č. j. 43 A 200/2018 - 46   USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobkyně:   R. s.,     IČO: X,   se sídlem X,   zastoupena advokátem JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D.,   se sídlem Šafaříkova 17, Praha, proti žalovanému:   Krajský úřad Středočeského kraje,   se sídlem Zborovská 11, Praha, za účasti osoby zúčastněné na řízení: S. v. j. d. č. p. X, S.,     se sídlem X,     zastoupena advokátem Mgr. Janem Dáňou,     se sídlem Václavské náměstí 11, Praha,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2018, č. j. 138292/2018/KUSK, sp. zn. SZ 101596/2018/KUSK USŘ/Vo, o návrhu na přiznání odkladného účinku, takto: I. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2018, č. j. 138292/2018/KUSK, sp. zn. SZ 101596/2018/KUSK USŘ/Vo, se zamítá. II. Žalobkyni se ukládá zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení České republice – Krajskému soudu v Praze soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku, a to na účet Krajského soudu v Praze č. 3703-8729111/0710, VS: 4333020018. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 20. 12. 2018, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Slaný, stavebního úřadu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 18. 6. 2018, č. j. MUSLANY/23754/2018/SÚ, sp. zn. 9019/2017/SÚ/Ku (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně povolil osobě zúčastněné na řízení instalaci tepelných čerpadel – nový zdroj tepla a TUV v bytovém domě č. p. X v O. ulici ve S. (dále jen „stavba“) na pozemku p. č. st. X v katastrálním území S. 2. Spolu s podanou žalobou žalobkyně navrhla, aby jí soud přiznal odkladný účinek, protože výkon napadeného rozhodnutí jí způsobí nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám potažmo státu. Projektová dokumentace stavby je nedostatečná a správní orgány se stavebníkem počítají s tím, že žalobkyně na své náklady demontuje teplovodní přípojku. To však povinností žalobkyně není. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jsou nepřezkoumatelná. 3. Žalovaný navrhl, aby soud odkladný účinek žalobě nepřiznal, neboť proto nejsou splněny zákonné podmínky. Návrh je neurčitý a neprokazuje žádnou konkrétní újmu, která by nepřiznáním odkladného účinku žalobkyni vznikla, respektive neprokazuje, že případná újma je nepoměrně větší než újma, která může vzniknout jiným osobám, zejména osobě zúčastněné na řízení (stavebníku), který již stavbu v dobré víře začal realizovat. Je zjevné, že proti sobě stojí ekonomické (soukromé) zájmy žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení, přičemž zájmy žalobkyně nelze upřednostnit. 4. Osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby žalobě odkladný účinek přiznán nebyl, neboť proto nejsou splněny zákonné podmínky. Především by jí tím vznikla větší škoda než žalobkyni spočívající ve vyšších nákladech za dodávky tepla namísto instalace vlastního zdroje tepla. Dále by osoba zúčastněná na řízení nemohla dodržet své závazky vůči svým smluvním partnerům (částka uhrazená společnosti ČEZ Distribuce, a. s. za rezervaci příkonu, nemožnost instalovat nové, na míru vyrobené a již zaplacené tepelné čerpadlo). Konečně by se mohla osoba zúčastněná na řízení ocitnout v situaci, kdy by neměla žádný zdroj tepelné energie, pokud by v důsledku přiznání odkladného účinku nemohla vybudovat stavbu; smlouvu s žalobkyní totiž vypověděla a výpovědní lhůta skončí dne 31. 12. 2019. 5. Krajský soud v Praze posoudil návrh na přiznání odkladného účinku takto: 6. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Zákon tedy pro přiznání odkladného účinku stanoví celkem tři předpoklady: výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu; tato újma je pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 7. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), ale zjišťuje jen existenci uvedených zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je podle své povahy dočasným rozhodnutím, neboť platí do doby pravomocného skončení řízení ve věci samé, a nelze proto proti němu podat kasační stížnost [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. 8. Tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, je povinen žalobce, který se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem; nestačí tak v návrhu toliko poukázat na možnost vzniku újmy. Vznik újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí. Zároveň musí jít o následek určité intenzity, aby jej bylo vůbec možno označit za újmu (zákon hovoří o újmě „nepoměrně větší“). To má svou logiku, protože v řízeních, v nichž není vyhověno žádosti účastníka, případně je mu zrušeno či omezeno nějaké oprávnění nebo uloženo opatření či správní trest, na účastníka pochopitelně budou doléhat právní následky negativního rozhodnutí – ať by byly sebemírnější – tíživěji než na veškeré další osoby, kterých se rozhodnutí vůbec netýká. 9. Žalobkyně újmu, která by jí v důsledku nepřiznání odkladného účinku měla vzniknout, v zásadě nespecifikovala a odkázala na tu část žaloby, v níž namítá, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, projektová dokumentace nedostatečná, neboť není jasné, kdo a na čí náklady odstraní teplovodní přípojku. Při rozhodování o odkladném účinku však soud nemůže činit závěry o přezkoumatelnosti, resp. zákonnosti napadeného rozhodnutí. To je totiž předmětem konečného rozhodnutí ve věci a ostatně v této fázi řízení soud nemá ještě k dispozici správní spis a v dané věci ani vyjádření žalovaného k věci. V řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku soud zkoumá pouze naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku. Naplnění prvé z nich, tedy způsobenou újmu, však žalobkyně nijak konkrétně netvrdila, natož aby ji doložila. Není tedy splněna první podmínka plynoucí z ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s., a proto se soud již nezabýval zkoumáním zbývajících podmínek a návrh na přiznání odkladného účinku žaloby výrokem I. zamítl. 10. Usnesení o odkladném účinku žaloby s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.). 11. Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost za návrh na vydání předběžného opatření uložením povinnosti zaplatit soudní poplatek. Judikatura dovodila (srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32), že na vznik povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku je třeba analogicky vztáhnout právní úpravu poplatkové povinnosti za návrh na vydání předběžného opatření. Proto soud žalobkyni výrokem II. vyměřil soudní poplatek 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku podle položky 20 sazebníku, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Splatnost poplatku soud stanovil podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.     Praha 16. ledna 2019     Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.