č. j. 54 Ad 5/2018 - 48           USNESENÍ           Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobců: a) M. Z. bytem X b) K. K. bytem X zastoupeni advokátem Mgr. Zdeňkem Honzíkem sídlem Rooseveltova 16, 301 00  Plzeň proti žalovanému: Generální ředitel Vězeňské služby ČR   sídlem Soudní 1672/1a, 140 67  Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2018, č. j. VS-83049-6/ČJ-2018-80000L-PK,   t a k t o:   I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2018, č. j. VS‑83049-6/ČJ-2018-80000L-PK, se zastavuje. II. Každému za žalobců se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatky budou žalobcům vráceny z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům rovným dílem na náhradě nákladů řízení částku ve výši 21 093,80 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce Mgr. Zdeňka Honzíka, advokáta.     O d ů v o d n ě n í   1. Žalobci se dvěma žalobami podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhali zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta jejich odvolání proti rozhodnutí ředitele V. O. ze dne 25. 6. 2018, č. j. VS-53524-1/ČJ-2018-802620 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty jejich žádosti o proplacení doby přestávek na jídlo za dobu od 2. 5. 2015 do 2. 5. 2018, resp. za dobu od 18. 5. 2015 do 18. 5. 2018. 2. V návaznosti na sdělení žalovaného, že hodlá žalobce uspokojit, a v soudem určené (včetně prodloužení) lhůtě soud obdržel dne 13. 9. 2019 od žalovaného jeho rozhodnutí ze dne 4. 9. 2019, č. j. VS-83049- /ČJ-2018-80000L-PK, jímž zrušil postupem podle § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služební zákon“) a § 62 odst. 1 s. ř. s. napadené i prvostupňové rozhodnutí a věc vrátil řediteli V. O. k novému projednání a rozhodnutí. 3. Soud rozhodnutí ze dne 13. 9. 2019 zaslal žalobcům s výzvou, aby sdělili, zda se cítí být tímto rozhodnutím uspokojeni. V návaznosti na to zástupce žalobců podáním odeslaným dne 22. 9. 2019 soudu sdělil, že zaslaným rozhodnutím bylo požadavku žalobců v plném rozsahu vyhověno, a že proto berou žalobu zpět, přičemž žádají o přiznání náhrady nákladů řízení, neboť to nebyli oni, kdo se neoprávněně domáhal vydání rozhodnutí. 4. Podle § 62 odst. 1 věty první s. ř. s., dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. 5. Podle § 62 odst. 4 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo. 6. Podle § 62 odst. 5 s. ř. s. rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení. 7. Podle ustanovení § 47 písm. b) s. ř. s. soud řízení zastaví, prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen. 8. Byť žalobci slovy jejich zástupce vzali žalobu proti napadenému rozhodnutí zpět, s ohledem na obsah rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2019 a kontext věci soud nepochybuje o tom, že vyjádření žalobců je třeba podle jeho smyslu posoudit jako vyjádření vůle, že posledně jmenovaným rozhodnutím byli žalobci v plném rozsahu uspokojeni. Uvedený závěr je zcela zásadní, neboť s ohledem na ustanovení § 62 odst. 5 s. ř. s. by rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2019 v případě posouzení podání žalobkyně jakožto prostého zpětvzetí žaloby nikdy nenabylo právních účinků. Soud proto v souladu se smyslem a účelem podání žalobců a s přihlédnutím k rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2019 postupoval podle § 47 písm. b) s. ř. s. a řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí zastavil. 9. Podle § 10 odst. 3 věty první a druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. 10. Zaplacený soudní poplatek za žalobu činil u každého ze žalobců 3 000 Kč. Protože řízení bylo částečně zastaveno před prvním jednáním ve věci a protože žalobci netvoří nerozlučné společenství účastníků (i proto byl vyměřen soudní poplatek každému z nich), soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení zaplaceného poplatku každému ze žalobců sníženého o 1 000 Kč, tedy ve výši 2 000 Kč (celkem tedy 4 000 Kč). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., podle nějž v případě zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele má navrhovatel právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 21 093,80 Kč sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby při zastupování dvou osob po 4 960 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a prohlášení o uspokojení žalobců podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], tří paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a z nevrácených soudních poplatků ve výši 2 000 Kč. K tomu je třeba přičíst náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 3 313,80 Kč odpovídající 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudních poplatků), protože zástupce žalobců je plátcem této daně. Částka 21 093,80 Kč náleží žalobcům rovným dílem, tj. na každého z nich připadá částka 10 546,90 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 30. října 2019 Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje: L. P.