č. j. 43 Af 5/2018- 14 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci   žalobce:  J. Ř.,  bytem X, zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem,  sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8, proti žalovanému: Městský úřad Dobříš,   sídlem Mírové náměstí 119, 263 01 Dobříš, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2017, č. j. MDOB 52016/2017/Vod, sp. zn. MDOB/15178/2017/OF, takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Jde o exekuční příkaz na účet žalobce č. X u poskytovatele platebních služeb, vydaný podle § 175 ve spojení s § 178 odst. 5 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), s přiměřeným použitím zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Exekuční příkaz byl vydán k vymožení daňového nedoplatku žalobce ve výši 3 500 Kč, který odpovídá jednak uloženým povinnostem dle rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2017, č. j. MDOB30851/2017/Rog (dále jen „příkaz“), kterým byla žalobci uložena povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč a náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč, a jednak nákladům nařízení daňové exekuce ve výši 500 Kč ve smyslu § 183 odst. 1 daňového řádu. 2. Žalobce uvedl, že mu napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 18. 12. 2017 a vyplývalo z něho, že exekučním titulem je příkaz žalovaného. Jelikož ale dne 1. 8. 2017 podal elektronicky e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu prostřednictvím svého zmocněnce Č. v. p. m. proti příkazu odpor, přičemž toto své podání následně dne 3. 8. 2017 potvrdil doporučeným dopisem, byl příkaz zrušen. Žalobce navrhl provést důkaz podacím lístkem ze dne 3. 8. 2017. Žalobce dále uvedl, že proti napadenému rozhodnutí uplatnil námitku, na kterou žalovaný dne 12. 1. 2018 reagoval sdělením, že k podanému odporu nepřihlížel, neboť mu nebylo doručeno podání žalobce, kterým odpor doplnil. Žalobce shrnul, že žalovaný exekuční příkaz ponechal v platnosti a vymáhané plnění bylo žalobci strženo z účtu, ačkoli se napadené rozhodnutí nezakládá na vykonatelném exekučním titulu a bylo vydáno nezákonně (neboť příkaz byl zrušen ze zákona podáním odporu). Na podporu svých tvrzení žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2015, č. j. 7 Afs 131/2015-32, s tím, že napadené rozhodnutí má být zrušeno a vymožené peněžní prostředky mají být žalobci vráceny. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že mu bylo dne 1. 8. 2017 doručeno podání prostřednictvím e-mailové zprávy z adresy X označené jako „Odpor Ř.“, jehož elektronickou přílohou byla oskenovaná listinná verze plné moci ze dne 1. 8. 2017 a oskenovaná verze listiny označené jako „Odpor sp. zn. MDOB/7214/2017/OSA“. E-mailová zpráva ani jednotlivé přílohy však nebyly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem žalobce ani jeho zmocněnce (v případě příloh se nejednalo ani o výstup autorizované konverze). Žalovaný nadto uvedl, že ani oskenovaná verze listiny „Odpor sp. zn. MDOB/7214/2017/OSA“ neobsahovala veškeré náležitosti podání, neboť chyběl podpis osoby, která podání činí. K těmto skutečnostem žalovaný navrhl provést důkaz e-mailem ze dne 1. 8. 2017, plnou mocí ze dne 1. 8. 2017, listinou označenou jako „Odpor sp. zn. MDOB/7214/2017/OSA“ a průvodkou elektronického podání č. X. Doporučený dopis žalobce, který měl obsahovat listinnou verzi odporu, žalovaný v zákonem stanovené lhůtě neobdržel. K tomu žalovaný doplnil, že z online systému České pošty, s.p. plyne, že předmětná zásilka pod podacím č. X byla dne 3. 8. 2017 přijata k přepravě, avšak nebyla doručena adresátovi. Na podporu svých tvrzení žalovaný soudu navrhl k důkazu úhrnné dodací lístky doručených zásilek za období od 3. 8. 2017 (tj. ode dne podání předmětné zásilky) do 14. 8. 2017 (tj. do dne vyznačení doložky právní moci na příkazu), jimiž žalovaný dokládá, že listinné vyhotovení odporu mu nebylo doručeno. Žalovaný shrnul, že vzhledem ke skutečnosti, že vady podání žalobce (odporu) nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny, vyznačil žalovaný dne 14. 