č. j. 55 Ad 4/2018 - 50 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl  v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce:  M. V.   bytem N. K., T.   zastoupen advokátkou JUDr. Lucií Fejklovou   sídlem Babická 2379/1a, 149 00  Praha 4   v řízení na ochranu před nezákonným zásahem takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 11. 2016, č. j. X, jímž uvedený správní orgán zamítl námitky žalobce a potvrdil své rozhodnutí ze dne 9. 9. 2016, č. j. X. Součástí žaloby byl i samostatný návrh žalobce spočívající v tom, že „ze záznamů v systému evidence lékařských zpráv je jeho provozovatel povinen odstranit lékařské zprávy, které nejsou relevantní ke skutečnému zdravotnímu stavu“. Při jednání u soudu žalobce výslovně setrval na tomto žalobním návrhu, a proto soud rozsudkem ze dne 11. 4. 2018, č. j. 48 Ad 19/2016-104, mimo jiné žalobu v části, jíž se žalobce domáhá odstranění lékařských zpráv ze záznamu systému evidence lékařských zpráv, vyloučil k samostatnému projednání s tím, že obdobným návrhem se lze zabývat toliko v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. 2. Vzhledem k tomu, že žaloba neobsahovala všechny zákonem požadované náležitosti, krajský soud usnesením ze dne 23. 5. 2018, č. j. 55 Ad 4/2018-16, žalobce prostřednictvím ustanoveného zástupce postupem dle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) vyzval, aby odstranil vady žaloby, konkrétně aby uvedl správní orgán, který dle žalobního tvrzení provedl zásah a aby upřesnil žalobní petit, tj. především aby konkretizoval lékařské zprávy, jejichž odstranění se domáhá. Zároveň žalobce poučil, že pokud vady neodstraní a pro tento nedostatek nebude možné v řízení pokračovat, soud žalobu odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek (§ 37 odst. 5 s. ř. s.) 3. Žalobce na tuto výzvu reagoval podáním datovaným dne 28. 5. 2018, v němž zdůraznil povinnost soudu řešit složité životní situace občanů a chránit jejich práva. K výzvě, aby označil žalovaného, žalobce uvedl, že tento orgán nezná a neví, kdo vede elektronickou evidenci lékařských záznamů. K výzvě k upřesnění petitu pak žalobce soudu vytkl, že pro objasnění těchto informací měl soud nejprve žalobce poučit o tom, koho označit za žalovaného, neboť se jedná o složitou životní situaci, kterou zákony neuvádějí. Žalobce neví, jak na požadavek soudu odpovědět. Dále žalobce připomíná náležitosti, které musí obsahovat každá lékařská zpráva. Součástí většiny lékařských zpráv žalobce není údaj o příčině a podstatě jeho potíží, což žalobce názorně ukazuje na zprávě MUDr. P.. 4. Krajský soud v Praze se v dané věci musel nejprve zabývat otázkou, zda je daná žaloba bez vad, resp. zda lze s ohledem na absenci některých náležitostí žaloby v daném řízení pokračovat. Jak v této souvislosti plyne z § 37 odst. 5 s. ř. s. „předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen“. 5. Podle § 37 odst. 3 s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání, (dále jen „podatel“) v podání uvede o své osobě osobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. 6. Žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu musí dále podle § 84 odst. 3 s. ř. s. mimo obecných náležitostí podání obsahovat a) označení zásahu, proti němuž se žalobce ochrany domáhá, b) vylíčení rozhodujících skutečností, c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, d) návrh výroku rozsudku. 7. Návrh žalobce výše popsané zákonem stanovené náležitosti neobsahuje, žalobce i přes výzvu soudu nedostatky žaloby neodstranil a neupřesnil, proti komu podání směřuje ani neupřesnil žalobní petit. 8. Pokud jde o reakci žalobce na výzvu soudu k odstranění vad žaloby, v níž žalobce zdůrazňuje povinnost soudu chránit a zajistit práva a žádá poučení, koho má označit za žalovaného, který provedl zásah, krajský soud uvádí, že poučovací povinnost soudu se týká procesních práv a povinností účastníků (§ 36 odst. 1 in fine s. ř. s.) Ústavní soud v nálezu ze dne 25. 6. 1997, sp. zn  I. ÚS 63/96, formuloval cíl poučovací povinnosti a uvedl, že; „[c]ílem poučovací povinnosti je informace účastníka o tom, jaká má v procesu práva a povinnosti, aby jím provedené procesní úkony mohly vyvolat zamýšlené účinky a aby mohl splnit své procesní povinnosti. Do poučovací povinnosti tedy nepatří návod, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, ale jen pomoc k tomu, aby mohl zákonem stanoveným způsobem dát najevo, co hodlá v řízení učinit.“  Ústavní soud poslední citovanou myšlenku dále rozvinul v nálezu ze dne 1. 9. 1998, sp. zn. I. ÚS 233/97, kdy konstatoval, že „[v] řízení před soudem je soud povinen respektovat rovné postavení všech účastníků a jakákoli pomoc, která by některého z účastníků zvýhodnila, není přípustná.“ V posuzované věci soud dostál své poučovací povinnosti, žalobce byl o chybějících náležitostech zásahové žaloby i o následcích jejich neodstranění řádně poučen. V této souvislosti je navíc nutno zdůraznit, že žalobci byl k ochraně jeho práv v řízení před zdejším soudem ustanoven zástupce z řad advokátů. 9. S ohledem na výše uvedené tedy nezbývá, než uzavřít, že žaloba v dané věci obsahuje vady, přičemž pro tento nedostatek není možno v řízení pokračovat a žalobu je nutno odmítnout (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). 10.                      O náhradě nákladů rozhodl Krajský soud v Praze podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 29. června 2018     JUDr. Milan Podhrázký v. r. předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.