č. j. 49 Ad 2/2020- 42     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce: Ing. J. O., narozený X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 12. 2019, č. j. RN-X,   takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 16. 12. 2019, č. j. RN-X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II.         Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou osobně dne 15. 1. 2020 domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 16. 10. 2019, č. j. R-X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) odňala žalobci ode dne 10. 11. 2019 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na základě závěrů posudku Okresní správy sociálního zabezpečení P. (dále jen „OSSZ“) ze dne 4. 10. 2019, podle kterého pracovní schopnost žalobce poklesla v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu toliko o 20 %. 2. Žalobce v žalobě namítal, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Posudkový lékař jeho zdravotní stav nezkoumal dostatečně podrobně a nemohl si učinit odpovídající představu o jeho zdravotním postižení, jelikož ho nepřizval na jednání. Hodnocení posudkového lékaře má být nadto v rozporu s lékařskými zprávami odborných lékařů (ty žalobce k žalobě připojil). Z nich vyplývá, že má žalobce mj. astma, diabetes II. typu a nedoslýchá, nesmí proto pracovat v hlučném ani prašném prostředí, jakož ani na směny, resp. měl by pracovat pouze osm hodin se střídáním pracovních poloh – v běžném provozu se mu tedy hledá zaměstnání velmi těžko, je vděčný za své dosavadní v obchodní společnosti K. C. s.r.o. (dále jen „K.“). Žalobce se tak domnívá, že má právo vykonávat výdělečnou činnost s menšími nároky na jeho schopnosti podle § 5 písm. a) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Žalobce dále posudkovému lékaři vytkl, že v jeho případě neaplikoval § 2 odst. 2 ani § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity. Vzhledem k tomu, že se jeho zdravotní stav pozvolna zhoršuje, nikoli zlepšuje, má žalobce za to, že má nárok na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 3. Žalovaná navrhla s přihlédnutím k argumentům žalobce provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). Rozhodnutí ve věci ponechala na úvaze soudu. 4. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem Posudkové komise MPSV v Praze, účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalobce též zkritizoval skutečnost, že posudkoví lékaři ve správním řízení činili posudkové závěry, aniž by jej osobně shlédli. 5. Soud neprováděl žalobcem v žalobě navrhovaný důkaz těmi listinami, které jsou součástí správního spisu (lékařská zpráva a posudek z oboru pracovního lékařství ze dne 25. 1. 2018, lékařská zpráva z oboru rehabilitačního lékařství ze dne 3. 4. 2019, lékařská zpráva z oboru ORL ze dne 30. 9. 2019, lékařská zpráva z plicního oddělení ze dne 21. 10. 2019, sdělení K. ze dne 22. 10. 2019, poukaz na vyšetření/ošetření ze dne 27. 11. 2019, posudek o invaliditě, prvostupňové a napadené rozhodnutí), neboť z nich soud bez dalšího vychází – správní spis není předmětem dokazování. S lékařskou zprávou z oboru neurologie ze dne 25. 10. 2017 a ze dne 16. 12. 2019 a s propouštěcí zprávou ze dne 10. 1. 2020, které žalobce k žalobě také připojil, se soud seznámil prostřednictvím posudkové komise, která je k jejich posouzení oproti soudu odborně způsobilejší, měla je též k dispozici a v posudku je zohlednila. Pro nadbytečnost soud neprovedl žalobcem navrhovaný výslech účastníků řízení, neboť jej považoval s ohledem na závěry posudkové komise za důkaz nadbytečný. 6. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobci byl od 24. 1. 2018 přiznán invalidní důchod prvního stupně v návaznosti na posudek posudkové lékařky OSSZ, podle nějž žalobce vykonávající povolání hutníka trpěl bolestivým páteřním syndromem s maximem v oblasti krční páteře na podkladě osteofytů (páteřních výrůstků) s myelopatií (postižením míchy), které byly operovány v srpnu 2017. Rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu bylo zdravotní postižení uvedené v položce 1c oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti ve středu vyhláškou stanoveného rozpětí, tj. o 35 %. Vedle toho byly u žalobce konstatovány diabetes II. typu bez komplikací a nedoslýchavost s celkovou ztrátou sluchu 23,9 %. 7. Dne 4. 10. 2019 proběhla v nepřítomnosti žalobce kontrolní lékařská prohlídka, při níž posudková lékařka OSSZ dospěla na základě předložené zdravotnické dokumentace ošetřující lékařky a lékařských zpráv z oborů neurologie, rehabilitačního, interního a plicního lékařství z období let 2018 až 2019 a s přihlédnutím k vyplněnému profesnímu dotazníku ze dne 22. 8. 2019 k závěru, že se sice v případě žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona o důchodovém pojištění, je však způsoben zdravotním postižením uvedeným v položce 1b oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které určila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici vyhláškou stanoveného rozpětí, tj. o 20 %, jež neodpovídá ani prvnímu stupni invalidity. V odůvodnění svých závěrů posudková lékařka shrnula, že žalobce pracuje na pracovní pozici skladníka na plný pracovní úvazek a jeho zdravotní stav je stabilizovaný. Za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označila bolestivý páteřní syndrom, nicméně funkční dopad postižení posoudil jako lehký s přetrvávajícími bolestmi v oblasti krční páteře, ale bez senzomotorického deficitu, byly zjištěny jen svalová nerovnováha, snížená svalová síla břišní stěny a těžká porucha hybnosti krční páteře. Žalobci bylo doporučeno nepracovat ve vynucených polohách a dodržovat režim vertebropata. Ani skutečnost, že u žalobce byla objektivizována nedoslýchavost a diabetes II. typu, nevedla k úpravě poklesu pracovní schopnosti žalobce. Za den, kdy invalidita žalobce skončila, určila posudková lékařka OSSZ datum kontroly, tj. 4. 10. 2019. 8. S odkazem na závěry posudku posudkové lékařky OSSZ vydala žalovaná dne 16. 10. 2019 prvostupňové rozhodnutí, jímž odňala žalobci invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s odůvodněním, že jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu nepříznivého zdravotního stavu toliko o 20 %, a proto již není invalidní. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je totiž pojištěnec invalidní, teprve jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 9. Žalobce napadl prvostupňové rozhodnutí námitkami, v nichž namítal, že s posouzením svého zdravotního stavu nesouhlasí. Uvedl, že mu odnětí invalidního důchodu ztíží jeho životní situaci, jelikož pracuje v dílně K. pro osoby se zdravotním postižením a jinou práci si s ohledem na doporučení lékařek najít nemůže. K podání připojil další lékařské zprávy a sdělení K. o tom, že skutečně pracuje v chráněné dílně na pracovním místě uzpůsobeném jeho zdravotním omezením. 10. Dne 5. 12. 2019 zpracovala posudková lékařka žalované v nepřítomnosti žalobce v rámci řízení o námitkách posudek o invaliditě, a to na základě shodných podkladů jako posudková lékařka OSSZ a navíc s přihlédnutím k žalobcem dodatečně doloženým zprávám. Posudková lékařka žalované se zcela shodla s lékařkou OSSZ, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, přičemž rozhodující příčinou poklesu pracovní schopnosti je bolestivý páteřní syndrom krční páteře zařazený jako zdravotní postižení podle kapitoly XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (Dorsopatie a spondylopatie), položky 1b (Bolestivý syndrom páteře, výhřez meziobratlových plotének – s lehkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž s přihlédnutím ke stavu po operaci byla zvolena míra poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozpětí, tj. 20 %. Pro hodnocení podle vyšší položky (1c) tamtéž nebylo zjištěno funkčně závažné postižení s častými projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem a s poškozením nervu. Ze zpráv doplněných v námitkovém řízení vyplynulo, jaký byl žalobci doporučen pracovní režim a zařazení a že je žalobce v péči vedle diabetologie a ORL také sledován na plicním oddělení, neboť u něho byla potvrzena atopie a astma alergického typu. Stav žalobce byl posouzen jako stabilizovaný s tím, že operace i rehabilitace proběhly bez komplikací a žalobce nadále pracuje na stejné pracovní pozici v plném pracovním úvazku. 11. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 16. 12. 2019, které bylo žalobci doručeno dne 20. 12. 2019, námitky zamítla a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Do odůvodnění napadeného rozhodnutí převzala závěry posudku s tím, že zjištěný pokles pracovní schopnosti neodpovídá žádnému stupni invalidity. 12. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Soud s ohledem na zpochybnění správného posouzení zdravotního stavu žalobce provedl důkaz posudkem Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 26. 5. 2020, která po prostudování spisové a zdravotnické dokumentace, včetně rozboru k žalobě předložených lékařských zpráv, jež podle názoru posudkové komise i přes své pozdější datum korespondují s jejími zjištěními o zdravotním stavu ke dni napadeného rozhodnutí, a na základě osobního vyšetření žalobce členem posudkové komise (neurolog) uzavřela, že žalobce v době vydání prvostupňového i napadeného rozhodnutí byl bez přerušení invalidní, přičemž invalidita prvního stupně nadále trvá, jelikož pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nadále snížena o 35 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven ve shodě s předcházejícími posudky bolestivý páteřní syndrom v krční oblasti (stav po přední dekompresi kořenů a míchy v oblasti třetího až pátého obratle krční páteře pro nález páteřního výrůstku a poškození míchy se zhoršením motoriky pravé horní končetiny; trvající těžká porucha otáčení krční páteře), hodnocený však nikoli podle oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, nýbrž podle oddílu B (Osteopatie a chondropatie), položky 2b (Komplexní regionální bolestivý syndrom – středně těžká porucha – s omezením funkce končetiny, některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů a pomůcek), což je zatřídění, které podle názoru posudkové komise lépe koresponduje s funkčním postižením žalobce a jeho zdravotním stavem. Posudková komise zvolila horní hranici vyhláškou stanoveného rozpětí pro pokles pracovní schopnosti, tj. 35 %, a to vzhledem k dalším zdravotním postižením žalobce – neshledala nicméně důvod pro další navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. 14. Posudková komise shrnula, že lékařská vyšetření dokládají postižení krční páteře, u nějž byla konzervativní léčba neúspěšná, a žalobce proto podstoupil v srpnu 2017 neurochirurgickou operaci, která proběhla bez komplikací. V úseku krční páteře však zůstala rotace doleva zkrácena o 2/3 a na obou horních končetinách je žalobce shcopen provést jen nedokonalou špetku. Přetrvávají občasné bolesti, omezená hybnost krčního úseku i brnění prstů, jedná se přitom o těžkou poruchu motility krční páteře. Na popsaném zdravotním postižení se nepříznivě podepsaly psychosociální faktory (pracovní, společenské a emociální problémy), které také způsobují významné funkční omezení fyzických schopností žalobce. Posudkově relevantní je také sluchová vada žalobce, jehož (lehká) nedoslýchavost byla určena v celkové výši 23,1 %, přestože na pravém uchu jde o těžkou poruchu se ztrátou 90 %. Smyslová funkce sluchu je zhoršena v otevřeném prostoru zatíženém okolním hlukem. Naopak jako posudkově nevýznamná byla hodnocena další postižení žalobce, jakými jsou astma bronchiale (jelikož se nejedná o těžké snížení plicních funkcí) a diabetes mellitus II. typu (jelikož je žalobce léčen a při dodržování režimových opatření je metabolicky dlouhodobě kompenzován a nebyly zjištěny komplikace ani defekty na dolních končetinách). Posudková komise uzavřela, že od doby přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně odborná vyšetření nedokládají zlepšení zdravotního stavu žalobce ani jeho dlouhodobou stabilizaci, nicméně zlepšení nebo stabilizaci lze do budoucna předpokládat, a proto byla platnost posudku omezena do 31. 5. 2022. 15. Pokud jde o zdravotní stav žalobce, soud má za to, že byl prokázán uvedeným posudkem Posudkové komise MPSV v Praze. Její závěry soud považuje za náležitě odůvodněné a zcela přesvědčivé. Posudková komise vycházela z dostatečných podkladů a vypořádala se i s nejnovějšími předloženými lékařskými zprávami, přičemž žalobce byl při jednání posudkové komise i osobně vyšetřen odborným lékařem z oboru neurologie. Posudková komise též náležitě vysvětlila, proč postižení žalobce nelze podřadit pod vyšší položky předmětné části přílohy vyhlášky o posuzování invalidity (u žalobce absentují zdravotní potíže, které by takové zařazení odůvodňovaly). Soud se proto se závěry posudkové komise ztotožnil a považuje je za úplné, správné a přesvědčivé. 16. Soud tak vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). 17. V navazujícím řízení bude žalovaná povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit nově i posudek Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 26. 5. 2020, jakož i lékařské zprávy, o něž se posudek opírá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, by náhrada nákladů řízení náležela, žádné významné náklady mu však nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 30. listopadu 2020 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.