č. j. 48 Ad 20/2017- 47     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci žalobkyně:   J. Š. bytem S., B. zastoupená advokátkou JUDr. Miroslavou Dekanovou sídlem Štítného 710/30, Praha 3   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5     o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 1. 2017, č. j. X,   takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 1. 2017, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 900 Kč, a to k rukám její zástupkyně JUDr. Miroslavy Dekanové, advokátky.   Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze a postoupenou usnesením městského soudu ze dne 25. 4. 2017, č. j. 4 Ad 14/2017-20, zdejšímu soudu jako místně příslušnému domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své předchozí rozhodnutí ze dne 8. 12. 2016, č. j. X. Tímto prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), neboť dle posudku OSSZ Beroun ze dne 29. 11. 2016 není žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., a z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. 2. Žalobkyně v žalobě předně shrnula dosavadní průběh řízení. Namítla, že nesouhlasí se závěrem OSSZ Beroun ze dne 29. 11. 2016, podle něhož není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. Žalovaná nedostatečně posoudila její zdravotní poškození, které vyplývá ze znaleckých posudků a lékařských zpráv. Tomu neodpovídá pokles pracovní schopnosti pouze o 30%, ale je mnohem vyšší, a to 70% až 80%. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě poukázala na to, že žalobkyní vznesené námitky směřují k posouzení jejího zdravotního stavu, a proto navrhla, aby soud nechal přezkoumat správnost posouzení zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Rozhodnutí ve věci žalovaná ponechala na úvaze soudu. 4. Při jednání u soudu účastníci shodně setrvali na svých písemných podáních. 5. Ze správního spisu v dané věci soud ověřil, že žalobkyně dne 15. 11. 2016 podala žádost o přiznání invalidního důchodu. Žalovaná rozhodnutím ze dne 8. 12. 2016, č. j. X, tuto žádost zamítla, a to s odkazem na posudek posudkové lékařky OSSZ Beroun ze dne 29. 11. 2016, č.j. LPS/2016/3220-BE-CSSZ, podle něhož poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 30%. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně tento posudek určil zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10%, a celkově tak činí 30%. 6. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 12 12. 2016 námitky, v nichž nesouhlasila s citovaným posudkem, neboť podle ní vycházel z nepřesných informací o jejím zdravotním stavu. Poukázala rovněž na to, že rozhodnutí bylo vydáno bez její účasti, aniž by měla možnost doplnit informace ohledně svého zdravotního stavu. V řízení námitkách pak nechala žalovaná vypracovat svoji lékařskou posudkovou službu další posudek o zdravotním stavu žalobkyně (posudek ze dne 18. 1. 2017, č. j. LPS/2017/45-NR-STC_CSSZ), který (pokud jde o rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti) dospěl ke shodnému závěru jako shora citovaný posudek OSSZ. S odkazem na tyto závěry pak žalovaná shora již označeným rozhodnutím napadeným nyní projednávanou žalobou námitky žalobkyně zamítla a potvrdila své prvostupňové rozhodnutí. 7. Krajský soud v Praze na základě včas podané a přípustné žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. 8. Vzhledem k tomu, že žalobkyní uplatněné žalobní námitky se týkají nedostatečných skutkových zjištění žalované, pokud jde o posouzení zdravotního stavu žalobkyně, resp. souvisejících nedostatků odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, je nutno předeslat, že posouzení toho, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav či posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám; tedy sám zdravotní stav žalobce nepřezkoumává, ani tak činit nemůže. Zdravotní stav a pracovní schopnost pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Posudková činnost předpokládá odborné lékařské znalosti a znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek vypracovaný posudkovou komisí je jedním z důkazů v soudním řízení a soud jej hodnotí podle § 77 odst. 2 s. ř. s. Nejsou-li namítány odlišné vady vady řízení, správní soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003-54, č. j. 6 Ads 158/2012-24, případně č. j. 6 Ads 11/2013-20). Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a musí své posudkové závěry náležitě odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží. 9. Soud s ohledem na výše reprodukovanou argumentaci žalobkyně doplnil dokazování v dané věci o posudek posudkové komise ze dne 15. 2. 2018, č. j. 2017/3161-PH, která po osobním vyšetření žalobkyně odbornou lékařkou z oboru neurologie a po rozboru dostupné lékařské dokumentace uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní, přičemž šlo o invaliditu prvního stupně. Podle tohoto posudku se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po reoperaci endoprotézy pravé kyčle se středně těžkou poruchou v důsledku poruchy motorických funkcí pravé dolní končetiny, s výraznou poruchou stereotypu chůze a sekundárním bolestivým syndromem páteře s poruchou statodynamiky páteře. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o zdravotní postižení uvedené v kap. XV., odd. B, pol. 2b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti 35% bez další změny dle § 3 a § 4 vyhlášky. Podle citovaného posudku posouzení OSSZ Beroun a žalovanou v námitkovém řízení, kdy byly shodně jako základní příčina obtíží stanoveny problémy s páteří, neodpovídá objektivně dokladovaným skutečnostem. 10. S ohledem na uvedené závěry posudkové komise, v nichž soud neshledal žádné zjevné vady (naopak soud hodnotí posudek posudkové komise jako přesvědčivý, logický a vycházející z úplných podkladů), je nutno uzavřít, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. V tomto ohledu jsou tedy žalobkyní uplatněné žalobní námitky důvodné. Žalovaná v napadeném rozhodnutí nedostatečně zhodnotila zdravotní stav žalobkyně a chybně vyhodnotila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu problémy s páteří. Proto soud napadené rozhodnutí žalované zrušil pro jeho nezákonnost (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). 11. V navazujícím řízení, v němž je žalovaná vázána právním názorem vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), bude žalovaná povinna mezi podklady svého rozhodnutí přihlédnout i k citovanému posudku posudkové komise ze dne 15. 2. 2018 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.) a přezkoumatelným způsobem na základě řádně zjištěného skutkového stavu ve věci žalobkyně opětovně rozhodnout. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal soud náhradu nákladů řízení odpovídající odměně její zástupkyně, a to v celkové výši 3 900 Kč. Jedná se o odměnu za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání před soudem – § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], k čemuž soud přičetl paušální částku jako náhradu hotových výdajů ve výši 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 6. června 2018   JUDr. Milan Podhrázký v. r. samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.