č. j. 49 Ad 31/2018- 23     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně: R. G., narozena X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 7. 2018, č. j. X,                                                                  t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 7. 2018, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou osobně dne 12. 9. 2018, domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 27. 7. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 18. 5. 2018, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 310/2017 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížila žalobkyni ode dne 6. 6. 2018 invalidní důchod třetího stupně na invalidní důchod prvního stupně, a to na základě závěrů posudku Okresní správy sociálního zabezpečení M. B. (dále jen „OSSZ“) ze dne 19. 3. 2018, podle nějž její pracovní schopnost poklesla pouze o 40 %. 2. Žalobkyně namítala, že nebyl řádně a objektivně posouzen její zdravotní stav, neboť posudkoví lékaři vycházeli z lékařských zpráv z roku 2017 a osobně ji nevyšetřili. Posudek OSSZ odkazuje na dokumentaci ošetřující lékařky ze dne 12. 1. 2018, ačkoliv se k ní žalobkyně registrovala teprve dne 15. 1. 2018. Ani posudková lékařka žalované si nevyžádala aktuální zprávy a i přes omluvu žalobkyně a sjednání termínu prohlídky na 25. 7. 2018 vypracovala posudek bez její přítomnosti již dne 18. 7. 2018. Žalobkyně k žalobě přikládá zdravotní zprávy z roku 2018, které nebyly zohledněny. Žalobkyně dále uvedla, že od operace, při níž jí byl odňat druhý plicní lalok, má trvalé potíže s dýcháním, zejména při změně počasí se cítí, jako když na ni jde těžká chřipka a bolí ji celé tělo. Při běžné chůzi se zadýchává, bez přestávky nevyjde ani do prvního patra. Navíc má i psychické obtíže v podobě středně těžké depresivní poruchy. Žalobkyně si neumí představit, že by s těmito soustavnými dýchacími obtížemi mohla podávat v zaměstnání požadovaný pracovní výkon, nehledě na to, že lze jen stěží nalézt zaměstnavatele, který by toleroval věčné absence ze zdravotních důvodů. Žalobkyně proto požádala o nové posouzení zdravotního stavu. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť rozhodla v souladu s právními předpisy. Žalovaná zrekapitulovala průběh správního řízení a zpracované lékařské posudky, k nimž uvedla, že jimi byl zdravotní stav žalobkyně plně zjištěn a posouzen a že posudky považuje za objektivní. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 195/2017 Sb. (dále jen „organizační zákon“). 4. V průběhu jednání žalobkyně setrvala na podané žalobě. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. 5. Soud ze správního spisu zjistil, že na základě žádosti ze dne 22. 12. 2015 byla žalobkyně uznána v době od 8. 12. 1995 do 28. 2. 2018 invalidní ve třetím stupni z důvodu zvláště těžkého postižení zhoubnými novotvary (stav po ozařování adenokarcinomu středního laloku pravé plíce a po odnětí středního a dolního laloku pravé plíce v lednu a prosinci 2015) ve smyslu položky 1e oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), hodnoceného poklesem pracovní schopnosti o 70 %. 6. Posudková lékařka OSSZ v posudku ze dne 19. 3. 2018 na základě zdravotnické dokumentace ošetřující lékařky ze dne 12. 1. 2018, profesního dotazníku a lékařských zpráv onkoložky ze dne 17. 2. 2017 a rentgenologa ze dne 3. 2. 2017 dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně trvale poklesla o 40 % v důsledku onkologického onemocnění plic v remisi se zbytkovou nevýkonností, jež zhodnotila podle svého přesvědčení velmi vstřícně podle položky 1c oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity uprostřed vyhláškou stanoveného rozmezí 40 % poklesem pracovní schopnosti, přičemž tuto hodnotu již dále podle ustanovení § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity neupravovala. Konstatovala, že onemocnění je ve stabilizovaném stavu, je zjištěna jen citlivost jizvy po otevření hrudníku, mírná dušnost při smogu a onemocněním vyvolaný depresivní syndrom. Předpokládá se vhodné pracovní zařazení bez omezení těžší fyzické práce, je nicméně nutná rekvalifikace. 7. S odkazem na závěr posudku lékařky OSSZ žalovaná vydala prvostupňové rozhodnutí ze dne 18. 5. 2018, jímž žalobkyni od 6. 6. 2018 snížila invalidní důchod třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti pouze o 40 %. Žalobkyně toto rozhodnutí napadla námitkami, v nichž bez bližšího odůvodnění žádala o přezkum zdravotního stavu lékařem žalované. 8. Bez přítomnosti žalobkyně posudková lékařka žalované zpracovala posudek ze dne 18. 7. 2018, v němž se na základě totožných lékařských zpráv plně shodla s posudkovou lékařkou OSSZ. Potvrdila, že posudková lékařka OSSZ hodnotila zdravotní stav velmi vstřícně, protože nebyly potvrzeny žádné funkční poruchy. Vyšší stupeň invalidity nepřichází v úvahu, protože neprobíhá aktivní onkologická léčba a nejsou ani konstatovány funkční poruchy dosahující více než poloviny stupnice úplné poruchy funkčních schopností. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 27. 7. 2018, jež žalobkyně převzala dne 31. 7. 2018, námitky zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že zjištěnému poklesu pracovní schopnosti odpovídá invalidita prvního stupně. 9. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Soud s ohledem na argumentaci žalobkyně provedl důkaz posudkem Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 19. 2. 2019, jejímž členem byla i odborná lékařka z oboru interního lékařství. Posudková komise se po rozboru lékařských zpráv ze dne 12. 1. 2018, 17. 4. 2018 a 24. 5. 2018 předložených s žalobou a na základě osobního vyšetření žalobkyně sice shodla s předchozími posudky, že žalobkyně trpí středně těžkým postižením zhoubnými novotvary podle položky 1c oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, avšak hodnotila je na horní hranici vyhláškou stanoveného rozmezí 45 % poklesem pracovní schopnosti, přičemž tuto hodnotu dále podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity navýšila o 5 procentních bodů z důvodu souběžného reaktivního středně těžkého depresivního syndromu. Posudková komise poukázala na to, že k žalobě přiložené lékařské zprávy dokumentují ještě hraničně dobré ventilační parametry, ale též námahovou dušnost a dechové problémy při klimatických změnách či nepříznivých klimatických podmínkách ve smogu, horku nebo zimě, stejně jako i časté infekty dýchacích cest. Při vyšetření posudkovou komisí byla u žalobkyně při řeči pozorována mírná dušnost a zrychlené dýchání a též smíšená cyanóza. Schopnost pracovního zařazení nadto výrazně limituje i druhotný depresivní syndrom vyžadující ambulantní psychiatrickou péči a medikaci, který je psychiatrem hodnocen jako středně těžký a je i přes pravidelnou terapii doprovázen chronickou únavou, celkových zpomalením psychomotorického tempa, celkově sníženou výkonností, ochuzením zájmů a poruchami spánku a koncentrace pozornosti. Žalobkyně je schopna pracovního zařazení jen s výrazně menšími duševními a fyzickými nároky. 11. Soud po zvážení protichůdných posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobkyně dospěl k závěru, že jako přesvědčivý, logický a vycházející z úplných podkladů je třeba hodnotit posudek Posudkové komise MPSV v Praze, která měla možnost konečně vycházet z širších podkladů zachycujících zdravotní stav žalobkyně v roce 2018 včetně depresivního postižení a též z osobního vyšetření žalobkyně, které do té doby neproběhlo. Podklady, z nichž vycházela posudková komise, jsou tak úplnější a zachycují skutkový stav ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Posudková komise také na rozdíl od předchozích posudků řádně vyhodnotila souběžné psychiatrické onemocnění. 12. Soud proto vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Jak vyplynulo z doplněného dokazování v řízení před soudem řadou dalších, nových lékařských zpráv (prostřednictvím jejich zhodnocení posudkovou komisí nadanou k tomu potřebnou odborností), žalovaná v napadeném rozhodnutí nesprávně vyhodnotila míru zdravotních obtíží žalobkyně a dopad těchto obtíží na její pracovní schopnost. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). 13. V navazujícím řízení bude žalovaná povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit nově i posudek Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 19. 2. 2019 a lékařské zprávy, o něž se opírá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 12. června 2019 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.