55 A 9/2018 - 31 USNESENÍKrajský soud v Praze rozhodl  v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobce:  V. K. bytem J. V., K. proti žalovanému  Magistrát města Kladna se sídlem nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu ve věci nečinnosti žalovaného domáhá toho, aby soud žalovanému uložil povinnost „doručit do vlastních rukou žalobce právní doklad na základě kterého rozhodl provést ‚Změna užívání na stavbu pro obchod K. K., Ž. č. p. X‘ “. 2. Vzhledem k tomu, že daná žaloba dle svého výslovného označení i žalobního návrhu představuje žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud nejprve ověřoval, zda jsou splněny podmínky pro samotné projednání takové žaloby. 3. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pak nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 5. Z dikce výše citovaného § 79 odst. 1 s. ř. s. jednoznačně vyplývá, že žalobou na ochranu proti nečinnosti se lze domáhat pouze toho, aby žalovaný správní orgán vydal rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalobce se však v dané věci vydání meritorního rozhodnutí ani osvědčení zjevně nedomáhá. Z žaloby či z příloh k ní přiložených neplyne, že by u žalovaného probíhalo řízení, jehož účastníkem by byl žalobce, a ve kterém by žalovaný byl povinen vydat rozhodnutí ve věci samé či osvědčení. Žalobce se danou žalobou nejen že nedomáhá vydání rozhodnutí ve věci samé či osvědčení (žaloba se týká blíže neoznačeného „právního dokladu“), ale současně se domáhá toliko jeho doručení do vlastních rukou a nikoliv jeho vydání. 6. Nevydání rozhodnutí ve věci samé či osvědčení je přitom zvláštní podmínkou řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti ve smyslu výše citovaného § 79 s. ř. s., přičemž nedostatek této podmínky je neodstranitelný (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2008, čj. 2 Ans 6/2007-101, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 31. 7. 2008, čj. 2 Ans 6/2007-110). Závěr, že se žalobou na ochranu proti nečinnosti nelze domáhat doručení rozhodnutí (osvědčení), pak plyne také z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 Ans 2/2008-52. 7. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v dané věci nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Krajský soud v Praze proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. Na výše uvedených závěrech by pak nemohlo ničeho změnit ani poučení ze strany soudu, jehož se žalobce bez bližšího upřesnění domáhá s odkazem na § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ze shora uvedených důvodů se pak soud nezabýval ani žádostí žalobce o osvobození od soudního poplatku.   8. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 5. února 2018     JUDr. Milan Podhrázký, v. r. předseda senátu