č. j. 49 Ad 45/2018 - 8  U S N E S E N ÍKrajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně: D. N., narozena X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2018, č. j. X,                                                                t a k t o : I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 1. 6. 2018, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobkyně ze dne 14. 12. 2017 o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 310/2017 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení N. poklesla její pracovní schopnost v důsledku nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. 2. Žalobu nezaslala žalobkyně přímo Krajskému soudu v Praze, ale její kopie mu byla doručena do datové schránky žalovanou, a to dne 15. 11. 2018. V dané situaci se soud musel v první řadě zabývat včasností podané žaloby. 3. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 4. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. 5. Podle ustanovení § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Z vyžádaného správního spisu žalované soud zjistil z připojené doručenky, že napadené rozhodnutí žalobkyně převzala osobně dne 5. 9. 2018. V poučení napadeného rozhodnutí byla žalobkyně mj. upozorněna na to, že žalobu proti rozhodnutí lze podat u místně a věcně příslušného soudu. Žalobkyně svou žalobu odeslala dne 29. 10. 2018 prostřednictvím poštovní přepravy, ale na adresu žalované. Dne 1. 11. 2018 byla zásilka převzata územním pracovištěm Pražské správy sociálního zabezpečení, které ji podle připojených razítek následujícího dne předalo na podatelnu žalované, od níž podání převzalo dne 8. 11. 2018 její soudní oddělení a dne 13. 11. 2018 námitkové oddělení, které konstatovalo, že se nejedná o námitky. Následně dne 15. 11. 2018 žalovaná kopii žaloby doručila do datové schránky Krajského soudu v Praze. 7. Z předchozích údajů plyne, že dvouměsíční lhůta pro podání žaloby uplynula v pondělí dne 5. 11. 2018. Žaloba však byla soudu doručena teprve dne 15. 11. 2018. Datum podání žaloby lze s datem jejího podání na poštu ztotožňovat ve smyslu § 40 odst. 4 s. ř. s. pouze tehdy, byla-li takto žaloba odeslána na adresu soudu. Takto však žalobkyně nepostupovala, neboť zásilka byla adresována žalované. Žalovaná přitom nebyla ani v pozici správního orgánu, který by byl podle téhož ustanovení povinen žalobu doručit soudu (srov. shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2014, č. j. 8 Ads 62/2014-59). Proto je třeba mít žalobu za podanou teprve v den, kdy byla předána soudu. 8. I pokud by soud za takový okamžik považoval doručení kopie žaloby žalovanou do datové schránky soudu (tj. 15. 11. 2018), a nikoliv až doručení jejího originálu založeného ve vyžádaném správním spisu žalované dne 7. 1. 2019, je evidentní, že žaloba byla k soudu podána až po uplynutí žalobní lhůty. 9. Žaloba proto musí být soudem podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnuta. 10. Druhým výrokem bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 22. ledna 2019 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.