č. j. 45 Az 4/2019 - 22           USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou ve věci žalobce: V. T.   státní příslušník Běloruské republiky, bytem Č., P. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2019, č. j. OAM-9/VL-07-ZA17-PD6-2006, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví, jímž žalovaný rozhodl, že se doplňková ochrana podle § 53a odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o azylu“), žalobci neprodlužuje. Žalobce žalobu v záhlaví adresoval „Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami“ a dne 12. 2. 2019 ji osobně podal u Okresního soudu v Příbrami. Tento soud ji následně předal Krajskému soudu v Praze jako soudu, jemuž byla adresována, neboť jde o soud věcně a místně příslušný. Krajskému soudu v Praze byla žaloba doručena dne 21. 2. 2019. Podle § 32 odst. 1 zákona o azylu lze žalobu proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, odmítne soud usnesením návrh, který byl podán předčasně nebo opožděně. Při prověřování podmínek řízení Krajský soud v Praze shledal, že je žaloba podaná u věcně a místně příslušnému soudu, je však opožděná. Napadené rozhodnutí bylo podle protokolu obsaženého ve správním spisu předáno žalobci do vlastních rukou dne 31. 1. 2019. Téhož dne nabylo právní moci. Podle § 32 odst. 1 zákona o azylu lze žalobu proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Posledním dnem pro podání žaloby tak byl pátek 15. 2. 2019. Ke zdejšímu soudu se však žaloba dostala prostřednictvím okresního soudu až ve čtvrtek 21. 2. 2019, tedy až šest dnů po uplynutí lhůty pro podání žaloby. Pro zachování lhůty ve smyslu § 40 odst. 4 s. ř. s. je nezbytné, aby byla žaloba podána soudu, nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Pro zachování lhůty tedy nepostačí, že byla žaloba podána u jakéhokoli okresního soudu. Muselo by jít o soud správní (§ 3 s. ř. s.), který v případě, že by nebyl věcně a místně příslušný k projednání žaloby, by takovou žalobu postoupil soudu věcně a místně příslušnému (§ 7 odst. 5 a 6 s. ř. s.). Okresní soud v Příbrami přitom postupoval správně, pokud žalobu zaslal krátkou cestou zdejšímu soudu, jemuž byla také v záhlaví výslovně adresována. Nemohl totiž za daných okolností postupovat podle § 104b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tedy žalobu odmítnout a poučit žalobce o tom, že může podat žalobu u soudu rozhodujícího ve správním soudnictví, neboť jemu nebyla žaloba určena. Byl využit pouze jako doručující orgán. Žalobce se sám tím, že nezvolil zákonem předvídaný postup (tj. žalobu nepodal u krajského soudu, v jehož obvodu byl v den podání žaloby hlášen k pobytu, o čemž byl v napadeném rozhodnutí poučen a čehož si byl vědom, či tak neučil prostřednictvím držitele poštovní licence), ale učinil prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, se vystavil riziku, že žaloba nebude předána včas. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Praha 26. dubna 2019     Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. soudkyně