č. j. 55 A 51/2018 - 15     USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl  v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobců:  a) M. A. bytem X   b) J. A. bytem X   c) B. P. bytem X   d) L. M. bytem X   e) I. K. bytem X   f) Mgr. T. Š. bytem X   g) H. M. bytem X   všichni zastoupeni advokátem Mgr. Martinem Valem sídlem Korunní 810/104, 101 00  Praha 10 proti žalovaným: 1) Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, 150 21  Praha 5     2) Městský úřad Úvaly   sídlem Pražská 276, 250 82  Úvaly   v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného 1) a žalovaného 2),   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Společnou žalobou označenou jako „Žaloba proti rozhodnutí“ a „Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu“ doručenou zdejšímu soudu dne 5. 4. 2018 se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 21. 9. 2017, č. j. MEUV 12208/2017 STU, kterým tento žalovaný rozhodl o umístění stavby „T. – kNN- pro p.p.č. x – IP-12-xxx“ na pozemcích parc. č. xxx v k. ú. T. u Š. Dále napadá sdělení žalovaného 2) ze dne 23. 1. 2018, č. j. MEUV/978/2018/STU, kterým tento žalovaný nevyhověl podnětu žalobců a postoupil jej žalovanému 1). Stejnou žalobou se pak žalobci domáhají i zrušení sdělení žalovaného 1) ze dne 13. 3. 2018, č. j. 034696/2018/KUSK, kterým tento žalovaný sdělil žalobcům, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení a podnět na přezkoumání rozhodnutí odložil. 2. Žalobci se danou žalobou současně domáhají i ochrany proti nečinnosti žalovaných 1) a 2) spočívající v tom, že tito žalovaní „neprovedli řádně přezkumnou činnost a svou nečinností nenapravili pochybení správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.“ 3. Vzhledem k tomu, že podáním uvedené žaloby fakticky došlo k zahájení dvou samostatných řízení, a to jednak řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a jednak řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 s. ř. s., zdejší soud usnesením ze dne 16. 4. 2018, č. j. 55 A 42/2018-13, vyloučil část žaloby brojící proti nečinnosti žalovaných správních orgánů, k samostatnému projednání. 4. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 5. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaných byl soud nejprve nucen ověřit, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání takové žaloby, přičemž dospěl k závěru, že podmínky řízení zde splněny nejsou. 6. Z dikce § 79 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že žalobou na ochranu proti nečinnosti se lze domáhat pouze toho, aby žalovaný správní orgán vydal rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalobci se však vydání meritorního rozhodnutí ani osvědčení nedomáhají. Ze žaloby ani neplyne, že by v současnosti u některého ze žalovaných probíhalo řízení, jehož účastníky by byli žalobci, a ve kterém by žalovaný byl povinen vydat rozhodnutí ve věci samé či osvědčení. Ze žaloby toliko vyplývá, že žalobci nečinnost žalovaných spatřují v neprovedení přezkumného řízení, kdy žalovaný 2) postoupil podnět žalobců k zahájení přezkumného řízení žalovanému 1), který žalobcům sdělil, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení a daný podnět odložil. Přezkumné řízení (§ 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů) je tzv. dozorčím prostředkem, k jehož provedení může účastník řízení podat podnět, který však není návrhem na zahájení řízení. Přezkumné řízení může být zahájeno pouze z moci úřední (§ 46 správního řádu). Ze žalobních tvrzení je tedy zřejmé, že v současnosti v dané věci neprobíhá žádné řízení, v němž by některému ze žalovaných svědčila povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 7. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 8. Žalobou dle § 79 a násl. s. ř. s. se lze domáhat ochrany pouze před takovou nečinností, jejímž následkem je trvající stav nevydání rozhodnutí ve věci samé (či osvědčení) a právě nevydání rozhodnutí je speciální podmínkou řízení o takové žalobě, přičemž nedostatek této podmínky je v dané věci ze své povahy zjevně neodstranitelný (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2008, č. j. 2 Ans 6/2007-101, a doplňující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č. j. 2 Ans 6/2007-110). 9. Jelikož nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, soud žalobu nemohl věcně projednat, a proto ji podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. 10. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 24. dubna 2018   JUDr. Milan Podhrázký v. r. předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje B. K.