č. j. 46 A 87/2016 - 37 USNESENÍ  Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců          Mgr. Ing. Petra Šuránka  a JUDr. Heleny Hrubé, Ph.D. ve věci   žalobce: L. K. bytem X zastoupený Mgr. Barborou Kubinovou advokátkou sídlem Milešovská 6, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného čj. MSP-584/2016-OSV-OSV/4  ze dne 8. 9. 2016 takto: I. Žaloba  s e   o d m í t á. II. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.     O d ů v o d n ě n í  :   1. Žalobou odeslanou Městskému soudu v Praze dne 17. 8. 2016 a přikázanou k rozhodnutí Krajskému soudu v Praze (dále jen soud) usnesením Nejvyššího správního soudu čj. Nad 228/2016-24 ze dne 6. 10. 2016 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (dále jen: žalovaného) vydaného dne 8. 9. 2016 pod č. j. MSP-584/2016-OSV- OSV/4 a doručeného žalobci dne 11. 8. 2016 (dále jen: napadené rozhodnutí). Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta stížnost žalobce  a  podle § 16a odst. 6 písm. a) z. č. 106/1999 Sb.,        o svobodném přístupu k informacím byl potvrzen postup Městského soudu v Praze (dále jen : povinný subjekt), který k žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 19. 5. 2016 sdělením ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. Si 731/2013 uvedl, že listiny byly do soudního spisu Městského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. 3 A 54/2015-87 založeny v rámci přípravy  soudního jednání před tímto jednáním a že toto sdělil místopředsedovi soudu A. S. soudce M. T. 2. Žalobce v žalobě podrobně popsal dosavadní řízení zahájené žádostí žalobce o poskytnutí informace u povinného subjektu dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění zákona č. 272/2015 Sb. (dále jen: informační zákon), zejména zdůraznil následující: žádostí ze dne 19. 5. 2016 žalobce požádal povinný subjekt o poskytnutí následujících informací: kdy (konkrétní datum, případně vymezené období, pokud není možné přesné datum dohledat) byly do spisu Městského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. 3A 54/2015 založeny listiny - organizační řád Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a seznam zaměstnanců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, dále který soudce (popřípadě jací soudci) sdělil místopředsedovi Městského soudu v Praze A. S. informaci, že organizační řád Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a seznam zaměstnanců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (respektive dílčí kopie správního spisu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3A 116/2015) byly do spisu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 54/2015 založeny již v rámci přípravy (dále jen: informace).  Na žádost žalobce reagoval povinný subjekt sdělením ze dne 30. 5. 2016 vydaným pod sp. zn. Si 731 /2016, že listiny byly do spisu založeny před jednáním v rámci jeho přípravy a že uvedené A. S. sdělil  M. T. Žalobce podal žalovanému stížnost na nesprávný postup povinného při vyřizování žádosti žalobce, jíž požadoval, aby žalovaný přikázal povinnému žádost žalobce vyřídit. Informace týkající se založení listin do spisu byly sice žalobci poskytnuty, ovšem jednalo se o informace nepravdivé, žádost žalobce proto nebyla řádně vyřízena dle informačního zákona. O stížnosti rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím - stížnost zamítl a postup povinného potvrdil jako správný. V rámci rozhodování o stížnosti sice žalovaný posuzoval, zda byly informace žalobci poskytnuty, jeho závěry ovšem podle žalobce neodpovídaly skutečnosti a informace nebyly kompletní. V rámci řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 54/2015 mimo jiné žalobce i namítal, že rozhodnutí odvolacího správního orgánu je nicotné, neboť nicotné je jemu předcházející rozhodnutí nalézacího správního orgánu. Napadené rozhodnutí vychází z neznalosti věci žalovaným a též z jeho neznalosti obsahu spisu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3A 54/2015, neboť žalovaný si mimo jiné nevyžádal tento spis a ani zvukový záznam.    3. K žalobnímu návrhu žalobce mimo jiné připojil napadené rozhodnutí, rozhodnutí povinného, žádost žalobce ze dne 19. 5. 2016 o poskytnutí informací, písemnost povinného vydaného pod sp. zn. Si 731/2016 dne 30. 5. 2016, stížnost žalobce na postup při vyřizování žádosti ze dne     21. 6. 2016, repliku z 30. 7. 2015 v rámci řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.    zn. 3A 54/2015.   4. Žalovaný ve svém písemném podání ze dne 7. 12. 2017 namítl nepřípustnost žaloby. Napadené rozhodnutí není dle názoru žalovaného rozhodnutím, proti kterému by bylo možné podat žalobu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.). Navíc je žaloba i nedůvodná.   5. Krajský soud v Praze se prvotně zabýval přípustností žaloby.   6. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je     z přezkoumání podle tohoto nebo podle zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. a)  s. ř. s. je ze soudního přezkumu vyloučen úkon správního orgánu, který není rozhodnutím, a to rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.   7. Soud posoudil žalobu a shledal zákonné důvody pro odmítnutí žaloby.    8. Dle § 16a informačního zákona se prostřednictvím stížnostních důvodů stanovených v odst. 1 písm. b) a c) lze domáhat vyřízení žádosti. Povinný subjekt může sám vyhovět stížnosti v rámci autoremedury, a to dle § 16a odst. 5 tohoto zákona. Nevyhoví-li, může nadřízený orgán dle § 16a odst. 6 informačního zákona jeho postup potvrdit, přikázat povinnému subjektu žádost ve stanovené lhůtě vyřídit nebo věc převzít a informaci sám poskytnout případně vydat rozhodnutí       o odmítnutí žádosti (výjimkou z uvedeného je postup orgánů územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti). Právní sféra jednotlivce není dotčena potvrzením postupu povinného subjektu dle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona ⌠v rámci stížnostních důvodů dle § 16a odst. 1 písm. b) a c) téhož zákona⌡, neboť nadřízený orgán uvedeným postupem nerozhoduje o žádosti (tedy o meritu věci), a svým závěrem tak nemůže ovlivnit veřejná subjektivní práva. Nadřízený orgán pouze vyjadřuje svůj souhlas nebo nesouhlas               s postupem povinného subjektu. Stížnostní důvody žalobce směřují přímo proti nečinnosti povinného subjektu, přičemž základem nečinnosti není rozhodnutí ve věci samé, ale právě jeho absence (srov. zejména usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, čj. 5 As 18/2017 – 40).   9. Žalobcem napadené rozhodnutí tak nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., žaloba žalobce na zrušení napadeného rozhodnutí je proto nepřípustná. S ohledem na shora uvedené soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) a § 68 písm. e)      s. ř. s. odmítl.   10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto usnesení a to dle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   11. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta, soud ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       Praha 25. ledna 2019         Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu                                         Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.