č. j. 48 A 104/2016 - 39     U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Věrou Šimůnkovou ve věci žalobce: Ing. J. K., CSc.    bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Zuzanou Navrátilovou, sídlem Jeseniova 1151/55, 130 00  Praha 3 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 81/11, 150 21  Praha 5   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 9. 2016, č. j. 134249/2016/KUSK, opravným usnesením   takto:   I. Výrok rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2019, č. j. 48 A 104/2016-31, se opravuje tak, že správně zní: „I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 9. 2016, č. j. 134249/2016/KUSK, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 342 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně JUDr. Zuzany Navrátilové, advokátky.“ II. Vykonatelnost rozsudku se odkládá do právní moci tohoto opravného usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou k poštovní přepravě dne 18. 11. 2016, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 9. 2016, č. j. 134249/2016/KUSK (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo jako opožděné zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Okresního úřadu Praha-západ, referátu regionálního rozvoje (dále jen „stavební úřad“), ze dne 5. 11. 1991, č. j. 332/4-3945/91, jímž byla investorovi (nyní pod názvem A. K. P.) povolena stavba VN 22kV. T.S. – 250 kVA a NN pro napájení „P.“ P. (dále jen „sporná stavba“ a „sporné stavební povolení“). 2. Rozsudkem vyhlášeným bez nařízení jednání dne 2. 5. 2019 pod č. j. 48 A 104/2016-31 soud, pokud jde o vyhlášený výrok, žalobu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 3. V odůvodnění tohoto rozsudku však soud zcela jednoznačně a bez jakýchkoliv vnitřních rozporů vyložil a vysvětlil, že napadené rozhodnutí nemůže obstát, protože rozhodný skutkový závěr žalovaného nemá oporu ve správním spise, a že tedy byly splněny podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí i bez nařízení jednání podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Soud též nastínil žalovanému, čím se bude muset zabývat v řízení navazujícím na zrušení napadeného rozhodnutí soudem. Konečně pak soud také odůvodnil, proč má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč. 4. Je tak zjevné, že vyhlášený výrok rozsudku je v naprostém rozporu s tím, jak byl výrok ve věci samé i výrok o nákladech řízení odůvodněn. Z odůvodnění rozsudku totiž nelze mít pochyb o tom, že výrok rozsudku měl znít tak, že se napadené rozhodnutí zrušuje a že žalobci má žalovaný na náhradě nákladů řízení uhradit částku 15 342 Kč. 5. Podle § 54 odst. 4 s. ř. s. předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. 6. S ohledem na to, že výrok rozsudku odporující jeho odůvodnění byl do písemného vyhotovení rozsudku přenesen písařskou chybou a neodpovídal skutečné vůli členů senátu, kteří v linii jimi odsouhlaseného odůvodnění ve shodě považovali za nezbytné zrušit napadené rozhodnutí, je namístě postupovat podle § 54 odst. 4 s. ř. s. Předsedkyně senátu proto chybu ve výroku opravila vydáním tohoto opravného usnesení, jímž zjevně předestřeným důvodům neodpovídající výrok nahradila výrokem, který rozhodující senát zamýšlel vyhlásit. 7. Současně předsedkyně senátu odložila vykonatelnost rozsudku do doby, než nabude právní moci toto opravné usnesení, aby žalovanému nebyla zkrácena lhůta pro platbu náhrady nákladů řízení. Původní chybné znění výroku rozsudku totiž mohlo důvodně vzbudit pochybnosti žalovaného o tom, zda má žalobci náklady řízení předpokládané v textu odůvodnění rozsudku vůbec hradit. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 9. května 2019 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.