnesení, které bylo pouze poznamenáno do spisu. Do dne podání žaloby mu však napadené usnesení nebylo doručeno či oznámeno. Seznámil se s ním, až když nahlédl dne 17. 10. 2017 do správního spisu. Žalobce namítá, že postup žalovaného je nepřípustný, neboť nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení postupem podle § 66 odst. 2 správního řádu. V této souvislosti odkázal na komentářovou literaturu a rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 26. 8. 2013, č. j. X (všechna rozhodnutí NSS citovaná v tomto rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Dále namítl nepřezkoumatelnost napadeného usnesení pro nedostatek důvodů. 3. Soud se nejprve zabýval posouzením včasnosti žaloby. 4. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. 5. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. 6. Žalobce napadá rozhodnutí správního orgánu právního stupně o zastavení řízení podle § 66 odst. 2 správního řádu, proti němuž není přípustné odvolání. Z judikatury NSS přitom plyne, že takové usnesení nese formální i materiální znaky rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a není tedy vyloučeno ze soudního přezkumu (srov. rozsudky NSS ze dne 26. 8. 2013, č. j. X, ze dne 28. 7. 2011, č. j. X, ze dne 19. 9. 2016, č. j. 5 As 56/2016-30). Z druhé věty § 66 odst. 2 správního řádu dále plyne, že se takové usnesení pouze poznamenává do spisu. Podle § 76 odst. 3 třetí věty správního řádu platí, že „[o] usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu.“ Usnesení tedy není účastníkům řízení doručováno ani jinak oznamováno ve smyslu § 72 správního řádu. Účastníci řízení jsou o něm pouze vyrozumíváni. Pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, které se pouze poznamenává do spisu, tak zdánlivě chybí skutečnost určující počátek běhu žalobní lhůty. Bylo by ovšem v rozporu se zásadami právní jistoty a ochrany legitimního očekávání účastníků řízení, pokud by žalobce měl možnost podat žalobu kdykoliv bez jakéhokoliv časového omezení. 7. Soud proto byl postaven před otázku, jakou skutečnost je třeba za daných okolností považovat za určující pro počátek běhu lhůty pro podání žaloby. Vycházel při tom analogicky ze závěrů judikatury NSS týkající se tzv. opomenutých účastníků správního řízení. Právě situace opomenutých účastníků, kterým nebylo v rozporu se zákonem řádně oznámeno rozhodnutí správního orgánu, jímž byli dotčeni na svých právech, je totiž srovnatelná s případy, kdy žaloba směřuje proti usnesení správního orgánu, které se ze zákona účastníkům správního řízení nedoručuje a pouze se poznamenává do spisu. V případě opomenutý účastníků se uplatní tzv. fikce oznámení rozhodnutí, která podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 17. 2. 2009, č. j. X, publ. pod č. 1838/2009 Sb., nastane „k okamžiku, k němuž je bezpečně a bez rozumných pochyb zjištěno, že opomenutý účastník seznal úplný obsah rozhodnutí co do jeho identifikačních znaků i věcného obsahu, zásadně tedy rovnocenně tomu, jako by mu bylo rozhodnutí řádně oznámeno.“ I v případech, kdy žalobou napadené usnesení nebylo v souladu se zákonem doručováno ani oznamováno, je třeba obdobně počátek běhu lhůty k podání žaloby odvíjet od okamžiku, kdy se žalobce objektivně seznámil s obsahem usnesení co do jeho identifikačních znaků a věcného obsahu, jako by mu bylo rozhodnutí řádně oznámeno. 8. V daném případě není sporu o tom, že žalobci bylo doručeno vyrozumění o tom, že žalovaný vydal napadené usnesení, které bylo pouze poznamenáno do spisu. Sám žalobce uvedl, že vyrozumění obdržel dne 10. 10. 2017. Vyrozumění obsahuje identifikaci věci, které se usnesení týká, údaj o dni vydání a čísle jednacím napadeného usnesení i o tom jakým způsobem, žalovaný rozhodl. Vedle toho však žalovaný ve vyrozumění uvedl i skutkové a právní důvody, které ho vedly k zastavení řízení. Tato část vyrozumění je přitom obsahově zcela shodná s obsahem odůvodnění napadeného usnesení. Je tak zřejmé, že žalobci bylo již v okamžiku doručení vyrozumění známo, jaké rozhodnutí bylo vydáno a jaký byl jeho věcný obsah. Dostalo se mu tak všech údajů nezbytných k tomu, aby mohl podat žalobu proti napadenému rozhodnutí. Fikce oznámení napadeného proto nastala v tomto případě dne 10. 10. 2017 a tento den je proto určující pro počátek běhu lhůty. 9. Podle soudu za dané situace není důvodu k tomu, aby byly účinky oznámení přičítány až okamžiku, kdy se žalobce nahlédl do spisu a seznámil se fyzicky s napadeným usnesením dne 17. 10. 2017. V tu dobu mu totiž byl již z vyrozumění znám věcný obsah napadeného usnesení i jeho identifikační znaky. Při seznámení s obsahem rozhodnutí se mu tedy nedostalo žádných nových údajů potřebných k podání žaloby. Pokud by se navíc běh lhůty k podání žaloby měl odvíjet až od tohoto okamžiku, znamenalo by to, že by počátek lhůty byl zcela závislý na jeho vůli, neboť by bylo jen na žalobci, kdy nahlédne do spisu a s usnesením se seznámí. Bylo by tedy možné (byť to zřejmě není daný případ), aby účastník řízení svou případnou nečinností odsunul počátek běhu žalobní lhůty až „na dobu, kdy se mu to bude hodit“ nebo ad absurdum i do nekonečna. Takový postup je ovšem v rozporu s účelem žalobní lhůty, kterým je primárně ochrana právní jistoty a legitimního očekávání ostatních účastníků řízení. Ani v daném případě není důvodu, proč by měl být za okamžik určující počátek běhu žalobní lhůty považován až den, kdy se žalobce fyzicky seznámil s napadeným rozhodnutím při nahlížení do spisu. 10. Soud tak shrnuje, že lhůta k podání žaloby podle § 72 odst. 1 s. ř. s. začala žalobci běžet dne 10. 10. 2017. Poslední den lhůty připadl na neděli 10. 12. 2017, žalobu tedy bylo možné podat nejpozději den následující tj. v pondělí 11. 12. 2017 (§ 40 odst. 2 a 3 s. ř. s.). Žaloba však byla podána až dne 15. 12. 2017. 11. Soudu proto nezbylo než žalobu odmítnout pro opožděnost [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. 12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 13. Osoby zúčastněné na řízení podle § 60 odst. 5 s. ř. s. nemají právo na náhradu nákladů, neboť jim nebyla soudem uložena povinnost a samy nenavrhly přiznání nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných. 14. K odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci. Soud tedy podle § 10 odst. 3 věty třetí a odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč žalobci, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 4. května 2018   Olga Stránská v. r. předsedkyně senátu             Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.