č. j. 48 A 157/2017 - 28 USNESENÍ  Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců              Mgr. Ing. Petra Šuránka  a JUDr. Heleny Hrubé, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. V. M. bytem M., Ú. proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, IČO 70891095 sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 136872/2018/KUSK  ze dne 16. 11. 2017 takto: I. Žaloba  s e   o d m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.   O d ů v o d n ě n í :   1. Včasnou žalobou odeslanou Krajskému soudu v Praze (dále jen soud) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2017, č. j. 136872/2018/KUSK doručeného žalobci dne 25. 11. 2017 (dále jen: napadené rozhodnutí), kterým byla zamítnuta stížnost žalobce ze dne      30. 10. 2017 na postup Městského úřadu Úvaly (dále jen: povinný subjekt). Povinný subjekt vyřizoval žádost žalobce o informace z 1. 8. 2017 dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů (dále jen: informační zákon). V žádosti žalobce požádal povinný subjekt o informace a to o„průkaz, ze kterého lze přezkoumatelným způsobem zjistit, že předmětná stavba dešťové kanalizace, jejíž odstranění nařídil povinnému subjektu příslušný správní orgán Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav svým rozhodnutím č. j. 100/62729/2013 ze dne     5. 5. 2014  a k jejímuž odstranění byl posléze vyzván povinný subjekt exekučním správním orgánem Městským úřadem Brandýs nad Labem - Stará Boleslav na základě exekuční výzvy č. j. 100/62729/2013 - exe ze dne 25. 11. 2016  s náhradním termínem pro odstranění předmětné stavby nejpozději do 31. 5.2017, byla odstraněna v celé ploše pozemku parc. č. 3089 v k. ú. Úvaly u Prahy (tedy například písemné sdělení konkrétní fyzické, či právnické osoby, že v určitém konkrétním termínu s použitím konkrétních stavebních strojů a konkrétních výkazů práce konkrétních osob byla tato zbývající část kanalizace odstraněna, nebo jiný průkaz." (dále jen: požadovaná informace). Povinný subjekt na žádost žalobce odpověděl dopisem ze dne     17. 8. 2017, který ovšem žalobcem požadovanou informaci neobsahoval. Žalobce proto podal žalovanému na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti žalobce stížnost ze dne           21. 8. 2017, kterou žalovaný shledal důvodnou, a proto rozhodnutím ze dne 4. 10. 2017 uložil povinnému subjektu poskytnout žalobci věrohodnou informaci. Následně žalobce obdržel od povinného subjektu dopis ze dne 25. 10. 2017 vydaný pod sp. zn. MEUV-13878/2017 (dále jen: rozhodnutí povinného subjektu), ve kterém požadovaná informace opět nebyla obsažena. Z tohoto důvodu žalobce podal žalovanému další stížnost ze dne 30. 10. 2017 (dále jen: stížnost žalobce), ve které zejména uvedl, že přestože má povinný subjekt požadovanou informaci k dispozici, žalobci ji neposkytl. Žalovaný ovšem napadeným rozhodnutím stížnost žalobce shledal nedůvodnou, potvrdil rozhodnutí povinného subjektu, ale v napadeném rozhodnutí se nezabýval námitkami žalobce uvedenými v jeho stížnosti.   2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou a žalovanému přiznat náhradu nákladů řízení. Povinný subjekt k žádosti žalobce vyhotovil dne 25. 10. 2017 informaci, ve které podrobně popsal dostupné skutečnosti - průběh odstranění stavby, jména osob, fotodokumentaci. Žalobce se ovšem i nadále domáhá „průkazu odstranění stavby“, pravděpodobně nějaké listiny, kterou ovšem dostatečně nekonkretizoval. Povinný subjekt nebyl povinen žádost jakkoliv domýšlet nebo přetvářet, byl povinen pouze poskytnout informace, o které je žádáno, případné nedostatky žádosti tak jdou na vrub žalobce. Proto žalovaný stížnost žalobce zamítl jako nedůvodnou.   3. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků řízení v reakci na výzvu soudu nepožádal výslovně          o nařízení ústního jednání, soud postupoval dle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen: s.ř.s.) a o podané žalobě rozhodl, aniž ústní jednání nařizoval, přičemž vycházel z obsahu správního spisu předloženého žalovanou.   4. Soud se prvotně zabýval přípustností žaloby.   5. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je     z přezkoumání podle tohoto nebo podle zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. a)  s. ř. s. je ze soudního přezkumu vyloučen úkon správního orgánu, který není rozhodnutím, a to rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.   6. Soud posoudil žalobní návrh žalobce a shledal zákonné důvody pro odmítnutí žaloby.    7. Dle § 16a informačního zákona se prostřednictvím stížnostních důvodů stanovených v odst. 1 písm. b) a c) lze domáhat vyřízení žádosti. Povinný subjekt může sám vyhovět stížnosti v rámci autoremedury, a to dle § 16a odst. 5 tohoto zákona. Nevyhoví-li, může nadřízený orgán dle § 16a odst. 6 informačního zákona jeho postup potvrdit, přikázat povinnému subjektu žádost ve stanovené lhůtě vyřídit nebo věc převzít a informaci sám poskytnout, případně vydat rozhodnutí       o odmítnutí žádosti (výjimkou z uvedeného je postup orgánů územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti). Právní sféra jednotlivce není dotčena potvrzením postupu povinného subjektu dle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona ⌠v rámci stížnostních důvodů dle § 16a odst. 1 písm. b) a c) téhož zákona⌡, neboť nadřízený orgán uvedeným postupem nerozhoduje o žádosti (tedy o meritu věci), a svým závěrem tak nemůže ovlivnit veřejná subjektivní práva. Nadřízený orgán pouze vyjadřuje svůj souhlas nebo nesouhlas               s postupem povinného subjektu. Stížnostní důvody žalobce směřují přímo proti nečinnosti povinného subjektu, přičemž základem nečinnosti není rozhodnutí ve věci samé, ale právě jeho absence (srovnej zejména usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne            20. 11. 2018, čj. 5 As 18/2017 – 40). Dle citovaného usnesení čj. 5 As 18/2017 – 40, potvrzení postupu povinného subjektu dle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona vydané na základě stížnosti dle § 16a odst. 1 písm. b) téhož zákona není rozhodnutím o žádosti o poskytnutí informace; žadatel o informaci se mohl bránit vůči povinnému subjektu nečinnostní žalobou podle § 79 odst. 1 s. ř. s.   8. Žalobcem napadené rozhodnutí tak nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., žaloba žalobce na zrušení napadeného rozhodnutí je proto nepřípustná. S ohledem na shora uvedené soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) a § 68 písm. e)      s. ř. s. odmítl.   9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto usnesení a to dle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   10. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta, soud ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 31. ledna 2019     Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu