Důkaz o podání odvolání k § 3 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů Nenachází-li se odvolání ve správním spise správního orgánu a podací razítko v rozporu s § 3 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů, neuvádí počet listů podání, jehož součástí mělo odvolání být, je možné učinit závěr o podání odvolání na základě zvážení obálky příslušné velikosti s příslušným počtem listů a porovnání naměřených hodnot s hodnotami uvedenými na podacím lístku pošty tohoto podání nebo na razítku na obálce doporučené zásilky, ve které mělo být podání odesláno.

č. j. 46 A 43/2016- 93     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobkyně: T. T. Ch.  bytem V. D., P.  zastoupená advokátem Mgr. Petrem Václavkem  se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech cizinců  sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2016, č. j. MV-74758-4/SO-2015, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou dne 7. 3. 2016 Krajskému soudu v Plzni, která byla usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 5. 2016, č. j. 57 A 25/2016-37 postoupena k vyřízení soudu zdejšímu, se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „orgán I. stupně“) ze dne 30. 12. 2013, č. j. OAM-2280-15/ZR-2013, o zrušení platnosti povolení žalobkyně k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání. 2. Žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s důvody, pro které bylo zrušeno její pobytové oprávnění, avšak za stěžejní důvod nezákonnosti napadeného rozhodnutí považuje procesní pochybení žalovaného. 3. Žalobkyně namítla, že dne 14. 1. 2014 předala poskytovateli poštovních služeb obálku obsahující oznámení o převzetí právního zastoupení spojené se žádostí o nahlédnutí do spisu, plnou moc a blanketní odvolání proti rozhodnutí orgánu I. stupně. Na podporu svého tvrzení žalobkyně přiložila kopii podacího archu České pošty, s. p. ze dne 14. 1. 2014. Uvedená obálka byla orgánu I. stupně doručena dne 16. 1. 2014 (jak vyplývá z jeho razítka na obálce). Dne 24. 2. 2014 bylo právnímu zástupci žalobkyně umožněno nahlédnout do spisového materiálu orgánu I. stupně. Právní zástupce zjistil, že podání žalobkyně bylo orgánem prvního stupně dne 23. 1. 2014 zařazeno do spisového materiálu pod pořadovým číslem 16, přičemž ve spisovém materiálu byly zařazeny 4 listy (oznámení o převzetí právního zastoupení spojené se žádostí o nahlédnutí do spisu, plná moc, blanketní odvolání a obálka). Podle žalobkyně je tudíž zřejmé, že odvolání proti rozhodnutí orgánu I. stupně bylo, ač blanketní, podáno včas. Jako důkaz uvedených tvrzení žalobkyně k žalobě přiložila fotodokumentaci spisu, kterou její právní zástupce při nahlížení do spisu pořídil. 4. Žalobkyně dále doplnila, že skutečnost, že k doplnění blanketního odvolání došlo až dne 1. 12. 2014, je v předmětné věci nevýznamná, neboť v souladu s § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), má správní orgán v případě vadného podání vyzvat podatele k nápravě ve stanovené lhůtě, avšak v předmětné věci orgán I. stupně žalobkyni k doplnění podaného odvolání vůbec nevyzval. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že podání žalobkyně zařazené orgánem I. stupně do spisu pod pořadovým číslem 16 obsahovalo pouze oznámení o převzetí právního zastoupení spojené se žádostí o nahlédnutí do spisu, plnou moc a obálku. Podle žalovaného blanketní odvolání nebylo součástí tohoto podání, o čemž svědčí zápis orgánu I. stupně na sběrném archu, který je součástí spisu. 6. Žalovaný dále podotkl, že považuje za nepravděpodobné, že by právní zástupce žalobkyně podával odvolání již 14. 1. 2014, když bylo rozhodnutí orgánu I. stupně žalobkyni doručeno teprve dne 16. 1. 2014. 7. Žalobkyně v replice ze dne 28. 6. 2016 uvedla, že podání odvolání spolu s oznámením o převzetí zastoupení dle jejího mínění jasně prokazuje fotodokumentace pořízená jejím právním zástupcem, a proto plně odkazuje na podanou žalobu. 8. K argumentaci žalovaného o podání odvolání před doručením rozhodnutí orgánu I. stupně žalobkyně podotkla, že rozhodnutí orgánu I. stupně převzala dne 9. 1. 2014. Dne 13. 1. 2014 je přinesla do kanceláře svého právního zástupce, s nímž uzavřela smlouvu o právním zastoupení, a její právní zástupce následující den odeslal výše uvedené dokumenty. V době podání odvolání byl tedy právní zástupce žalobkyně plně obeznámen s předmětným rozhodnutím. 9. Při jednání konaném dne 21. 8. 2018 zástupkyně žalobkyně (v substituci zástupce žalobkyně) setrvala na své žalobě. K žalobě dodala, že žalobkyně dokumenty připojenými k žalobě doložila, že 14. 1. 2014 odeslala a 16. 1. 2014 ministerstvu bylo doručeno oznámení o převzetí právního zastoupení se žádostí o umožnění nahlédnutí do spisového materiálu na jednom listě, plná moc jako druhý list a odvolání jako třetí list. Ministerstvo jako samostatný list počítá i obálku, ve které jsou písemnosti zaslány. Podacím archem pak prokazuje, že tyto věci byly ministerstvu zaslány. Vzhledem k tomu, že žalovaná považovala odvolání žalobkyně za opožděné, dostala se žalobkyně do situace, že její pobyt je nelegální. Ve správním řízení bylo jejímu právnímu zástupci umožněno na policii nahlédnout do spisového materiálu, bylo to v r. 2016, a přitom zástupce žalobkyně zjistil, že do spisového materiálu bylo zasahováno. Došlo k přepsání počtu listů v obsahu spisového materiálu a vynětí blanketního odvolání. Zjistil, že policie se dotazovala ministerstva na důvody rozdílů ve spisovém materiálu, odbor azylové a migrační politiky se ale vyjádřil pouze tak, že se jedná pravděpodobně o písařskou chybu a k vynětí blanketního odvolání se nevyjádřil. Řízení o správním vyhoštění bylo přerušeno do doby, než rozhodne zdejší soud o žalobě. S ohledem na uvedené podali žalobu na nezákonný zásah, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 10. 2017, č.j. 6 A 27/2017-57 žalobě vyhověl, ale Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti ministerstva tento rozsudek zrušil a žalobu odmítl s tím, že v ochraně práv účastníků má vždy přednost žaloba proti rozhodnutí správního orgánu. Pokud jde o pořízení fotografií, které ze správního spisu pořídili, poukázala na to, že důkazem, že byly pořízeny ze spisového materiálu, je to, že na straně fotografií je vidět spis a stejné trhliny jako ve správním spise. Proto byli překvapeni, že ministerstvo odmítá tyto pochybnosti uznat a předpokládali, že k jednání se mimo tradici dostaví zástupce žalované. Pokud by měl soud jakékoliv pochybnosti o pravosti předložených fotografií, navrhla důkaz znaleckým posudkem, expertízou datových souborů, ze kterých by bylo možné poznat, že byly pořízeny za sebou ve stejnou dobu a zda bylo zasahováno do originálu obrazových dat na tomto čipu nebo zda se jedná o originální soubor nebo nějaký ex post upravovaný soubor. Celá věc vyústila v to, že žalobkyně byla uvržena do nelegálního pobytu, vede se řízení o správním vyhoštění a nemůže pracovat. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně převzala žalobkyně sama dne 9. 1. 2014, dne 13. 1. 2014 přišla do advokátní kanceláře a dne 14. 