č. j. 54 A 126/2018 - 51-52           USNESENÍ           Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, PhD., ve věci žalobce: L. B.  bytem X  t. č. Věznice Příbram zastoupen advokátem Mgr. Petrem Škopkem sídlem Na Flusárně 168, 261 01 Příbram proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Příbram sídlem Dubenec 100, poštovní schránka 1, 261 15 Příbram o žalobě proti rozhodnutí ředitele Věznice Příbram ze dne 22. 8. 2018, č. j. VS‑88499/ČJ‑2018‑800432, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), doručenou soudu dne 16. 10. 2018, brojí proti rozhodnutí ředitele Věznice Příbram ze dne 22. 8. 2018, č. j. VS‑88499/ČJ‑2018‑800432 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu ze dne 14. 8. 2018, č. j. VS‑88499/ČJ‑2018-800432 (dále jen „vedoucí“). Rozhodnutím vedoucího byl žalobci podle § 46 odst. 3 písm. g) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu“) uložen nepodmíněný kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu na dobu 15 dnů za skutek spočívající ve včasném neodevzdání vzorku moči určeného pro testování v rámci monitoringu výskytu omamných a návykových látek, což bylo vyhodnoceno jako odmítnutí podrobit se vyšetření ke zjištění, zda žalobce užil návykovou látku, čímž měl žalobce porušit povinnost stanovenou mu ustanovením § 28 odst. 2 písm. n) zákona o výkonu trestu. 2. Podáním ze dne 18. 2. 2019 žalovaná soudu sdělila, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno. K podání přiložila rozhodnutí ředitele Věznice Příbram ze dne 18. 2. 2019, č. j. VS‑88499/ČJ‑2018-800432, jímž bylo skutečně se zpětnými účinky ke dni jeho vydání v přezkumném řízení podle § 97 odst. 3 a § 95 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zrušeno jak napadené rozhodnutí o stížnosti žalobce, tak i rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu ze dne 14. 8. 2018. Na předloženém rozhodnutí bylo vyznačeno též to, že žalobce je osobně převzal dne 18. 2. 2019. 3. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 4. Splnění podmínek řízení soud zjišťuje kdykoliv v průběhu řízení. Jednou z podmínek řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. je také existence napadeného rozhodnutí. Ze žalovaným předloženého rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení přitom soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo s účinky ex tunc (ke dni jeho vydání) zrušeno. Uvedené rozhodnutí sice ještě nenabylo právní moci, z jeho obsahu je však patrno, že jím bylo plně vyhověno podnětu žalobce a že zde není žádná jiná osoba, která by proti němu mohla podat odvolání. V dané situaci je tedy evidentní, že rozhodnutí vydané v přezkumném řízení s jistotou nabude právní moci. 5. Proto soud bez dalšího podanou žalobu výrokem I podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl, neboť (neodstranitelně) odpadla jedna z podmínek řízení. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 22. února 2019 Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu