č. j. 54 Na 31/2019 - 43           USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci navrhovatele:   Ing. O. G.    bytem X    zastoupený advokátem Mgr. Martinem Buchtou    sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00  Praha 1 proti odpůrkyni:  obec Nepřevázka    sídlem Nepřevázka 49, 293 01  Nepřevázka   o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci pozastavení zpracování územního plánu pro obec Nepřevázka takto: I. Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovateli se vrací jistota ve výši 10 000 Kč, která bude z účtu Krajského soudu v Praze vyplacena k rukám zástupce navrhovatele do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze obdržel dne 11. 11. 2019 návrh na vydání předběžného opatření, v němž navrhovatel žádá, aby soud stanovil odpůrkyni povinnost přerušit řízení o zpracování a vydání nového územního plánu do doby, než bude M. m. M. B. vydáno pravomocné stavební povolení na stavbu rodinného domu na pozemku p. č. X v katastrálním území a obci N., o kterém je vedeno řízení sp. zn. OStRM/50887/2018/SIVA, případně bude ve věci jinak meritorně rozhodnuto. Současně navrhovatel složil na účet soudu jistotu ve výši 10 000 Kč. 2. Navrhovatel uvádí, že v září 2018 požádal o vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu a stavbu přípojky plynu, načež příslušný stavební úřad přerušil řízení za účelem doplnění chybějících stanovisek odpůrkyně. Odpůrkyně však dosud požadovaná stanoviska nevydala a v říjnu 2019 zveřejnila návrh nového územního plánu. Došlo-li by ke schválení návrhu územního plánu a jeho následnému zpracování ve znění, které bylo vyvěšeno na úřední desce odpůrkyně, pak by navrhovatel dle svého mínění nemohl realizovat stavbu rodinného domu podle projektové dokumentace. Celá projektová dokumentace včetně všech výjimek a stanovisek by byla znehodnocena a navrhovatel by musel znovu žádat o stavební povolení, což by vedlo k prodražení, ne-li dokonce znemožnění, navrhovatelova stavebního záměru. Navrhovatel proto podává návrh na vydání předběžného opatření, které je podle něj ve srovnání s návrhem na zrušení opatření obecné povahy procesně i ekonomicky vhodnějším řešením celé situace. Podmínky pro vydání předběžného opatření jsou dle navrhovatele splněny, neboť schválením územního plánu by navrhovateli vznikla škoda v podobě znehodnocení jeho majetku. 3. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“), „[b]yl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat“ (důraz přidán soudem). 4. Z citovaného ustanovení je patrné, že soud ve správním soudnictví může vydat předběžné opatření při současném splnění tří základních předpokladů, jimiž jsou 1) existence návrhu na zahájení řízení ve věci samé, 2) podání návrhu na vydání předběžného opatření a 3) potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu. 5. Předběžné opatření tedy lze vydat jen v průběhu soudního řízení, nikoli před jeho zahájením nebo po jeho skončení. V tomto ohledu se právní úprava předběžného opatření v soudním řádu správním liší od právní úpravy dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), která připouští nařízení předběžného opatření před zahájením řízení (viz § 74 odst. 1 o. s. ř.). Je-li ve správním soudnictví navrženo vydání předběžného opatření, ačkoliv současně nebyl podán návrh ve věci samé, nezbývá soudu nic jiného než návrh na vydání předběžného opatření odmítnout (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 1. 2012, č. j. 15 A 1/2012-4, nebo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2017, č. j. 3 Na 135/2017-8, obě dostupná na www.nssoud.cz). 6. Soud zjistil, že navrhovatel nepodal u zdejšího soudu žádnou žalobu, jež by svým předmětem souvisela s tím, čeho se domáhá návrhem na vydání předběžného opatření (před Krajským soudem v Praze ostatně není vedeno ani řízení o žalobě navrhovatele v nesouvisející věci), a sám navrhovatel se o takové žalobě též nezmiňuje. 7. Jelikož není splněn prvotní předpoklad pro vydání předběžného opatření, soud podaný návrh odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Za této situace se soud již nezabýval splněním dalších dvou zákonných předpokladů. 8. O nákladech řízení soud rozhodl analogicky dle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 9. O vrácení složené jistoty ve výši 10 000 Kč soud rozhodl za přiměřeného použití § 75b odst. 4 o. s. ř., který stanoví, že soud navrhovateli vrátí jistotu, došlo-li k odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. K tomu soud pouze na okraj podotýká, že ve správním soudnictví se jistota k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, neskládá. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].   Praha 21. listopadu 2019 Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. L. P., DiS.