č. j. 43 A 89/2019 - 19   USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci navrhovatele: P. H.,   bytem X,   zastoupený advokátem JUDr. Ondřejem Kochmanem,   sídlem Belgická 20, Praha 2, proti odpůrci: Obec Chyňava, sídlem Velká Strana 39, Chyňava, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu obce Chyňava, vydaného formou obecně závazné vyhlášky č. 1/2004 dne 23. 2. 2004, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Navrhovatel se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 5. 2017, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 48 A 63/2017 zrušení rozhodnutí Krajského úřadu S. k. ze dne 17. 3. 2017, č. j. 035476/2017/KUSK, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu B. (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 11. 2016, č. j. MBE/78260/2016/VÝST-Sm. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žalobcovu žádost o umístění stavby rekreačního objektu –P. – K. v. na pozemcích p. č. X, p. č. X, p. č. X, p. č. X, p. č. X, p. č. X a p. č. X v katastrálním území Ch. Důvodem pro zamítnutí žádosti byl rozpor záměru s požadavky uvedenými v § 90 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), konkrétně rozpor s územním plánem obce Ch., vydaným formou obecně závazné vyhlášky č. 1/2004 dne 23. 2. 2004 a účinným od 9. 3. 2004. Dne 19. 2. 2018 žalobce v replice navrhl, aby soud zrušil část územního plánu obce Ch., konkrétně regulaci obsaženou v kapitole X (Závazné regulační podmínky pro zastavitelná území chatových osad a zahrádkářských kolonií) pod písm. b), jež je součástí přílohy č. X tohoto územního plánu. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 10. 2019, č. j. 48 A 63/2017-30, předsedkyně senátu rozhodla o vyloučení návrhu na zrušení části opatření obecné povahy k samostatnému projednání. Řízení o tomto návrhu je vedeno pod sp. zn. 43 A 89/2019. Navrhovatel s podáním návrhu na zrušení části opatření obecné povahy nesplnil poplatkovou povinnost, proto ho soud usnesením ze dne 18. 10. 2019, č. j. 43 A 89/2019-17, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Výzva byla zástupci navrhovatele doručena dne 21. 10. 2019 a lhůta pro splnění výzvy (zaplacení soudního poplatku) uplynula dnem 5. 11. 2019. Navrhovatel však soudní poplatek ve stanovené lhůtě (ani později) nezaplatil. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. S ohledem na citovanou právní úpravu a v souladu s poučením, kterého se navrhovateli dostalo ve výzvě k zaplacení soudního poplatku, soud řízení zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle které nemá v případě zastavení řízení právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha  20.  listopadu 2019     Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.