1. kancelář poslala blanketní odvolání, žádost o nahlížení do spisu a plnou moc. Na nákladech řízení žádala zástupkyně žalobkyně náhradu za čtyři úkony právní služby, 4x paušál, náhradu soudního poplatku a DPH. 10. U jednání soud provedl důkaz vážením obálky. Důkaz byl proveden v podatelně soudu na váze určené k vážení zásilek odesílaných na poštu k poštovní přepravě. Senát za přítomnosti zástupkyně žalobkyně zvážil nejprve obálku odpovídající velikosti obálky zaslané zástupcem žalobkyně, do které vložil dva listy papíru o velikosti A4, na jakých bylo oznámení o převzetí zastoupení a plná moc. Obálka se dvěma listy papíru vážila 0,018 kg. Po té zvážil soud obdobným způsobem obálku se třemi listy papíru formátu A4, třetí list měl představovat blanketní odvolání. Tato obálka vážila 0,023 kg. 11. Z originální obálky založené ve správním spise, která došla Ministerstvu vnitra dne 16. 1. 2014 a byla odeslaná doporučeně AK Čechovský a Václavek, .s.r.s. dne 14. 1. 2014, soud zjistil z originální nálepky pošty 110 00 Praha 1, že odesílaná zásilka vážila 0,017 kg.  12. Soud z listin, které žalobkyně přiložila k žalobě, zjistil, že na fotografii nacházející se na č. l. 7 soudního spisu je patrné oznámení o převzetí právního zastupování spojené se žádostí o nahlédnutí do spisu ze dne 14. 1. 2014, které je oraženo razítkem orgánu I. stupně s datem doručení 16. 1. 2014, přičemž v horním levém roku listiny je patrná šikmo umístěná kancelářská svorka a v pravém horním rohu ručně napsané „OAM-2280-16/ZR-2013“. Na originále stejné listiny zařazené do správního spisu je patrné proděravění po kancelářské svorce umístěné v jiném úhlu, než je provedeno sešití svorkou. Dřívější proděravění lze nalézt rovněž na originálu plné moci a originální obálce. Jediná stránka ze spojených dokumentů ve správním spise, která nemá proděravění od původního sešití kancelářskou sponkou je kopie obálky. 13. Na č. l. 10 soudního spisu je fotografie seznamu listin ve správním spise, který připojila žalobkyně k žalobě. Na seznamu je pod pořadovým číslem 16 uvedeno: dne „23/01 Převzetí SŘ + žádost o nahlédnutí + PM“, s tím, že jsou uloženy 4 listy. V připojeném správním spise na seznamu spisového materiálu ve věci zrušení povolení k pobytu žalobkyně je pod položkou 16 uvedeno, že počet uložených listů je 3, přičemž uvedená číslice je rozmazaná a jsou pod ní patrny pozůstatky číslice 4. 14. Krajský soud v Praze na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných námitek, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (viz § 75 s. ř. s.). 15. Podle § 85 odst. 1 správního řádu „[n]estanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.“. 16. Podle § 17 odst. 1 správního řádu „[v] každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy.“. 17. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 259/2012 Sb.“), „[v]eřejnoprávní původce bezodkladně opatří doručený dokument v analogové podobě, popřípadě jeho obálku otiskem podacího razítka, popřípadě technologickým prostředkem obdobného určení jako podací razítko.“. 18. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb. „[v]yplněný otisk podacího razítka nebo technologický prostředek obdobného určení jako podací razítko obsahuje a)              název veřejnoprávního původce, kterému byl dokument doručen, b)              datum doručení dokumentu, a stanoví-li jiný právní předpis povinnost zaznamenat čas doručení dokumentu, rovněž čas jeho doručení, c)              číslo jednací nebo evidenční číslo ze samostatné evidence dokumentů, pod kterými veřejnoprávní původce doručený dokument eviduje, d)             počet listů doručeného dokumentu, e)              počet listinných příloh dokumentu a počet listů těchto příloh, popřípadě počet svazků listinných příloh dokumentu a f)              počet a druh příloh dokumentu, pokud jsou v nelistinné podobě.“. 19. Soud na základě provedeného důkazu vážením obálek dospěl k jednoznačnému přesvědčení,             že zástupce žalobkyně odeslal obálkou orazítkovanou poštou dne 14. 1. 2014 a podacím razítkem ministerstva vnitra dne 16. 1. 2014 pouze „Oznámení o převzetí právního zastoupení, žádost o umožnění nahlédnutí do spisu“ a plnou moc, které se také nacházejí ve správním spise žalovaného. Naproti tomu se ve správním spise listina s blanketním odvoláním nenalézá. Žalobkyně předložila jako důkaz kopii údajně podaného odvolání, ovšem tato kopie není opatřena žádnou známkou toho, že byla doručena ministerstvu, event. žalovanému. Prostá kopie listiny neopatřená žádnou známkou doručení příslušnému úřadu za situace, když se originál této listiny ve správním spise nenachází, není důkazem jejího podání. Ze seznamu spisového materiálu, který se nachází ve správním spise, je sice zřejmé, že položka pod pořadovým číslem 16 byla přepisována, ale prohlédnutím této listiny soud zjistil, že i položka pod pořadovým číslem 11 byla přepsána a navíc ze vzhledu této listiny vyplývá, že jde pravděpodobně o kopii originálu. Soud z těchto důvodů této listině nepřikládá žádnou důkazní hodnotu. 20. Přesvědčení soudu o tom, že žalobkyně blanketní odvolání ministerstvu nepodala, podporuje i skutečnost, že žalobkyně nijak neprokázala, že rozhodnutí ministerstva vnitra osobně převzala a soud má za to, že toto tvrzení není pravdivé. Ve správním spise se nenalézá žádné potvrzení o osobním převzetí rozhodnutí žalobkyní a proto tvrzení o osobním převzetí je nanejvýš nepravděpodobné, přičemž skutečnost, že ve správním spise se nenachází taková listina a současně se v něm nenachází listina o podaném blanketním odvolání, nemůže být náhoda, ale pouze fakt, že k osobnímu převzetí rozhodnutí nedošlo a stejně že nebylo zasláno blanketní odvolání proti němu. Také skutečnost, že toto tvrzené blanketní odvolání zástupce žalobce do 15 dnů neodůvodnil, jak v tomto odvolání sliboval a zaslal je až v listopadu 2014, nenasvědčuje pravdivosti tvrzení žalobkyně, resp. jejího zástupce. 21. Z výše uvedených důvodů soud neuvěřil tvrzení, že zástupce žalobkyně podal v zákonné lhůtě odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, proto považuje rozhodnutí žalovaného za správné a žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (s. ř. s.) zamítl jako nedůvodnou. Provedení navržených důkazů považoval soud za nadbytečné, neboť provedené vážení obálky vyvrací všechna tvrzení o doručení blanketního odvolání ministerstvu vnitra. 22. Soud k tomu doplňuje, že řádná tvorba spisu je esenciální povinností každého správního orgánu ve smyslu § 17 odst. 1 správního řádu a neoprávněné neevidované zásahy do spisu přestavují hrubý rozpor se základními zásadami činnosti správních orgánů vymezenými v ustanovení § 2 správního řádu. Orgán I. stupně sice podání žalobkyně doručené 16. 1. 2014 opatřil v souladu s § 3 odst. 1 vyhlášky č. 259/2012 Sb. podacím razítkem, avšak opomněl vyplnit počet listů podle § 3 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 259/2012 Sb., což soud považuje za pochybení. Pokud by podací razítko bylo řádně vyplněno, nevznikaly by pochybnosti o počtu listů zaslaných účastníkem řízení. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., žalobkyně neměla ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly.  Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 21. srpna 2018   Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu