č. j. 54 A 157/2018 - 8       U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce:  Mgr. F. Š. bytem x t. č. V. proti žalované:  Vězeňská služba České republiky   sídlem Soudní 1672/1a, 140 67  Praha 4 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované a návrhu na vydání předběžného opatření   takto: Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.   Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) doručenou Krajskému soudu v Praze dne 5. 11. 2018 domáhá ochrany proti nečinnosti žalované při vyřizování jeho žádosti ze dne 20. 6. 2018 o poskytnutí informací o organizaci a zabezpečení stravování v zařízeních žalované podané v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). 2. V dalším textu se žalobce dále domáhal vydání předběžného opatření, jímž by soud přikázal žalované, aby se vůči němu při výkonu své funkce zdržela všech dehonestujících a diskriminačních výroků, které snižují jeho důstojnost. 3. Podle § 7 odst. 5 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.   4.Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. 5.V daném případě žalobce žalobou brojí proti nečinnosti žalované při vyřizování jeho žádosti o poskytnutí informací. Byť v žalobě k označení žalované připojil též označení Věznice Jiřice, jakožto vnitřní organizační složky žalované, jíž svou žádost adresoval, za podstatné a určující považuje soud předcházející označení žalované. Žalovanou – Vězeňskou službu České republiky – je totiž v dané věci namístě považovat za správní orgán (úřad) a povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím jako celek. Věznicím (resp. jejich ředitelům), které jsou ve smyslu § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, organizačními jednotkami Vězeňské služby, jakožto orgánu státní správy s celostátní působností, totiž žádný zákon nevymezuje v oblasti poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím samostatnou rozhodovací pravomoc. Nemají tedy v této 4oblasti postavení správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a nelze je tudíž pro účely určení místně příslušného soudu podle § 7 odst. 2 s. ř. s. považovat za správní orgán, který byl povinen ve věci vydat rozhodnutí v prvním stupni (srov. obdobné závěry vyslovené v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2018, č. j. 4 As 269/2018-15, ze dne 4. 10. 2018, č. j. 5 As 284/2018-20, ze dne 11. 10. 2018, č. j. 4 As 268/2018-15, a ze dne 17. 10. 2018, č. j. 3 As 81/2018-10). 6.Žalovaná, která která má vydat požadované rozhodnutí, má sídlo na území městského obvodu Praha 4, tedy na území hlavního města Prahy, a současně její působnost není územně limitována, nelze tedy uzavřít, že by sídlila mimo obvod své působnosti. 7.Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), vykonává v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu Městský soud v Praze. 8.Jelikož Krajský soud v Praze zjistil, že není místně příslušný k projednání a rozhodování v této věci, rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. 9.Návrh na vydání předběžného opatření sdílí osud žaloby, neboť samostatně jej nelze ve správním soudnictví podat (§ 38 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha    8. listopadu 2018 Olga Stránská   v. r. předsedkyně senátu