č. j. 43 A 70/2019 - 12           USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci žalobce: L. P., bytem X, zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem, sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Městský úřad Kolín, sídlem Karlovo nám. 78, Kolín, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2019, č. j. MUKOLIN/OD 52084/19-huj, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl tak, že ústní jednání konané dne 13. 6. 2019 v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. OD 3400/19 8052/2019 o přestupku, jehož účastníkem (obviněným) je žalobcův přítel D. H., bude neveřejné. Žaloba byla podána elektronicky jménem žalobce advokátem Mgr. Václavem Voříškem s uznávaným elektronickým podpisem tohoto advokáta. Zástupce žalobce k žalobě sice připojil plnou moc udělenou mu žalobcem, nicméně tato plná moc neobsahovala podpis žalobce. Soud proto vyzval (zástupce) žalobce usnesením ze dne 24. 7. 2019, č. j. 44 A 50/2019-8, k doložení řádné (podepsané) plné moci dokládající oprávnění zástupce zastupovat žalobce v tomto řízení ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Jelikož žalobce s podáním žaloby nadto nesplnil poplatkovou povinnost, vyzval ho soud citovaným usnesením rovněž k zaplacení soudního poplatku v téže lhůtě. Současně jej poučil, že jinak žalobu odmítne pro nedostatek podmínky řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., příp. řízení zastaví podle § 47 písm. c) s. ř. s. pro nezaplacení soudního poplatku. Předmětné usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne 24. 7. 2019 a lhůta pro splnění výzvy uplynula dnem 8. 8. 2019. Zástupce žalobce (ani sám žalobce) však na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Nedoložením oprávnění účastníka zastupovat vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil, a chybí tak jedna z podmínek řízení (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007-247). Jde přitom o takový nedostatek podmínek řízení, který lze odstranit. Otázka, zda má soud povinnost vyzvat k prokázání zastoupení (doložení příslušné plné moci) jak zmocněnce, tak zmocnitele, byla vyřešena v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017-33, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že: „[b]yla-li tedy žaloba podána zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu své oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, pak je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení, aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele.“. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Jelikož zástupce žalobce nesplnil povinnost doložit oprávnění k zastupování žalobce v tomto řízení, v souladu s poučením, kterého se žalobci dostalo v usnesení ze dne 24. 7. 2019, č. j. 44 A 50/2019-8, soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nadto soud poznamenává, že ve stanovené lhůtě, která uplynula rovněž dnem 8. 8. 2019, nebyl zaplacen ani soudní poplatek. Byl by tudíž souběžně dán i důvod pro zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle kterého nemá v případě odmítnutí žaloby právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha   30. srpna 2019     Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.