č. j. 54 A 111/2018 - 17       USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: S. F.   bytem X zastoupen advokátem JUDr. Davidem Jarošem sídlem Jílovská 1167/71a, 142 00  Praha 4 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců   sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2018, č. j. MV-162058-4/SO-2016, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 1. 10. 2018, domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2018, č. j. MV-162058-4/SO-2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“), ze dne 27. 6. 2016, č. j. OAM‑3462‑29/DP‑2013. Ministerstvo tímto rozhodnutím zamítlo žádost žalobce ze dne 23. 1. 2013 a podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 2 a 3, § 37 odst. 2 písm. b) a § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 23. 6. 2014 (viz čl. II bod 1 zákona č. 101/2014 Sb.; dále jen „zákon o pobytu cizinců“) mu neprodloužilo platnost povolení k dlouhodobému pobytu, protože nebyly ve stanovené lhůtě předloženy doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti. 2. Žalobce v žalobě dodané do datové schránky soudu dne 1. 10. 2018 ve 14:33:03 hodin uvedl, že napadené rozhodnutí mu bylo doručeno dne 30. 8. 2018. Proti napadenému rozhodnutí žalobce podává „odvolání“ z důvodů podle § 65 s. ř. s. a současně namítá nezákonný procesní postup správního orgánu v řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu. Podrobnosti žalobních tvrzení budou soudu sděleny ve lhůtě 1 týdne z důvodu zahraniční pracovní cesty právního zástupce žalobce. Dále pak žalobce žádal o přiznání odkladného účinku žalobě. 3. Žalovaná namítla, že podání žalobce, jež je nepochybně třeba považovat za žalobu podle § 65 s. ř. s., neobsahuje žádný řádně formulovaný žalobní bod, a že se proto nemůže k namítané nezákonnosti či nicotnosti napadeného rozhodnutí vyjádřit. Upozornila též na uplynutí žalobní lhůty již dne 1. 10. 2018. 4. Podle zvláštní úpravy zakotvené v ustanovení § 172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců musí být žaloba proti správnímu rozhodnutí podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout. Jde o odchylku od obecné úpravy v § 72 odst. 1 s. ř. s., která určuje žalobní lhůtu v trvání dvou měsíců. 5. Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku. 6. Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. žalobce k žalobě připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby. 7. Podání žalobce je v celé řadě bodů vadné, když neobsahuje náležitosti vyjmenované v § 71 odst. 1 písm. d), e) a f) s. ř. s. Nelze z něj totiž vyčíst, čeho se žalobce domáhá (žalobní petit), o jaké konkrétní skutkové a právní důvody svůj požadavek opírá (žalobní bod) a jakými důkazními prostředky hodlá svá skutková tvrzení v řízení prokazovat (důkazní návrh). Za žalobní bod přitom nelze považovat paušální tvrzení o nezákonném procesním postupu správního orgánu (zde soud ponechává stranou i nesprávné označení předmětu řízení jako řízení o povolení k trvalému pobytu), neboť není ani v nejmenším naznačeno, v jakých konkrétních procesních krocích (či v jejich absenci) žalobce spatřuje takovou nezákonnost, a neoznačuje ani konkrétní ustanovení údajně porušených právních předpisů, v jejichž kontextu by eventuálně soud a žalovaná mohli dovodit, jaký procesní postup v řízení žalobce považuje za vadný [viz též rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, publikovaný pod č. 2162/2011 Sb. NSS]. 8. V takovém případě by měl soud zpravidla žalobce vyzvat k odstranění vad a stanovit mu k tomu lhůtu (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). V tomto případě to však nebylo možné. V § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. vyjádřená koncentrační zásada totiž stanoví nepřekročitelný limit pro uplatnění žalobních bodů. Neuvedl-li tedy žalobce v žalobní lhůtě žádný žalobní bod, nemůže již tuto vadu účinně odstranit ani k výzvě soudu, neboť tou by mu soud nemohl stanovit lhůtu přesahující limit stanovený v § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. Tento závěr potvrzuje i rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, č. 3733/2018 Sb. NSS, včetně skutečnosti, že z žádného ustanovení s. ř. s. nelze dovodit oprávnění účastníka řízení stanovit si sám delší lhůtu pro uplatnění žalobních bodů, jako se žalobce pokusil učinit ve svém podání (nehledě na to, že žalobce žalobu nedoplnil ani v jím navržené týdenní lhůtě). 9. Nové žalobní body mohl žalobce v tomto případě uplatnit pouze v třicetidenní žalobní lhůtě. Žalobce i žalovaný shodně uvádí, že žalobci bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 30. 8. 2018. S ohledem na uvedené připadl třicátý den běhu žalobní lhůty na sobotu 29. 9. 2018, s ohledem na ustanovení § 40 odst. 3 s. ř. s. tak posledním dnem lhůty bylo pondělí dne 1. 10. 2018. Žaloba tedy byla podána včas, soud ji však obdržel až koncem pracovní doby (zpráva ověřena a připravena k vytištění ve 14:37:39; konec pracovní doby v 16:00). S ohledem na dobu nezbytnou k předání vytištěné zprávy z elektronické podatelny soudní kanceláři úseku správního soudnictví, zapsání nové žaloby, provedení lustrace a další přípravné úkony tak nebylo prakticky v silách soudu ve zbývajícím pracovním čase posledního dne lhůty vyhotovit ještě výzvu k odstranění vad podání a odeslat ji zástupci žalobce s tím, aby eventuálně odstranil nedostatek žalobních bodů do půlnoci téhož dne. V dané situaci tedy žalobce neponechal svým podáním odeslaným na poslední chvíli soudu dostatečný prostor pro to, aby jej na vady jeho podání upozornil. Na tom nic nemění ani skutečnost, že vyšší soudní úředník při vykonávání pomocných úkonů při přípravě věci k projednání v následujících dnech přehlédl, že žaloba je vadná, a nadbytečně žalobce vyzýval k úhradě soudního poplatku a žalovaného k podání vyjádření. 10.                      V této situaci je tak zjevné, že žalobní lhůta marně uplynula a není zde žádný prostor pro odstranění vad žaloby. Žalobu je proto namístě odmítnout podle § 37 odst. 5 s. ř. s., což soud učinil prvním výrokem tohoto usnesení. 11.                      O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., jež stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 12.                      Posledním výrokem soud rozhodl ve smyslu § 6a odst. 4 a § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč. Tento poplatek bude žalobci vrácen podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku o vrácení poplatku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 18. října 2018 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.