8. 2017 na příkazu doložku právní moci. Na základě uvedeného tak žalovaný uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, a navrhl zamítnutí žaloby. 4. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti: 5. Žalovaný příkazem uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) a uložil mu pokutu ve výši 2 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Příkaz byl žalobci doručen dne 25. 7. 2017. Dne 1. 8. 2017 podal žalobce prostřednictvím svého zmocněnce (Č. v. p. m., d.) e‑mailem proti příkazu odpor. Samotná e-mailová zpráva ani její přílohy obsahující odpor a plnou moc však nebyly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem, a nadto plná moc neobsahovala podpis žalobce. 6. Přípisem ze dne 4. 9. 2017 žalovaný upozornil žalobce, že pravomocným příkazem ze dne 8. 10. 2015, č. j. MDOB 30851/25017/Rog, mu byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a náhrada nákladů řízení ve výši 1 000 Kč (pozn. soudu: v tomto přípise žalovaný označil příkaz nesprávným dnem vydání i nesprávným číslem jednacím). Žalovaný současně vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení oznámení zaplatil dlužnou částku. Dále žalobci oznámil, že příkaz nabyl právní moci dne 3. 8. 2017, neboť odpor podaný dne 1. 8. 2017 bez elektronického podpisu nebyl řádně doplněn. 7. Dne 11. 11. 2017 doručil žalobce prostřednictvím datové schránky svého zástupce žalovanému podání označené jako „Námitka proti postupu správce daně“. Namítl, že příkaz označený nesprávným dnem vydání a číslem jednacím v upozornění na nedoplatek nikdy nebyl vydán. Dále uvedl, že příkaz byl zrušen podaným odporem. 8. Žalovaný vydal dne 28. 11. 2017 napadené rozhodnutí k vymožení daňového nedoplatku žalobce ve výši 3 500 Kč, který odpovídal uloženým povinnostem dle příkazu žalovaného, kterým byla žalobci uložena povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč a náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč, a dále nákladům exekučního řízení ve výši 500 Kč. Napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 12. 2017 a je vykonatelné, jak vyplývá z doložky právní moci připojené dne 20. 12. 2017 a vyrozumění o právní moci z téhož dne 20. 12. 2017. 9. Žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 12. 2017, č. j. MDOB 53479/2017/Rog, rozhodl o opravě zřejmých nesprávností tak, že v písemném vyhotovení upozornění na nedoplatek nahradil nesprávné číslo jednací příkazu. Nesprávné datum neopravil. Přípisem ze dne 7. 12. 2017, č. j. MDOB 53465/2017/Rog, žalovaný reagoval na námitku žalobce proti postupu správce daně s tím, že odpor proti příkazu byl podán elektronicky bez uznávaného elektronického podpisu, aniž by byl následně doplněn. Podaný odpor tedy není účinný (žalovaný jej nevzal na vědomí) a příkaz nabyl právní moci dne 3. 8. 2017 a je vykonatelný. 10. Následně bylo dne 2. 1. 2018 žalovanému doručeno podání žalobce označené jako „Odvolání proti ΄rozhodnutí΄ o námitce“, v němž brojil proti postupu žalovaného, jenž podaný odpor nevzal na vědomí. Žalobce uvedl, že dne 1. 8. 2017 podal odpor prostřednictvím zmocněnce, a to e-mailem bez elektronického podpisu a následně dne 3. 8. 2017 toto podání doplnil doporučeným dopisem. K podání doložil podací lístek, z něhož plyne, že odesílatel „Č. v. p. m, P. B.,“ podal dne 3. 8. 2017 na podací poště P. 1 zásilku podací č. X o váze 0,014 kg, jejímž adresátem byl žalovaný. Žalovaný  na to žalobci přípisem ze dne 11. 1. 2018  sdělil, že podání, kterým byl odpor doplněn, nebylo žalovanému doručeno, a proto k podanému odporu nepřihlížel. Odkázal proto žalobce na možnost reklamace u České pošty, s. p. 11. Z výtisku z webových stránek PoštaOnline ze dne 20. 2. 2018 (založeného ve správním spise) soud zjistil, že zásilka č. X byla podána dne 3. 8. 2017, a tím převzata k přepravě, a to na poště v P. 1. Sledování zásilky tímto záznamem končí, pro další informace bylo odkázáno na infolinku. 12. Soud dále konstatuje, že ve správním spise není založeno písemné vyhotovení odporu proti příkazu, ani jiná listina doručovaná žalovanému zásilkou s podacím č. X. 13. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž je přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O věci soud rozhodl postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce ani žalovaný na výzvu soudu nesdělili, že by s tímto postupem nesouhlasili. Žalobce vedle toho v žalobě sdělil, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Svůj výslovný souhlas s rozhodnutím bez jednání tedy podmínil aplikací uvedeného ustanovení. Protože se ale k procesním úkonům vázaným na budoucí podmínku nepřihlíží, vycházel soud ze souhlasu uděleného posléze konkludentně na výzvu soudu. 14. Podle § 178 odst. 1 daňového řádu se daňová exekuce nařizuje vydáním exekučního příkazu, jímž je zahájeno exekuční řízení, přičemž přikázání pohledávky z účtu poskytovatele platebních služeb je jedním z přípustných způsobů daňové exekuce vymezených v odst. 5 téhož ustanovení. Předpokladem daňové exekuce je vykonatelný exekuční titul, jímž je mj. i vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění [§ 176 odst. 1 písm. b) daňového řádu]. 15. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2015, č. j. 7 Afs 131/2015-32, na který přiléhavě odkazoval žalobce, Nejvyšší správní soud konstatoval, že podání námitky proti exekučnímu příkazu není podmínkou ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s. v návaznosti na § 5 s. ř. s., neboť námitka není řádným opravným prostředkem ve smyslu § 108 odst. 1 písm. a) daňového řádu. Jelikož proti exekučnímu příkazu nelze podat opravný prostředek (§ 178 odst. 4 daňového řádu), okamžikem jeho doručení dlužníkovi a dalším příjemcům nabývá právní moci bez ohledu na skutečnost, zda byly proti němu uplatněny námitky podle § 159 daňového řádu. Závěr, že přímo proti exekučnímu příkazu (který je rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s.) lze podat žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s., neboť zde není žádný řádný opravný prostředek ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., který by bylo předtím nezbytné vyčerpat, potvrdil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 19. 2. 2019, č. j. 1 Afs 271/2016-53. 16. V dané věci je předmětem řízení posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí, kterým je exekuční příkaz, přičemž nezákonnost jeho vydání žalobce dovozuje z neexistence exekučního titulu.  Při projednávání žaloby se soud musí řídit hledisky, které vymezil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 24. 11. 2004, č. j. 1 Afs 47/2004-75, tak, že: „[j]e-li u správního soudu napadeno rozhodnutí vydané v další fázi řízení (v řízení exekučním), pak přirozeně soud může zkoumat jen samotnou existenci titulu a vhodnost zvoleného způsobu exekuce, poměr výše pohledávky k ceně exekucí postižené věci apod.“ Obdobně se k otázce přezkumu exekučního titulu Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku ze dne 26. 10. 2005, č. j. 2 Afs 81/2004-54, kde vyslovil, že v exekučním řízení: „[m]ůže být následný soudní přezkum zaměřen zejména na vhodnost a proporcionalitu způsobu a rozsahu provedení exekuce, na vykonatelnost exekučního titulu, na jeho právní účinnost vůči povinnému apod., nikoliv již na přezkum důvodnosti samotného exekučního titulu. Soudní přezkum v těchto případech lze označit za do určité míry omezený a koncentruje se na případné ‚vybočení‘ z řádné a na principu proporcionality založené daňové exekuce.“ 17. Existenci exekučního titulu je třeba posuzovat z hlediska naplnění znaků formální a materiální vykonatelnosti. Materiální vykonatelnost je zajištěna přesným naplněním požadavků zákona na formulaci rozhodnutí (k tomu viz § 102 daňového řádu) a formální vykonatelnost je stanovena v § 103 odst. 2 daňového řádu (Lichnovský, O., Ondrýsek, R. a kolektiv.: Daňový řád. Komentář. 3. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 636 – 645). Vzhledem k faktu, že daňovou exekucí jsou realizována správní rozhodnutí, platí i ohledně exekučního titulu tzv. presumpce správnosti správního rozhodnutí. Exekuční titul je považován za správný, resp. za zákonný, dokud není prokázán opak. (Lichnovský, O., Ondrýsek, R. a kolektiv.: Daňový řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 651 – 665). 18. Dle § 90 odst. 1 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Úprava příkazního řízení je obsažena v § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu může proti příkazu ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 19. V dané věci není sporu o skutkovém stavu věci. Žalobci byl dne 25. 7. 2017 doručen příkaz, proti němuž byl dne 1. 8. 2017 podán elektronicky bez zaručeného podpisu odpor. Následně dne 3. 8. 2017 předal zmocněnec žalobce Č. v. p. m. k poštovní přepravě zásilku, která byla přijata pod č. X a jejímž adresátem byl žalovaný. Tato zásilka však byla v průběhu poštovní přepravy ztracena a nebyla žalovanému doručena. Uvedené skutečnosti vyplývají z obsahu podacího lístku k zásilce č. X, z úhrnných dodacích lístků předložených žalovaným a z výtisku z webových stránek PoštaOnline ze dne 20. 2. 2018 (vše je součástí správního spisu). Ztrátu zásilky ostatně nezpochybňoval žádný z účastníků. Mezi účastníky je však v projednávané věci spor o právní posouzení zjištěného skutkového stavu, tedy o to, zda byl ve věci odpor podán řádně a zda tím došlo ke zrušení příkazu. 20. Soud předesílá, že skutkově a právně totožnou věcí téhož žalobce se již zabýval v rozsudku ze dne 29. 3. 2019, č. j. 43 A 31/2018-48. Krajský soud v Praze tak již vyřešil pro tuto věc předběžnou otázku, neboť vyslovil, že: „[v] daném případě nebyl proti žalovaným vydanému příkazu účinně podán odpor. K elektronickému podání ze dne 1. 8. 2017 nebyl připojen zaručený elektronický podpis. V souladu s § 37 odst. 4 správního řádu jej tedy bylo třeba potvrdit nebo doplnit v zákonem stanovené pětidenní lhůtě písemným podáním doručeným žalovanému. Odpor podepsaný zástupcem d. Č. v. p. m. byl sice předán k poštovní přepravě včas, nicméně držitel poštovní licence, tj. Česká pošta, s. p. předmětnou zásilku ztratila, a zásilka se tedy nikdy nedostala do dispozice žalovaného. Jak již bylo uvedeno, ztráta zásilky jde v takovém případě k tíži jejího odesílatele, což má ten důsledek, že elektronické podání ze dne 1. 8. 2017 nebylo řádně potvrzeno. Účinky spojené s podáním odporu, tj. zrušení napadeného příkazu, tedy nenastaly.“ 21. Námitka žalobce, že příkaz (exekuční titul) byl zrušen (neboť dne 1. 8. 2017 podal e-mailovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu prostřednictvím svého zmocněnce proti příkazu odpor, přičemž toto své podání následně dne 3. 8. 2017 včas potvrdil doporučeným dopisem), v důsledku čehož bylo napadené rozhodnutí vydáno nezákonně (jelikož se nezakládá na vykonatelném exekučním titulu), je nedůvodná. Soud zdůrazňuje, že otázka účinného doručení odporu proti příkazu již byla pravomocně vyřešena a v právě posuzované věci soud neshledává důvod k tomu, aby se odchýlil od právních závěrů vyslovených v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2019, č. j. 43 A 31/2018-48, na který v podrobnostech odkazuje. 22. Soud tak uzavírá, že odpor proti příkazu v daném případě nebyl účinně podán v zákonem stanovené lhůtě. Z tohoto důvodu se stal příkaz pravomocným a vykonatelným exekučním titulem. Pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí je tedy podstatné, že toto rozhodnutí bylo vydáno na základě účinného a vykonatelného exekučního titulu. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce, který neměl z procesního hlediska úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který byl naopak plně úspěšný, žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, přičemž náhradu ani nepožadoval. Soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 23. srpna 2019   Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.