54 A 153/2018 - 7 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce:  Mgr. F. Š. bytem x. t. č. x. proti žalované:  Vězeňská služba České republiky   sídlem Soudní 1672/1a, 140 67  Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2018, č. j. VS-15831/10/ČJ-2018-8026PR, žalobě na přiznání náhrady nemajetkové újmy a návrhu na vydání předběžného opatření   takto: Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.   Odůvodnění:   1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) doručenou Krajskému soudu v Praze dne 30. 10. 2018 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2018, č. j. VS‑15831/10/ČJ‑2018-8026PR. Napadeným rozhodnutím žalovaná rozhodla podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) o odložení žádosti žalobce o poskytnutí informace podané dne 11. 1. 2018 poté, co žalobce na základě pravomocné výzvy k úhradě nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací požadovanou částku neuhradil. 2. V dalším textu formulářové žaloby se žalobce dále domáhal mimo jiné i uložení povinnosti žalované zaplatit mu za snížení jeho důstojnosti a dobré pověsti při výkonu své působnosti náhradu majetkové újmy ve výši 100 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce podal navíc návrh na vydání předběžného opatření, jímž se domáhá, aby soud přikázal žalované, aby se vůči němu při výkonu své působnosti a při úředním styku zdržela všech forem dehonestujícího a diskriminačního jednání. 3. Podle § 7 odst. 5 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.   4. Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. 5. V daném případě žalobce žalobou napadá rozhodnutí vydané ředitelem Věznice Oráčov. I přesto je však v dané věci správním orgánem (úřadem) a povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím žalovaná – Vězeňská služba České republiky – jako celek. Věznicím (resp. jejich ředitelům), které jsou ve smyslu § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, organizačními jednotkami Vězeňské služby, jakožto orgánu státní správy s celostátní působností, totiž žádný zákon nevymezuje v oblasti poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím samostatnou rozhodovací pravomoc. Nemají tedy v této oblasti postavení správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a nelze je tudíž pro účely určení místně příslušného soudu podle § 7 odst. 2 s. ř. s. považovat za správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni (srov. shodné závěry vyslovené v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2018, č. j. 4 As 269/2018-15, ze dne 4. 10. 2018, č. j. 5 As 284/2018-20, ze dne 11. 10. 2018, č. j. 4 As 268/2018-15, a ze dne 17. 10. 2018, č. j. 3 As 81/2018-10). 6. Žalovaná, která vydala napadené rozhodnutí, má sídlo na území městského obvodu Praha 4, tedy na území hlavního města Prahy, a současně její působnost není územně limitována, nelze tedy uzavřít, že by sídlila mimo obvod své působnosti. 7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), vykonává v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu Městský soud v Praze. 8. Jelikož Krajský soud v Praze zjistil, že není místně příslušný k projednání a rozhodování v této věci, rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. 9. Tento soud následně zváží případně i otázku, zda část žaloby dožadující se náhrady nemajetkové újmy a návrh na vydání předběžného opatření vůbec spadají do pravomoci soudů ve správním soudnictví (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. 54 A 106/2018-9, vydané v obdobné věci téhož žalobce). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha   8. listopadu 2018 Olga Stránská   v. r. předsedkyně senátu