č. j. 43 A 71/2019 - 30       USNESENÍKrajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci   žalobce: K. – L. k., z.s.,  IČO: X,  se sídlem X, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2019, č. j. 076453/2019-KUSK, sp. zn. SZ 014267/2019/KUSK ÚSŘ/Bí, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jako nepřípustné jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu P., stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“) ze dne 6. 2. 2018, č. j. MeUPB 12001/2018. Uvedeným rozhodnutím stavební úřad povolil výjimku z ustanovení § 24a odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, pro umístění stavby vrtaná studna na pozemku parc. č. X v katastrálním území P. (dále jen „stavba“). 2. Krajský soud však dospěl k závěru, že žalobu je třeba odmítnout. 3. V dané věci soud vychází z judikatury Nejvyššího správního soudu, konkrétně z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2013, č. j. 8 As 8/2011-66, z něhož plyne, že rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu zpravidla nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobě, ale až ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, kterým je rozhodováno o celém předmětu řízení. Takové rozhodnutí lze proto soudně přezkoumat pouze v režimu § 75 odst. 2 s. ř. s. Samostatně soudně přezkoumatelným ve smyslu § 65 s. ř. s. by bylo rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu pouze v případě, pokud by po jeho vydání nebylo k uskutečnění příslušného stavebního záměru zapotřebí žádného navazujícího úkonu stavebního úřadu. 4. Jelikož v nyní posuzovaném případě byla výjimka udělena pro umístění vrtané studny, je zřejmé, že takovou stavbu nelze realizovat pouze na základě rozhodnutí o povolení výjimky, ale je zapotřebí v prvé řadě dosáhnout vydání buď územního rozhodnutí nebo územního souhlasu a v návaznosti na to také vydání stavebního povolení nebo stavebního souhlasu. Všechny tyto navazující úkony správního orgánu jsou přezkoumatelné ve správním soudnictví, a to buď v režimu žaloby proti rozhodnutí podle § 65 a násl s. ř. s. v případě, že bude vydáno územní rozhodnutí či stavební povolení, nebo v režimu žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl s. ř. s. v případě, že bude následovat vydání územního a stavebního souhlasu (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, č. j. 2 As 86/2010-76). Platí tedy, že rozhodnutí o výjimce z  obecných požadavků na využívání území vydané v dané věci nelze samostatně přezkoumat. Z obsahu žaloby a jejích příloh ostatně vyplývá, že žalobce je účastníkem územního řízení, v němž stavební úřad dne 19. 11. 2018 pod č. j. MeUPB 105552/2018 vydal rozhodnutí o umístění stavby „dvě vrtané studny, P.“ na pozemku parc. č. X v katastrálním území P.. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 14. 12. 2018, v němž mj. brojí i proti rozhodnutí stavebního úřadu o předmětné výjimce a namítá negativní zásah do vodních poměrů dotčené lokality. Je tedy zřejmé, že žalobce se může účinně domáhat ochrany svého veřejného subjektivního práva v řízení o územním rozhodnutí o umístění stavby a podle jeho výsledku případně též příslušným žalobním typem ve správním soudnictví. 5. Jelikož napadené rozhodnutí není způsobilé být samostatným předmětem soudního přezkumu, neboť samo o sobě nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob, na podanou žalobu je nutno nahlížet jako na návrh nepřípustný. 6. Soud tento závěr činí při vědomí toho, že žalobou je napadeno rozhodnutí, jímž bylo odvolání zamítnuto jako nepřípustné podle § 92 odst. 1 správního řádu, které netvoří jeden celek s rozhodnutím správního orgánu I. stupně. Je-li takové rozhodnutí napadeno žalobou podle § 65 a násl. s. r. s., může se soud zabývat toliko přípustností (či včasností, jde-li o rozhodnutí, jímž bylo odvolání zamítnuto jako opožděné) podaného odvolání a nikoliv samotnou věcnou stránkou (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2011, č. j. 5 As 30/2011 – 93, a tam citovanou judikaturu). Soud má ovšem za to, že by nedávalo smysl, aby uvedená rozhodnutí byla věcně přezkoumávána, jestliže by následně (poté, co by soud konstatoval včasnost či přípustnost odvolání) nebylo přezkoumáváno rozhodnutí ve věci samé. 7. Z uvedených důvodů proto soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. a § 65 s. ř. s. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v této věci podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 12. září 2019 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.