č. j. 57 Ad 18/2018 - 40        U S N E S E N ÍKrajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně: D. K., narozena X bytem  X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 22. 5. 2014, č. j. 645 320 1381/42091-KL, ze dne 4. 4. 2018, č. j. RN-645 320 1381-315-VK, a ze dne 5. 5. 2018, č. j. R-5.5.2018-425/645 320 1381,                                                                t a k t o : I.  Žaloba proti rozhodnutím žalované ze dne 22. 5. 2014, č. j. 645 320 1381/42091-KL, a ze dne 5. 5. 2018, č. j. R-5.5.2018-425/645 320 1381, se odmítá. II. Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení soudu vyplnila a soudu předložila přiložené potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 7. 6. 2018 a upřesněnou podáním ze dne 18. 7. 2018, domáhá zrušení několika rozhodnutí žalované. Prvním napadeným rozhodnutím ze dne 22. 5. 2014, č. j. 645 320 1381/42091-KL, žalovaná zamítla námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2014, č. j. 645 320 1381, a toto rozhodnutí potvrdila. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná od 9. 9. 2013 žalobkyni zvýšila invalidní důchod z prvního na druhý stupeň, neboť podle lékařského posudku poklesla její pracovní schopnost v důsledku nepříznivého zdravotního stavu o 50 %. Druhým napadeným rozhodnutím ze dne 4. 4. 2018, č. j. RN-645 320 1381-315-VK, žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 15. 1. 2018, č. j. 645 320 1381. Tímto prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobkyně ze dne 16. 10. 2017 o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, a to z důvodu, že podle lékařského posudku poklesla její pracovní schopnost v důsledku nepříznivého zdravotního stavu pouze o 45 %. Třetím napadeným rozhodnutím (prvostupňovým) ze dne 5. 5. 2018, č. j. R‑5.5.2018‑425/645 320 1381, žalovaná žalobkyni od 8. 6. 2018 snížila podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 259/2017 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) invalidní důchod z druhého stupně na první stupeň a stanovila jeho výši na 6 544 Kč měsíčně. 2. Podáním ze dne 4. 9. 2018 žalobkyně požádala o ustanovení právního zástupce pro řízení z důvodu svého zdravotního stavu. 3. Žalovaná se vyjádřila pouze k části žaloby směřující proti druhému a třetímu z napadených rozhodnutí. Ve vztahu ke svému rozhodnutí ze dne 5. 5. 2018 uvedla, že k němu neeviduje žádné podání, jež by mohla posoudit jako námitky. 4. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že první napadené rozhodnutí (ze dne 22. 5. 2014, č. j. 645 320 1381/42091-KL) žalobkyně podle připojené doručenky převzala osobně dne 2. 6. 2014. Pokud jde o třetí napadené rozhodnutí (ze dne 5. 5. 2018, č. j. R‑5.5.2018‑425/645 320 1381), součástí správního spisu nejsou ani námitky žalobkyně proti němu, ani rozhodnutí žalované o takových námitkách. Žalobkyně sice jako přílohu č. 6 k podání ze dne 18. 7. 2018 upřesňujícímu podanou žalobu sice předložila text námitek datovaných dnem 31. 5. 2018, na tomto textu však není ani podací razítko žalované, popř. Okresní správy sociálního zabezpečení, ani k nim není připojena doručenka dokládající, že by byly žalované doručeny. 5. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 6. Podle § 46 odst. 1 s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně [písm. b)] nebo návrh je podle tohoto zákona nepřípustný [písm. d)]. 7. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 8. Ve vztahu k prvnímu napadenému rozhodnutí soud musí konstatovat, že posledním dnem dvouměsíční lhůty pro podání žaloby proti němu bylo pondělí dne 4. 8. 2014. Žaloba však byla odeslána až dne 7. 6. 2018, tedy zjevně dalece po uplynutí zákonem stanovené lhůty, jejíž zmeškání navíc podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze prominout. Žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2014, č. j. 645 320 1381/42091-KL, (spolu s tou částí žaloby, která směřuje proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 10. 4. 2014, jež samostatně soudně přezkoumatelné není) proto soud musí odmítnout postupem podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou. 9. Ve vztahu k třetímu napadenému rozhodnutí soud musí dále konstatovat, že se jedná o rozhodnutí, proti němuž byl v souladu s poučením k němu připojenému přípustný opravný prostředek – podání námitek. Ze správního spisu však nevyplývá, že by takový opravný prostředek byl podán a že by o něm žalovaná rozhodla rozhodnutím, jež by soud mohl k žalobě podané žalobkyní přezkoumat. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ovšem není žaloba ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s. přípustná. Žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 5. 2018, č. j. R‑5.5.2018-425/645 320 1381, tak soud musel také odmítnout, tentokrát postupem podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou. Ani v případě, že by žalobkyně prokázala, že námitky ze dne 31. 5. 2018 žalovaná skutečně obdržela, na nepřípustnosti žaloby by to nic nezměnilo, neboť žaloba proti rozhodnutí by přicházela v úvahu teprve poté, co by žalovaná o námitkách rozhodla. 10.                                                                                                                                                         S ohledem na uvedené tak soud může věcně přezkoumat pouze druhé z napadených rozhodnutí (rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2018, č. j. RN-645 320 1381-315-VK). V této souvislosti však musí soud nejprve posoudit, zda jsou v případě žalobkyně splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, což je zákonem (§ 35 odst. 9 ve spojení s § 36 odst. 3 s. ř. s.) vyžadovaný předpoklad pro ustanovení zástupce soudem, o něž žalobkyně žádá. Podmínky pro osvobození od soudního poplatku přitom nejsou dány samotnou skutečností v podobě nepříznivého zdravotního stavu, ale vyžadují si prokázání nedostatečných prostředků na straně žadatelky a závěr soudu, že se nejedná o žalobu zjevně neúspěšnou. 11.                                                                                                                                                         Zatímco v případě prvního a třetího napadeného rozhodnutí soud žalobu považuje za zjevně neúspěšnou, což jasně plyne z prvního výroku tohoto usnesení, ve vztahu k druhému z napadených rozhodnutí to říci nelze. Proto soud druhým výrokem žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení vyplnila a předložila soudu potvrzení o jejích osobních, majetkových a příjmových poměrech včetně případných listin dokládajících v prohlášení uváděné skutečnosti (např. aktuální výpisy z bankovních účtů, potvrzení o výši výdělku z dohod o provedení práce apod.). Toto prohlášení je nezbytné pro posouzení žádosti žalobkyně ze dne 4. 9. 2018 o ustanovení zástupce pro toto soudní řízení. Žalobkyně nicméně nemusí samostatně dokládat výši invalidního důchodu, neboť ta je již doložena obsahem předloženého správního spisu. Pokud soud žalobkyni v návaznosti na její žádost ustanoví zástupce, následně jej vyzve doplnění podané žaloby. Poučení: Proti výroku I. tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Proti výroku II. tohoto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.] Praha 10. září 2018 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce