č. j. 55 A 54/2019- 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce:  J. Š.,  bytem X, zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem,  se sídlem Ledčická 15, Praha, proti žalovanému: Městský úřad Neratovice,   se sídlem Kojetická 1028, Neratovice, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby a vyjádření k žalobě 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 7. 2019, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného při vyřizování jeho žádosti o poskytnutí informací ohledně smluvní dokumentace k silničním rychloměrům provozovaným žalovaným. Tvrdí, že jeho žádost nebyla plně vyřízena, a domáhá se toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vyřídit žádost o informace ze dne 14. 2. 2019 v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu S. k. (dále jen „krajský úřad“) ze dne 26. 4. 2019 ve lhůtě 15 dnů od doručení rozsudku. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 14. 2. 2019 podal k žalovanému žádost o poskytnutí informací podle § 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). S vyřízením nebyl spokojen, proto podal stížnost na postup žalovaného ke krajskému úřadu. Krajský úřad žalovanému přikázal, aby do 15 dnů od doručení rozhodnutí krajského úřadu vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace, v rozsahu anonymizovaných údajů smluv zveřejněných v registru smluv. Dále žalovanému přikázal, aby zaslal žalobci přílohy č. 1 a č. 2 ke smlouvě se společností G. D. S., a. s., ze dne 19. 10. 2018 (dále jen „přílohy smlouvy“). Doposud nebylo žalobci doručeno ani rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace, ani přílohy smlouvy. Žalovaný je tedy nečinný. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby, protože příběh předestřený žalobcem není pravdivý. Žalovaný v souladu s rozhodnutím krajského úřadu vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace a poskytl odkaz na přílohy smlouvy. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky. Podle evidence událostí datové schránky byla zpráva odeslána žalobci dne 13. 5. 2019 a doručena (přihlášením oprávněné osoby) téhož dne. Žalovaný doručoval rozhodnutí přímo žalobci, neboť tvrzená existence plné moci opravňující zmocněnce zastupovat žalobce při vyřizování žádosti o poskytnutí informací nebyla žalovanému nikdy doložena. Žalobu tedy považuje za nedůvodnou. 4. V replice žalobce uvedl, že se pokusil ověřit, zda mu bylo rozhodnutí doručeno, ale informační systém datových zpráv maže doručené zprávy po 90 dnech, není tedy s to informaci ověřit. Je si ale bezpečně jist, že v předmětné době datovou schránku neotvíral, neboť již byl zastoupen Mgr. Voříškem. Žalovaný měl doručovat jeho zástupci v souladu s § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a to na základě plné moci, která byla přiložena ke stížnosti proti postupu žalovaného ze dne 29. 3. 2019. Žalobce dále uvedl, že pakliže žalovaný vydal rozhodnutí tak, jak přikázal krajský úřad, pak je nečinný s jeho doručením. Rozhodnutí muselo být doručováno do datové schránky zástupce žalobce. Žalobce rovněž namítl, že žalovaný je nadále nečinný alespoň částečně, neboť měl žalobci poskytnout přílohy smlouvy, což neučinil. 5. Závěrem žalobce v replice uvedl: „Žalobce si je vědom toho, že pokud žalovaný skutečně vydal své rozhodnutí ze dne 13. 5. 2019 (avšak, jak plyne z vyjádření žalovaného, nesprávně jej doručuje do datové schránky žalobce, nikoli jeho zástupce), není žalovaný v této části žaloby nečinný ve smyslu § 79 s. ř. s., (mohlo by se ale jednat o nezákonný zásah ve smyslu rozsudku NSS ze dne 12. 7. 2018, č. j. 2 As 93/2016 – 138: „Nesprávný postup správního orgánu při doručování písemností podle § 19 odst. 4 správního řádu (doručování poštou namísto e-mailem) tedy může být podle okolností nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s.“). Žalobce by proto vzal v tomto případě žalobu zpět a nadále by se domáhal pouze poskytnutí přílohy č. 1 a č. 2 ke smlouvě G. D. S., a.s. ze dne 19. 10. 2018“. Následně uvedl návrhy výroků rozhodnutí: „I. Žalovanému se přikazuje, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyřídil žádost o informace žalobce ze dne ze dne 14. 2. 2019, sp. zn. MěÚN/014359/2019 v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu S. k. ze dne 26. 4. 2019, č. j. 056842/2019/KUSK, sp. zn. SZ_044518/2019/KUSK. Pro případ (in eventum), že žalovaný prokázal nebo prokáže, že rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti bylo vydáno, navrhuje žalobce namísto petitu č. I petit o tomto znění: II. Povinný subjekt je povinen žalobci poskytnout do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku přílohy č. 1 a č. 2 ke smlouvě s G. D. S., a. s. ze dne 19. 10. 2018.“ Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 6. Soud se předně zabýval otázkou, zda jsou dány všechny procesní podmínky, jejichž splnění je nezbytným předpokladem pro meritorní projednání a rozhodnutí věci. 7. Podle § 79 odst. 1 první věty s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalobce podal stížnost na postup žalovaného při vyřizování žádosti dle § 16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím. Domáhal se toho, aby žalovaný vyčerpal celý předmět podané žádosti o informace. Tato stížnost má povahu podnětu na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu při vyřizování žádosti o poskytnutí informace, stejně jako stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Rozdíl mezi těmito stížnostmi spočívá toliko v rozsahu nečinnosti povinného subjektu, tedy zda vůči žadateli nekonal vůbec, nebo konal pouze částečně (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017 – 40). O totožnosti podstaty stížnosti podle obou citovaných ustanovení svědčí i § 16a odst. 6 téhož zákona, podle něhož má nadřízený orgán v případě důvodnosti obou stížností postupovat shodně, tj. přikázat povinnému subjektu, aby žádost vyřídil. Žalobce se tedy domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného stížností ze dne 21. 3. 2019 dle § 16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím. Krajský úřad shledal stížnost důvodnou, a proto rozhodnutím ze dne 26. 4. 2019 uložil žalovanému ve stanovené lhůtě vydat rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti a poskytnout mu přílohy smlouvy. Žalobce v žalobě tvrdí, že žalovaný nesplnil, co mu krajský úřad uložil, tedy že jeho nečinnost nadále pokračuje. Za této situace není třeba, aby žalobce podal opakovanou stížnost dle § 16a odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť tento prostředek ochrany proti nečinnosti již předtím vyčerpal, přičemž žalobce tvrdí, že se vzhledem k pokračování v nečinnosti jednalo o bezvýsledné využití tohoto prostředku ochrany. V daném případě je tedy splněna podmínka subsidiarity nečinnostní žaloby, žaloba je přípustná. 8. Žaloba splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené, byla podána včas a osobou oprávněnou. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 9. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl bez jednání, neboť žalobce s tímto postupem vyjádřil výslovný souhlas. Dokazování soud neprováděl, vycházel pouze ze správního spisu předloženého žalovaným. Skutková zjištěná vycházející z obsahu správního spisu 10. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. Dne 15. 2. 2019 byla žalovanému doručena žalobcova žádost o poskytnutí informací. Požadoval poskytnutí veškeré smluvní dokumentace (smlouvy, dodatky, přílohy apod.) k silničním rychloměrům (mobilním i stacionárním), které žalovaný, resp. obec nebo obecní policie či obecní společnost provozuje nebo provozovala, a to ať už se jedná o smlouvy kupní, servisní, smlouvy o dílo, smlouvy nájemní atp. Žádost se vztahovala jak na dokumenty aktuálně platné a účinné, tak na dokumenty platné a účinné v minulosti nebo dokumenty, které platnosti a účinnosti teprve nabydou, pokud jimi již v současné době povinný subjekt disponuje. Dne 15. 2. 2019 vyřídil žalovaný žádost o informace tak, že žalobci zaslal přípis č. j. MěÚN/014359/2019 obsahující hypertextové odkazy na webové stránky, kde jsou zveřejněny požadované informace (registr smluv a Věstník předpisů Krajského úřadu S. k.). Přípis doručil žalobci dne 4. 3. 2019 do datové schránky. 11. Dne 21. 3. 2019 podal žalobce stížnost na postup žalovaného při vyřizování žádosti o informace. Namítl, že na poskytnutých odkazech jsou zveřejněny pouze anonymizované dokumenty, přičemž on žádal o dokumenty v jejich úplné podobě. Anonymizovány nebyly pouze osobní údaje, přičemž není zřejmé, jaké údaje byly anonymizovány. Pokud žalovaný nemohl dokumenty poskytnout, měl v této části vydat rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti. Dále namítl, že nejsou zveřejněny přílohy smlouvy, ačkoliv žalobce výslovně žádal též o přílohy. Stížnost byla zaslána z e-mailu zmocněnce s jeho digitálním podpisem. Ke stížnosti nebyla přiložena plná moc. Krajský úřad rozhodnutím ze dne 26. 4. 2019, č. j. 056842/2019/KUSK, přikázal žalovanému, aby vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace ohledně anonymizovaných údajů smluv zveřejněných v registru smluv a zaslal žalobci přílohy č. 1 a č. 2 ke smlouvě se společností G. D. S., a. s., ze dne 19. 10. 2018, to vše ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. 12. Žalovaný vydal rozhodnutí ze dne 13. 5. 2019, č. j. MěÚN/042372/2019, kterým částečně odmítl žalobcovu žádost o informace v rozsahu anonymizovaných údajů a ve zbývající části žádosti vyhověl, tj. poskytl odkaz na registr smluv, na němž bylo možné shlédnout požadované přílohy smlouvy (https://X). Z potvrzení o doručení do datové schránky plyne, že rozhodnutí dodal žalobci do jeho datové schránky dne 13. 5. 2019 v 16:54:32. Téhož dne se v 20:59:45 přihlásila do datové schránky oprávněná osoba, čímž bylo rozhodnutí doručeno. Potvrzení z datové schránky bylo vytištěno dne 14. 5. 2019 v 7:53:19, tedy bezprostředně poté, nikoliv až v návaznosti na podanou žalobu. 13. Plná moc opravňující Mgr. Voříška k zastupování žalobce v řízení o žádosti o poskytnutí informací není součástí správního spisu. Posouzení žaloby 14. Při projednávání žaloby na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. s. ř. s. soud zkoumá, zda žalovaný je nečinný, tedy zda ve lhůtě stanovené zákonem vydal rozhodnutí ve věci samé či nikoliv (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 9. 2010, č. j. 7 Ans 5/2008 – 164, č. 2181/2011 Sb. NSS) a zda tento stav trvá i ke dni rozhodování soudu (§ 81 odst. 1 s. ř. s.; srov. rozsudek NSS ze dne 15. 3. 2010, č. j. 8 Ans 1/2009 – 72, č. 2258/2011 Sb. NSS). 15. Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, jímž soud uloží žalovanému vyřídit zbývající část žádosti o informace, kterou žalobce podal 14. 2. 2019 (částečné odmítnutí žádosti v rozsahu anonymizovaných údajů a poskytnutí příloh smlouvy). V replice pak pro případ, že by žalovaný prokázal, že vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti, navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost poskytnout požadované přílohy smlouvy. 16. Ze správního spisu vyplynulo, že žalovaný vydal dne 13. 5. 2019 rozhodnutí č. j. MěÚN/042372/2019, jímž částečně odmítl žalobcovu žádost o poskytnutí informací, a to v rozsahu anonymizovaných částí poskytnutých informací. Ve zbytku žalobci vyhověl a poskytl mu hypertextový odkaz na položku registru smluv, která obsahuje požadované přílohy smlouvy. Žalobce nejprve uvedl, že takové rozhodnutí nebylo vydáno. Následně v replice uvedl, že pokud bylo vydáno, nikdy mu nebylo doručeno. Ze správního spisu vyplynulo, že žalovaný dodal žalobci rozhodnutí do datové schránky (ID DS: X) dne 13. 5. 2019 v 16:54:32. Jde o totožnou datovou schránku, do které žalovaný zaslal žalobci i dřívější přípis ze dne 15. 2. 2019, kterým vyřídil první část žádosti o poskytnutí informací. Z potvrzení o doručení do datové schránky plyne, že dne 13. 5. 2019 v 20:59:45 se do předmětné datové schránky přihlásila oprávněná osoba, čímž byla datová zpráva doručena. Skutečnost, zda žalovaný postupoval správně, jestliže doručoval rozhodnutí ze dne 13. 5. 2019 do datové schránky žalobce, nikoliv do datové schránky žalobcova zmocněnce, nemění nic na tom, že byl vyhotoven písemný originál rozhodnutí a žalovaný učinil úkon směřující k jeho oznámení žadateli o poskytnutí informací, tedy že žalovaný rozhodnutí vydal. Otázka, zda měl žalovaný doručit rozhodnutí přímo žalobci nebo jeho zmocněnci, může mít vliv toliko na účinnost doručení (oznámení) rozhodnutí, nikoliv však na otázku, zda bylo rozhodnutí vydáno, neboť to se fakticky dostalo do dispoziční sféry žalobce, jenž se s ním mohl seznámit. Okamžikem vydání se rozhodnutí stává závazným pro žalovaného (Vedral, J. Správní řád. Komentář. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 422). Doručení rozhodnutí do dispozice žadatele musí mít za následek, že rozhodnutí je pro žalovaného závazné, i kdyby mělo být řádně oznámeno zmocněnci žadatele, na takové rozhodnutí je proto třeba hledět jako na vydané. Žalovaný není a ani ke dni podání žaloby nebyl nečinný a žádost o poskytnutí informace v plném rozsahu vyřídil, tj. vydal rozhodnutí o odmítnutí části žádosti o poskytnutí informací v rozsahu anonymizovaných údajů a současně žalobci sdělil odkaz na položku registru smluv, pod níž jsou zveřejněny přílohy smlouvy. Žalovaný tedy dne 13. 5. 2019 vyhověl rozhodnutí krajského úřadu, a to ve lhůtě stanovené krajským úřadem.  17. Z hlediska úvah, zda bylo rozhodnutí vydáno a informace poskytnuty, není významné, zda se žalobce přihlásil do datové schránky, tedy zda nastaly účinky doručení ve smyslu § 17 odst. 3 (doručení přihlášením) nebo podle § 17 odst. 4 (doručení fikcí) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Významné je, že žalovaný učinil úkon směřující k doručení tohoto rozhodnutí a poskytovaných informací. Obsahem správního spisu je nadto prokázáno, že datová zpráva se dostala do dispozice žalobce a byla mu doručena téhož dne přihlášením oprávněné osoby. Tvrdí-li žalobce, že si přestal vybírat datovou schránku, neboť byl již v té době zastoupen zmocněncem, postupoval žalobce zjevně neopatrně, neboť jakmile má jednou zřízenu datovou schránku, jsou všechny orgány veřejné moci povinny doručovat mu své písemnosti do této schránky, a to i v řízeních, o jejichž vedení nemá žalobce žádné potuchy, tedy logicky se v nich doposud nemohl nechat zastupovat zmocněncem. Pokud chce žalobce řádně střežit práva, měl si datovou schránku vybírat kontinuálně bez ohledu na to, zda zmocnil třetí osobu k jeho zastupování při vyřizování žádosti o poskytnutí informací. Udělení plné moci, která je datována dnem 15. 1. 2019, ostatně nevedlo žalobce k tomu, aby celou žádost o poskytnutí informací, kterou podal až dne 15. 2. 2019 (tedy po udělení plné moci), přenechal svému zmocněnci, naopak sám aktivně činil procesní úkony. 18. Dále žalobce uvedl, že pokud by žalovaný rozhodnutí o odmítnutí části žádosti vydal, je nadále nečinný s jeho doručením. K tomu soud uvádí, že žalobou podle § 79 a násl. s. ř. s. se lze domáhat pouze vydání rozhodnutí ve věci samé. Dovolání se soudní ochrany je tak omezeno na případy, v nichž má správní orgán ve správním řízení povinnost vydat rozhodnutí nebo má povinnost vydat osvědčení (srov. rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2005 č. j. 5 As 34/2004 – 118; shodně viz bod 21 usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008 – 98). Prostřednictvím této žaloby není možné se domáhat doručení již vydaného rozhodnutí (viz rozsudky NSS ze dne 25. 6. 2015, č. j. 2 As 190/2014 – 52, a ze dne 9. 12. 2015, č. j. 10 As 180/2015 – 64). V tomto ohledu žalobce zmínil, že by postup žalovaného mohl být nezákonným zásahem. Žalobce nicméně spatřuje nezákonný zásah (zásah v širokém slova smyslu) v tom, že žalovaný otálí s vydáním rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informací a s poskytnutím příloh smlouvy. Takto vymezenému zásahu odpovídá formulovaný petit (i v replice upravený eventuální petit), jímž se žalobce domáhá vydání rozhodnutí a poskytnutí informací, resp. eventuálně pouze poskytnutí informací. Forma soudní ochrany, kterou žalobce zvolil (žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu), odpovídá typu zásahu, proti němuž brojí. Není proto namístě vyzývat žalobce ke změně žalobního typu v intencích právního názoru Ústavního soudu (nálezy ze dne 15. 1. 2019, sp. zn. III. ÚS 2634/18, a ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS  2398/18). Žalobce neučinil předmětem řízení zásah spočívající v tom, že vydané rozhodnutí a poskytnutá informace byly doručeny přímo jemu, nikoliv jeho zmocněnci, neformuloval ani tomu odpovídající žalobní petit. Soud je přitom vázán tím, jak žalobce vymezil nezákonný zásah, před nímž žádá ochránit. Poučovací povinnost soudu plynoucí ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu nezahrnuje poučení o tom, že žalobce žádá poskytnout ochranu před zásahem, který vymezil nepřiléhavě k okolnostem dané věci. Žalobcova úvaha obsažená v bodě 6 repliky proto nemá žádný procesní dopad na posuzovanou věc, lze ji považovat pouze za žalobcovo přemítání o existenci jiného procesního prostředku ochrany, který ovšem žalobce v tomto řízení neuplatňuje. 19. Soud závěrem poznamenává, že žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je určena k řešení situací, kdy je správní orgán skutečně nečinný. Žalobce podal tuto žalobu poté, co do jeho datové schránky bylo doručeno rozhodnutí o částečném odmítnutí jeho žádosti obsahující též odkaz na zveřejněné přílohy smlouvy. Již v době podání žaloby tak žalobci nesvědčil právní zájem na poskytnutí soudní ochrany proti nečinnosti žalovaného. To ostatně mohl žalobcův zástupce zjistit před podáním žaloby nahlédnutím do spisu, jak by jistě opatrně postupující profesionál v oboru poskytování právních služeb postupoval. 20. K nesouhlasu žalobce se zveřejněním tohoto rozsudku Nejvyšším správním soudem lze závěrem konstatovat, že je z hlediska posouzení důvodnosti žaloby nepodstatný, vykračuje z předmětu tohoto soudního řízení, a proto se jím soud blíže nezabýval. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 21. Soud dospěl k závěru, že žalovaný není nečinný s úplným vyřízením žádosti žalobce o poskytnutí informací, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 81 odst. 3 s. ř. s.). 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalobce nebyl ve věci úspěšný, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci úspěšnému žalovanému pak v dané věci nevznikly náklady nad rámec jeho běžné administrativní činnosti, ostatně náhradu nákladů řízení ani nežádal. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 17. října 2019     Mgr. Tomáš Kocourek Ph.D., v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: L. P.