č. j. 55 A 15/2019 - 52-54         USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobkyně: V. M., narozená X   státní příslušnice Ukrajiny   bytem X    zastoupena advokátkou JUDr. Irenou Strakovou   sídlem Karlovo nám. 18, Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2019, č. j. MV-150471-4/SO-2018, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), doručenou zdejšímu soudu dne 6. 3. 2019 se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla její odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 2. 11. 2018, č. j. OAM‑3605-28/DP-2016. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání, neboť ve stanovené lhůtě nebyly předloženy doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti podle § 44a odst. 3 ve spojení s  § 46 odst. 7 a dále ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 2 písm. b) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). 2. Žalobkyně v žalobě pouze obecně namítla, že napadeným rozhodnutím byl porušen § 2 odst. 1, § 3, § 50 odst. 2 a 3 a § 52 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Krajský soud v Praze proto zkoumal, zda podaná žaloba netrpí vadami, které by bránily jejímu věcnému projednání. 3. Povinností žalobce je uvést v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. všechny zákonem stanovené náležitosti. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žaloba musí mj. obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Uplatnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu představuje jednu ze zvláštních náležitostí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, publ. pod č. 3733/2018 Sb.). Požadavky, které je třeba klást na formulaci žalobních bodů, se přitom opakovaně zabývala judikatura správních soudů. V tomto ohledu je třeba poukázat především na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, publ. pod č. 2162/2011 Sb., podle něhož „smyslem uvedení žalobních bodů je jednoznačné ustavení rámce požadovaného soudního přezkumu ve lhůtě zákonem stanovené k podání žaloby. Zákonný požadavek je proto naplněn i jen zcela obecným a stručným - nicméně srozumitelným a jednoznačným - vymezením skutkových i právních důvodů tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zřejmé, v jaké části a z jakých hledisek se má soud věcí zabývat“. Jak se v citovaném rozsudku dále uvádí, „náležitost žaloby dle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti) napadeného správního rozhodnutí pak musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla, že soud zná právo, mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům bude směřovat jeho přezkum“. 4. V návaznosti na to lze tedy uvést, že žalobním bodem je pouze konkrétní a ve vztahu k projednávané věci individualizované skutkové tvrzení doprovázené konkrétní právní argumentací. Nelze se spokojit jen s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Z formulace žalobního bodu musí být zřejmé, jaké aspekty skutkových dějů považuje žalobce za základ nezákonnosti správního rozhodnutí. V projednávané věci přitom žalobkyně pouze odkazuje na ustanovení správního řádu, která byla žalobou napadeným rozhodnutím porušena, aniž by jakkoliv přiblížila, jaká její práva a jakým způsobem měla být v řízení před správním orgánem porušena. Svá tvrzení o nezákonnosti neopřela o vymezení konkrétních skutečností či bližší individualizaci případu. Podaná žaloba tedy požadavky plynoucí z výše citovaného § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nesplňuje. 5. Bylo tedy na místě pokusit se uvedenou vadu žaloby odstranit postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 8. 3. 2019, č. j. 55 A 15/2019-18, aby odstranila vady žaloby a uvedla žalobní body, z nichž bude patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje výrok napadeného rozhodnutí za nezákonný či nicotný, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jí bylo doručeno žalobou napadené rozhodnutí. Současně byla žalobkyně v usnesení poučena o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně v reakci na tuto výzvu doplnila žalobu podáním ze dne 2. 4. 2019. 6. Podle obsahu správního spisu bylo napadené rozhodnutí doručeno žalobkyni dne 31. 1. 2019. Poslední den lhůty k podání žaloby a rozšíření žalobních bodů (§ 172 zákona o pobytu cizinců ve spojení s § 71 odst. 2 s. ř. s.) tedy připadl na 2. 3. 2019, což byla sobota, a proto posledním dnem lhůty bylo pondělí 4. 3. 2019. Zdejší soud však usnesením ze dne 8. 3. 2019, č. j. 55 A 15/2019-18, vyzval žalobkyni k doplnění žalobních bodů, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jí bylo doručeno žalobou napadené rozhodnutí. Lhůta k doplnění žalobních bodů tak byla fakticky prodloužena do 1. 4. 2019 (poslední den lhůty 31. 3. 2019 připadl na neděli). Ani v této nadstandardně prodloužené lhůtě však nebyla žaloba řádně doplněna, neboť zástupkyně žalobkyně doručila soudu doplnění žaloby prostřednictvím datové schránky až dne 2. 4. 2019, tj. po uplynutí lhůty stanovené soudem. 7. Soudu proto nezbylo než žalobu odmítnout podle § 37 odst. 5 druhé věty s. ř. s., neboť žaloba trpí vadou, která nebyla včas odstraněna, a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť návrh byl odmítnut. 9. O vrácení soudního poplatku žalobkyni pak soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), neboť návrh byl odmítnut před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích). 10. Soud dodává, že nerozhodoval o (v pořadí druhém) návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě podaném dne 12. 4. 2019, neboť by to s ohledem na odmítnutí žaloby bylo již nadbytečné. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 9. května 2019     Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r. předseda senátu               Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.