č. j. 51 A 48/2019 - 47 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobkyně:   Bc. H. J. K., IČO X    sídlem X    zastoupena advokátkou Mgr. Zuzanou Candigliota    sídlem Burešova 615/6, 602 00  Brno proti žalovanému:   Ministerstvo zdravotnictví    sídlem Palackého náměstí 4, 128 01  Praha 2   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2019, č. j. MZDR 34678/2019‑2/PRO, takto: I. S., bytem X, a D. S., bytem X, nejsou osobami zúčastněnými na řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 12. 11. 2019, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2019, č. j. MZDR 34678/2019‑2/PRO (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno usnesení Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru zdravotnictví (dále jen „krajský úřad“), ze dne 26. 6. 2019, č. j. 087660/2019/KUSK, sp. zn. SZ_078809/2015/KUSK. Tímto usnesením bylo zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o udělení, resp. o rozšíření oprávnění k poskytování zdravotních služeb vydaného žalobkyni dne 12. 1. 2015 pod č. j. 170819/2014/KUSK též na ošetřovatelskou péči porodní asistentky spočívající ve vedení fyziologického porodu ve vlastním sociálním prostředí pacientek, a to z důvodu zjevné právní nepřípustnosti žádosti podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „správní řád“). 2. Dne 18. a 19. 6. 2020 se přihlásily o práva osob zúčastněných na řízení I. S. a D. S. (dále jen „podporovatelky“). První z nich argumentovala tím, že by ráda využila služeb žalobkyně spočívajících v asistenci při domácím porodu, aniž by se žalobkyně musela obávat postihu. Druhá uvedená sdělila, že je klientkou žalobkyně a velmi ráda by využívala jejích služeb porodní asistence včetně doprovodu k fyziologickému porodu, ať už v porodnici, nebo doma. Omezení činnosti žalobkyně krajským úřadem vnímá jako poškození svých práv na kvalifikovanou asistenci u porodu. 3. Podle § 34 odst. 1 s. ř. s. jsou osobami zúčastněnými na řízení osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat. 4. Podle § 34 odst. 4 s. ř. s. soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení. 5. Z ustanovení § 34 s. ř. s. plyne, že pro to, aby se určitý subjekt stal osobou zúčastněnou na řízení, musí být splněny dvě podmínky. První podmínka je materiální a splňuje ji ten, kdo je přímo dotčen ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného správního rozhodnutí, resp. nečinností správního orgánu, a dále ten, kdo může být přímo dotčen zrušením správního rozhodnutí soudem či vydáním soudního rozhodnutí podle návrhu, ale není účastníkem řízení, protože nepodal žalobu. Druhá podmínka je formální a splní ji ten, kdo výslovně oznámí, že bude v řízení práva osoby zúčastněné na řízení uplatňovat. 6. Podporovatelky nesplňují materiální podmínku v podobě přímého dotčení vydáním napadeného rozhodnutí. Přímé a nezprostředkované dotčení ve své právní sféře jakožto podmínka pro získání statusu osoby zúčastněné na řízení totiž není bez dalšího odvozeno od skutečnosti, že vydání či zrušení určitého rozhodnutí by založilo či zachovalo oprávnění k poskytování služeb osobě, vůči níž jsou či hodlají být v postavení zákazníka (odběratele). Napadené rozhodnutí totiž v takové situaci do jejich právní sféry zasahuje pouze zprostředkovaně tím, že subjektu v postavení dodavatele pro nedostatek veřejnoprávního přivolení či registrace znemožňuje legálně požadované služby dodat. Samy podporovatelky však nemají veřejné subjektivní právo na to, aby jiné osobě bylo vydáno povolení k činnosti či aby byla zaregistrována, přičemž dotčení na navazujících právech soukromých (právo svobodné volby dodavatele služeb) ani veřejných (právo na ochranu zdraví) jako dotčení zprostředkované na tom nemohou nic změnit. Ostatně právo na ochranu zdraví se nejeví být právem na poskytování libovolné zdravotní služby konkrétní osobou, nýbrž spíše právem na to, aby stát zajistil péči nezbytnou pro ochranu zdraví každého jednotlivce způsobem a formami, při jejichž výběru a nastavení podmínek poskytování v platném zákonodárství stát disponuje širokým uvážením. Skutečnost, že podporovatelky chtějí žalobkyni v jejím úsilí podpořit, přitom není z hlediska definice osoby zúčastněné na řízení v § 34 s. ř. s. významná, neboť zmíněný institut není ekvivalentem vedlejšího či dalšího účastenství v občanském soudním řízení (z poslední doby viz např. odst. 15 a 19 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2020, č. j. 3 As 412/2019-28). 7. V návaznosti na výše popsané závěry proto soud rozhodl podle § 34 odst. 4 s. ř. s. tak, že navrhovatelky nejsou osobami zúčastněnými na řízení. K jejich podáním ve věci proto soud nemůže v řízení přihlížet. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha    24. června 2020 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.