č. j. 43 Af 3/2019 - 12   USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobce:  R. P.   bytem X  zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Vaníčkem  sídlem Šaldova 466/34, Praha 8 proti žalovanému:  Generální ředitelství cel  sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2018, č. j. 46268-2/2018-900000-312, takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 21. 1. 2019 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2018, č. j. 46268-2/2018-900000-312 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 28. 5. 2018, č. j. 61050-2/2018-610000-32.4 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty žádosti žalobce o navrácení lhůty v předešlý stav a o vyslovení neúčinnosti doručení. 2. Soud se nejprve zabýval přípustností žaloby. 3. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se [žalobce] přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno“ Podle § 70 písm. b) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny "úkony správního orgánu předběžné povahy.“ 4. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 27. 10. 2009, č. j. 2 Afs 186/2006 – 54 (publ. pod č. 1982/2010 Sb. NSS; všechna citovaná rozhodnutí NSS a krajských soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), zabývajícím se výkladem shora citovaného § 70 písm. b) s. ř. s. vymezil obecný test, pomocí nějž lze určit, zda je konkrétní rozhodnutí předběžné povahy a dopadá na něj výluka podle výše citovaného § 70 písm. b) s. ř. s. V právní větě jej shrnul tak, že o rozhodnutí předběžné povahy se jedná, „pokud ve vztahu k rozhodnutí konečnému splňuje kumulativně tři podmínky: časovou, věcnou a osobní. Je tedy vydáno v již zahájeném řízení o vydání rozhodnutí konečného nebo je zákonem stanovena přiměřená lhůta pro zahájení takového řízení a účinky předběžného rozhodnutí musí být omezeny do vykonatelnosti rozhodnutí konečného. Rozhodnutí konečné pak v sobě musí věcně zahrnout vztahy upravené rozhodnutím předběžné povahy a musí být adresováno mj. i subjektu, jemuž bylo určeno rozhodnutí předběžné.“ 5. Judikatura správních soudů přitom dovodila, že rozhodnutím předběžné povahy může být s ohledem na konkrétní okolnosti případu rozhodnutí o zamítnutí žádosti o navrácení lhůty (k podání odvolání) podle § 37 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“; srov. rozsudek NSS ze dne 22. 2. 2017, č. j. 5 Afs 136/2016 – 36, obdobně též rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2017, č. j. 5 Ads 150/2017 – 23, a v něm citovanou judikaturu), tak i rozhodnutí o žádosti o určení neplatnosti doručení podle § 24 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“; jde o institut obdobný vyslovení neúčinnosti doručení podle § 48 daňového řádu), a to např. ve vztahu k doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, předvolání k ústnímu jednání, či oznámení o dosažení dvanácti bodů v registru řidičů (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2017, č. j. 5 A 218/2013 – 36, Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 6. 2013, č. j. 17 A 29/2013 – 27, a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 9. 2015, č. j. 15 A 112/2015 – 15). 6. Z napadeného rozhodnutí vyplynulo, že dne 17. 10. 2017 vydal celní úřad podle § 145 odst. 1 daňového řádu žalobci výzvu k podání řádného daňového přiznání ke spotřební dani z tabákových výrobků za zdaňovací období listopad 2014. Rozhodnutími ze dne 26. 3. 2018 celní úřad žalobci jednak vyměřil za uvedené období spotřební daň z tabákových výrobků a jednak žalobci uložil pokutu za nepodání daňového přiznání. Proti oběma rozhodnutím podal žalobce odvolání. Dne 17. 4. 2018 žalobce ve vztahu k výzvě ze dne 17. 10. 2017 (resp. jejímu doručení) požádal podle § 37 daňového řádu o navrácení lhůty v předešlý stav a podle § 48 daňového řádu o vyslovení neúčinnosti doručení. Dne 28. 5. 2018 celní úřad obě žádosti prvoinstančním rozhodnutím zamítl. Napadeným rozhodnutím ze dne 19. 11. 2018 žalovaný prvoinstanční rozhodnutí potvrdil a zamítl odvolání žalobce. 7. Na základě uvedeného lze konstatovat, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v probíhajícím daňovém řízení a jeho účinky jsou omezeny jen do vydání konečných rozhodnutí, jimiž budou rozhodnutí o odvolání žalobce proti platebnímu výměru a proti rozhodnutí o uložení pokuty za nepodání daňového přiznání, která by teprve mohla představovat zásah do právní sféry žalobce. Konečná rozhodnutí přitom budou muset věcně obsáhnout i otázky řešené napadeným rozhodnutím, neboť včasné (ne)podání řádného daňového podání k výzvě správce daně má vliv jak na postup při vyměření samotné daně (srov. § 145 odst. 1 větu druhou daňového řádu umožňující vyměření daně podle pomůcek nebo jako by daňový subjekt tvrdil daň ve výši 0 Kč), tak na výši pokuty za nepodání řádného daňového přiznání (srov. § 250 odst. 4 daňového řádu). V rámci soudního přezkumu konečných rozhodnutí tedy bude možné přezkoumat, zda byly dány podmínky k navrácení lhůty stanovené ve výzvě ze dne 17. 10. 2017 v předešlý stav či vyslovení neúčinnosti doručení této výzvy. Konečně, napadené rozhodnutí je adresováno žalobci, stejně jako budou i rozhodnutí konečná, neboť jimi bude rozhodnuto o jeho odvoláních. Pro úplnost soud dodává, že na věci by nic nezměnilo, bylo-li by některé z konečných rozhodnutí vydáno před napadeným rozhodnutím, neboť to je vůči konečnému stále pouze podkladovým úkonem (srov. bod 20 rozsudku NSS ze dne 18. 2. 2016, č. j. 4 Azs 11/2016 – 22). 8. Soud má tedy za to, že jsou splněny všechny tři podmínky vymezené ve shora citovaném rozsudku rozšířeného senátu sp. zn. 2 Afs 186/2006. Napadené rozhodnutí je rozhodnutím předběžné povahy, jež je vyloučeno ze samostatného soudního přezkumu podle § 70 písm. b) s. ř. s. Žaloba je proto podle § 68 odst. e) s. ř. s. nepřípustná a soudu nezbylo, než ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout. 9. Soud si je přitom vědom, že část judikatury považuje rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty za rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení (srov. např. usnesení NSS ze dne 12. 1. 2018, č. j. 2 As 141/2017-19, publ. pod č. 3689/2018 Sb.NSS). I kdyby však takto posoudil i napadené rozhodnutí (nebo jeho část), nemohlo by to pro navrhovatele přinést příznivější výsledek, neboť samostatný soudní přezkum i tohoto typu rozhodnutí je zákonem vyloučen [§ 70 písm. c) s. ř. s.]. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 7. února 2019     Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.  předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.